| Axinit | |
|---|---|
 Axinit | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | (Ca,Fe,Mn)3Al2BO3Si4O12OH |
| Identifikace | |
| Barva | hnědá až fialová |
| Soustava | trojklonná |
| Tvrdost | 6,5–7 |
| Lesk | skelný |
| Hustota | 3,26–3,36 g ⋅ cm−3 |
Axinit je minerál, který patří mezi křemičitany. Má tvrdost 6,5 až 7.[1] Je průsvitný se skelným leskem, jeho barva kolísá od žluté přes červenou a šedohnědou po tmavě fialovou nebo tmavě hnědou. Je piezoelektrický.
Axinit popsal v roce 1797 René Just Haüy a jeho název vytvořil z řeckého výrazu pro sekeru ἀξίνη (podle klínovitého tvaru krystalů s ostrými hranami). Do skupiny axinitů patří ferroaxinit (převažuje železo), manganaxinit (převažuje mangan) a magnesioaxinit (převažuje hořčík).
V brazilském státě Bahía se těží axinity o délce až 20 centimetrů, které se využívají ve šperkařství. Další významná naleziště jsou v Mexiku, Austrálii, Rusku, Švýcarsku a Tanzanii, na českém území u Mirošova, Lažan a na Zbraslavi.[2]
Reference
- ↑ Václav Vávra, Jindřich Štelcl, Zdeněk Losos: Atlas minerálů. Ústav geologických věd, Masarykova univerzita Brno Dostupné online
- ↑ Jiří Kovanda a spoluautoři: Neživá příroda Prahy a jejího okolí. Academia Dostupné online
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Axinit na Wikimedia Commons - Webmineral (en)
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Axinit |
