Bělehradská univerzita | |
|---|---|
| Универзитет у Београду Univerzitet u Beogradu | |
| latinsky Universitas Singiduniensis | |
 Rektorát Bělehradské univerzity | |
| Zkratka | BU |
| Rok založení | 1808 |
| Typ školy | veřejná |
| Vedení | |
| Rektor | Vladimir Bumbaširević |
| Počty akademiků | |
| Studentů celkem | 75 047 (2017) |
| Další informace | |
| Počet fakult | 31 |
| Sídlo | Bělehrad |
| Adresa | Bělehrad, 110 00, Srbsko |
| Zeměpisné souřadnice | 44°49′6,24″ s. š., 20°27′26,64″ v. d. |
| http://www.bg.ac.rs | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bělehradská univerzita (srbsky: Универзитет у Београду, Univerzitet u Beogradu) je nejstarší a největší instituce vyššího vzdělání v Srbsku. Univerzita sídlí v hlavním městě Bělehradě. Má přibližně 90 tisíc studentů a je tvořena 31 fakultami a 8 výzkumnými ústavy. Byla založena roku 1808.[1]
Historie
Bělehradská univerzita byla založena roku 1808 jako Velká škola. Roku 1863 byl dokončen Palác kapitána Miši (Капетан Мишино здање), pojmenovaný po mecenáši Mišovi Anastasijevićovi a vybudovaný podle projektu českého architekta Jana Nevole.[2] Ve své době to byl největší a nejkrásnější palác v Srbsku,[3] dnes v něm sídlí rektorát Bělehradské univerzity.[2]
Organizace univerzity byla roku 1905 svěřena osmi předním srbským intelektuálům, jimiž byli Jovan Žujović, Sima Lozanić, Jovan Cvijić, Mihailo Petrović Alas, Andra Stevanović, Dragoljub Pavlović, Milić Radovanović a Ljubomir Jovanović. V prvním roce své existence zařízení mělo 16 řádných a 18 mimořádných profesorů a 778 studentů. Administrativně se vysoká škola členila na fakultu filozofickou, právnickou, teologickou a technickou. Lékařská fakulta měla být otevřena roku 1914, ale kvůli válce zahájila činnost až roku 1920.
Během druhé světové války byla činnost univerzity zastavena. Po osvobození začala univerzita 5. prosince 1944 opět fungovat. V roce 1968 se studenti Bělehradské univerzity zapojili do protistátního protestu, který byl nakonec díky intervenci Josipa Broze Tita ukončen pokojně (byť došlo i k ostřejším střetům).
Vybudování BU přispělo k rozvoji nových univerzit[4] - Univerzity v Novém Sadu (1960), Nišské univerzity (1965), Prištinské univerzity (1970), Univerzity Černé Hory (1974) a Kragujevacké univerzity (1976).
Od 2012 je rektorem univerzity Vladimir Bumbaširević.
Fakulty
|
|
|
Galerie
-
Fakulta elektrotechniky -
Fakulta práv -
Fakultní ubytovna -
Prvních 8 profesorů BU
Odkazy
Reference
- ↑ www.bg.ac.rs [online]. [cit. 03-05-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 06-10-2010.
- ↑ a b Captain Miša Building na mit.edu.
- ↑ Famous Buildings 1 na beograd.rs
- ↑ POPOV, Nebojša. Srpska strana rata - I. deo. Bělehrad: Samizdat B92, 2002. Kapitola Univerzitet u ideološkom omotaču, s. 383.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělehradská univerzita na Wikimedia Commons - Oficiální stránky (srbský/anglicky)
- Bělehradská univerzita na Facebooku
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Bělehradská_univerzita |
