| Bělá pod Bezdězem | |
|---|---|
 Nádražní budova | |
| Stát | Česko Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Město | Bělá pod Bezdězem |
| Souřadnice | 50°29′17,91″ s. š., 14°50′9,53″ v. d. |
  Bělá pod Bezdězem | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 568980 |
| Trať | Bakov nad Jizerou – Jedlová |
| Nadmořská výška | 250 m n. m. |
| V provozu od | 14. listopadu 1867 |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo ESA 11 (DOZ z České Lípy hl. n.) |
| Dopravní koleje | 3 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (2) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Stanoviště autobusů před nádražní budovou |
| Služby ve stanici | |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bělá pod Bezdězem je železniční stanice ve vzdálenosti asi jednoho a půl kilometru jihovýchodně od stejnojmenného města v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji poblíž řeky Bělé. Leží ma neelektrizované jednokolejné trati Bakov nad Jizerou – Jedlová. V Bělé se dále nachází železniční zastávky Bělá pod Bezdězem město a Bělá pod Bezdězem zastávka.
Historie
Stanice byla otevřena 14. listopadu 1867 společnosti Česká severní dráha (BNB) vedoucí z Bakova nad Jizerou, kudy od roku 1865 vedla železnice společnosti Turnovsko-kralupsko-pražská dráha (TKPE) ze směru z Kralupy nad Vltavou do Turnova, do České Lípy (roku 1869 byla trať prodloužena až do Rumburku). Stavbu trati a železničních budov prováděla firma Vojtěcha Lanny, dle typizovaného předpisu drážních budov BNB.
Po zestátnění BNB v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.
Popis stanice
Nachází se zde dvě nekrytá hranová nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes koleje.
Výpravní budova
Železniční společnost Česká severní dráha v roce 1869 nechala postavit typizovanou dvoupodlažní výpravní budovu s prvky romantické architektury podle plánu inženýra Josefa Pavlovského. Jednalo se o dvoupodlažní budovu se dvěma krajními rizality se sedlovou střechou. V jednom krajním rizalitu bylo umístěno vodárenské zařízení a železná vodní nádrž. Čerpadlo bylo ruční nebo parní, voda byla určena pro napájení parních lokomotiv. V šedesátých letech 20. století byly při opravě romantizující prvky odstraněny.[1]
Reference
- ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží, Architektura a stavební vývoj. Svazek III. Litoměřice: [s.n.], 2009. 188 s. ISBN 978-80-86765-12-9. S. 114.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělá pod Bezdězem na Wikimedia Commons - Profil stanice na webu czecot.cz
- Obrazová historie společnosti Česká severní dráha
- Profil stanice na stránkách Českých drah Archivováno 7. 11. 2019 na Wayback Machine.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Bělá_pod_Bezdězem_(nádraží) |
