| Bělohradská pahorkatina | |
|---|---|
 Pohled ze Zvičiny na Královédvorskou kotlinu | |
| Nejvyšší bod | 525 m n. m. (Dehtovská horka) |
| Rozloha | 238,7 km² |
| Střední výška | 339 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Jičínská pahorkatina |
| Sousední jednotky | Turnovská pahorkatina Krkonošské podhůří Orlická tabule Východolabská tabule |
| Podřazené jednotky | Hořický hřbet Miletínský úval Libotovský hřbet Královédvorská kotlina Královédvorská niva[1] |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | Česko Česko |
 Bělohradská pahorkatina na mapě Česka | |
 | |
| Horniny | pískovec, slínovec, jílovec, sedimenty |
| Povodí | Cidlina, Labe |
| Souřadnice | 50°24′5″ s. š., 15°41′22″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VIA-2B |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bělohradská pahorkatina je geomorfologický podcelek ve východní části Jičínské pahorkatiny. Zaujímá části okresů Jičín a Trutnov v Královéhradeckém kraji. Území podcelku zhruba vymezují sídla Lužany na západě, Hořice na jihozápadě, Cerekvice nad Bystřicí na jihu, Vlčkovice v Podkrkonoší na východě, Dolní Brusnice na severu a Miletín na severozápadě. Centry okrsku jsou města Lázně Bělohrad a Dvůr Králové nad Labem.
Geomorfologické členění
Bělohradská pahorkatina na západě sousedí s druhým podcelkem Jičínské pahorkatiny, Turnovskou pahorkatinou. Dále sousedí s celky Krkonošské podhůří na severu, Orlická tabule na východě a Východolabská tabule na jihu.[1]
Podcelek Bělohradská pahorkatina (dle třídění Jaromíra Demka VIA–2B) má v geomorfologickém členění pět okrsků:
- Hořický hřbet (VIA–2B–1)
- Miletínský úval (VIA–2B–2)
- Libotovský hřbet (VIA–2B–3)
- Královédvorská kotlina (VIA–2B–4)
- Královédvorská niva (VIA–2B–5)[pozn. 1]
Kompletní geomorfologické členění celé Jičínské pahorkatiny uvádí následující tabulka:
| Geomorfologické členění Jičínské pahorkatiny | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Česká tabule • Severočeská tabule | ||
| TURNOVSKÁ PAHORKATINA |
Vyskeřská vrchovina | Trosky (511 m)
|
| Českodubská pahorkatina | Zabolky (530 m)
| |
| Turnovská stupňovina | Sokol (562 m)
| |
| Mnichovohradišťská kotlina | Káčov (351 m)
| |
| Mladoboleslavská kotlina | Baba (363 m)
| |
| Jičíněveská pahorkatina | Veliš (429 m)
| |
| Chloumecký hřbet | U doubku (367 m)
| |
| Jičínská kotlina | Zebín (399 m)
| |
| BĚLOHRADSKÁ PAHORKATINA |
Hořický hřbet | Chlum (450 m)
|
| Miletínský úval | Krušina (376 m)
| |
| Libotovský hřbet | Dehtovská horka (525 m)
| |
| Královédvorská kotlina | Kamenec (352 m)
| |
| Královédvorská niva | Na borkách (291 m)
| |
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Vrchol | ||
Významné vrcholy
Nejvyšším vrcholem Bělohradské pahorkatiny je Dehtovská horka (525 m n. m.).
- Dehtovská horka (525 m), Libotovský hřbet
- Záleský vrch (459 m), Libotovský hřbet
- Chlum (450 m), Hořický hřbet
- Maxinec (450 m), Hořický hřbet
- Vřešťovský chlum (421 m), Hořický hřbet
- Krušina (377 m), Miletínský úval
- Vinice (361 m), Miletínský úval
- Gothard (357 m), Hořický hřbet
- Kamenec (352 m), Královédvorská kotlina
- Na borkách (293 m), Královédvorská niva
Fotogalerie
-
Vodní nádrž Les Království na Labi -
Hořice z Masarykovy věže na Hořickém hřbetu -
Západní konec Hořického hřbetu u obce Konecchlumí -
PP Údolí Bystřice nedaleko Hořic -
-
Dvůr Králové nad Labem v Královédvorské kotlině / nivě
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělohradská pahorkatina na Wikimedia Commons - Geomorfologická mapa na Mapy.nature.cz
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Bělohradská_pahorkatina |
