Borussia Dortmund

Borussia Dortmund
NázevBallspielverein Borussia 09 e. V. Dortmund
MottoEchte Liebe (opravdová láska)[1]
Přezdívka„Die Borussen“
„Die Schwarzgelben (Žlutočerní)“
ZeměNěmecko Německo
MěstoDortmund
Založen19. prosince 1909[2]
Asociace DFB
Barvyžlutá a černá
Domácí dres
Chyba v šabloně {{Fotbalový dres2}}: Hodnota parametru "vzor_trenýrek" nerozpoznána.
Venkovní dres
Chyba v šabloně {{Fotbalový dres2}}: Hodnota parametru "vzor_trenýrek" nerozpoznána.
Chyba v šabloně {{Fotbalový dres2}}: Hodnota parametru "vzor_ponožek" nerozpoznána.
Alternativní
Soutěž Bundesliga
2023/245. místo
StadionSignal Iduna Park, Dortmund
Kapacita80 720 diváků
Vedení
VlastníkReinhard Rauball
Prezident Reinhard Rauball
Předseda Hans-Joachim Watzke
Trenér Nuri Şahin
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Ligové tituly mistr Německa
Domácí trofeje DFB-Pokal
DFL-Supercup
Mezinárodní trofeje Liga mistrů UEFA
Pohár vítězů pohárů
Interkontinentální pohár
Německá fotbalová Bundesliga 2024/2025
Údaje v infoboxu aktuální k 11. 7. 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Liga mistrů UEFA
1996/1997 Borussia Dortmund
2012/2013 Borussia Dortmund
2023/2024 Borussia Dortmund
Pohár / Evropská liga UEFA
1992/1993 Borussia Dortmund
2001/2002 Borussia Dortmund
Pohár vítězů pohárů
1965/1966 Borussia Dortmund
Superpohár UEFA
1997 Borussia Dortmund
Interkontinentální pohár
1997 Borussia Dortmund
1. německá fotbalová liga
1948/1949 Borussia Dortmund
1955/1956 Borussia Dortmund
1956/1957 Borussia Dortmund
1960/1961 Borussia Dortmund
1962/1963 Borussia Dortmund
1964/1965 Borussia Dortmund
1965/1966 Borussia Dortmund
1966/1967 Borussia Dortmund
1991/1992 Borussia Dortmund
1994/1995 Borussia Dortmund
1995/1996 Borussia Dortmund
1996/1997 Borussia Dortmund
2000/2001 Borussia Dortmund
2001/2002 Borussia Dortmund
2002/2003 Borussia Dortmund
2010/2011 Borussia Dortmund
2011/2012 Borussia Dortmund
2012/2013 Borussia Dortmund
2013/2014 Borussia Dortmund
2015/2016 Borussia Dortmund
2016/2017 Borussia Dortmund
2018/2019 Borussia Dortmund
2019/2020 Borussia Dortmund
2020/2021 Borussia Dortmund
2021/2022 Borussia Dortmund
2022/2023 Borussia Dortmund

Ballspielverein Borussia 09 e. V. Dortmund (obecně známá pod zkráceným názvem Borussia Dortmund či BVB nebo BVB 09, německá výslovnost: [boˈʁusi̯a ˈdoɐ̯tʰmuntʰ], v překladu: Dortmundský spolek míčových her Prusko 09) je německý sportovní klub sídlící ve městě Dortmund, ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Působí v nejvyšší německé soutěži, zvané Fußball-Bundesliga, kde patří mezi „top“ celky s největší tradicí, úspěchy i diváckým zájmem. Největšími rivaly jsou Borussii týmy Schalke a Bayern Mnichov (tzv. Der Klassiker).[2][3][4] Podle Forbesu náleží Borussii 13. příčka mezi nejhodnotnějšími kluby na světě (2020).[5] Základna takřka 150 tisíc klubových členů v tomto ohledu činí z Borussie druhý největší německý klub po Bayernu Mnichov a čtvrtý největší světový po Bayernu, Benfice Lisabon a Barceloně (2016).[6]

Borussia byla založena roku 1909 a za svou více než stoletou historii dosáhla řady úspěchů. Je pětinásobným mistrem německé Bundesligy a navíc třikrát triumfovala v německém mistrovství Bundeslize předcházejícím. Borussia tak patří mezi tři nejúspěšnější německé celky. Čtyřikrát ovládla DFB-Pokal (německý domácí pohár) a pětkrát DFL-Supercup (domácí Superpohár). I na mezinárodní scéně má řadu úspěchů. V sezóně 1996/97 vítězila v Lize mistrů UEFA a následně získala Interkontinentální pohár. V ročníku 1965/66 zase vyhrála v Poháru vítězů pohárů.

Domácím stadionem Borussie je proslulý Signal Iduna Park (známý spíše jako Westfalenstadion), který v posledních letech prošel řadou rekonstrukcí a nyní má kapacitu 80 720 diváků, ale k sezení slouží jen 65 718 míst.[7] V sezóně 2011/12 překonal svou návštěvností vlastní evropský rekord v absolutní návštěvnosti (ze sezóny 2004/05), který nyní činí více než 1,37 milionu diváků, kteří přišli na domácí zápasy Borussie.[8] V sezóně 2013/14 to bylo dokonce 1,855 milionu diváků.[1] Proslulý deník The Times zvolil ve svém šetření Westfalenstadion stadionem s nejlepší atmosférou v Evropě.[zdroj?]

V minulosti zanechali v klubu výraznou stopu čeští fotbalisté. V sezóně 1995/96 zde získal německý titul Patrik Berger a v sezóně 2001/02 ho napodobili reprezentanti Jan Koller a Tomáš Rosický, kteří společně patřili mezi hlavní tahouny tehdejšího týmu. Mimo mužský fotbalový oddíl má sportovní klub i jiné oddíly, mj. oddíl lehké atletiky, házené, boxu a stolního tenisu. Klubové barvy jsou žlutá a černá.

Historie

Borussia byla založena 19. prosince roku 1909 mladými oceláři a horníky a prvním klubovým předsedou se stal Heinrich Unger. Výraz „Borussia“ pak vycházel ze značky oblíbeného piva.[2] Ve 30. letech se klub usadil mezi nejlepšími německými celky, následovala ovšem druhá světová válka a po té musel německý fotbal začínat znovu. Roku 1949 se Borussia stala finalistou německého šampionátu, ale Mannheimu podlehla 2:3 v prodloužení. Roku 1956 už ve finále uspěla 4:2 proti celku Karlsruher SC a další rok opět triumfovala, tentokrát 4:1 proti Hamburku.[2] V závěrečném ročníku před ustanovením Bundesligy, tedy roku 1963, triumfovala potřetí, poté, co 3:1 zdolala 1. FC Köln (Kolín). V premiérovém ročníku Bundesligy vybojovala Borussia čtvrté místo. Po prohře ve finále domácího poháru roku 1964 se další rok dopracovala do finále znovu, to už ale vyhrála 2:0 nad Alemannií Aachen (Cáchy).[2]

V sezóně následující (1965/66) se Borussia stala vítězem Poháru vítězů pohárů, poté, co v prodloužení zdolala 2:1 anglický velkoklub Liverpool zásluhou gólu Reinharda Libudy ve 106. minutě. Vůbec poprvé tak vyhrál evropskou soutěž německý klub.[2] Roku 1972 Borussia sestoupila a ve druhé lize pobývala do roku 1976. To už byla týmem s nejvyšší návštěvností, průměrné mase 40 tisíc diváků pomohla výstavba nového Westfalenstadionu. Raná 80. léta se nesla ve znamení finančních problémů a výsledky tomu odpovídaly. V ročníku 1985/86 se Borussia zachránila v první lize až v závěrečném play-off proti druholigovému celku Fortuna Köln (Kolín). Roku 1989 se klub dočkal první trofeje po 23 letech, když ve finále domácího poháru porazil 4:1 Werder Brémy.[2]

Mezi roky 2004 a 2005 se naplno projevila hospodářská situace s dluhy ve výši 100 milionů £.[9]

V sezóně 2010/11 působili v kádru převážně mladší hráči a bylo tedy překvapením, že dosáhli až na sedmý dortmundský titul v historii. Někteří němečtí fotbalisté Dortmundu tak dostali možnost vyzkoušet i reprezentační dres, jako například Mario Götze, Sven Bender, Marcel Schmelzer nebo Mats Hummels.

Od srpna 2019 je champion partnerem fotbalového klubu Borussia Dortmund bezpečnostní společnost ESET. Jedná se o nejvyšší úroveň partnerství v německé lize. Spolupráce a sponzorování klubu potrvá minimálně tři sezóny Bundesligy, nejvyšší německé fotbalové soutěže.[10]

Zlatá éra – Ottmar Hitzfeld, mistrovské tituly a výhra v Lize mistrů

Na pomezí 80. a 90. let německému fotbalu vládl bavorský Bayern Mnichov, zato v Dortmundu panovaly obavy z případného sestupu do druhé Bundesligy. Nový klubový prezident Gerd Niebaum zajistil finanční prostředky sponzorskou smlouvou s dortmundskou pojišťovací společností Die Continentale.[11] Obchodní ředitel Michael Meier se zasadil o příchod trenéra Ottmara Hitzfelda během letních měsíců roku 1991.[11] Začátek ročníku 1991/92 se nepovedl, Dortmund v Revierderby podlehl Schalke 2:5 a navíc v poháru nestačil na druholigový Hannover. Mužstvo se dočkalo několika změn – brankář Teddy de Beer byl nucen uvolnit místo 20letému Stefanu Klosovi a prosazovat se začala letní posila, švýcarský útočník Stéphane Chapuisat.[11] I díky jeho gólům se Dortmund zúčastnil vyrovnaného boje o titul, který svedl s Eintrachtem Frankfurt a Stuttgartem. Během posledního rozhodujícího kola hrála všechna tři mužstva venku, Dortmund v Duisburgu, Frankfurt v Rostocku a Stuttgart v Leverkusenu. Dortmund zvítězil gólem Chapuisata. Protože Stuttgart nakonec také vyhrál, putoval i přes bodovou rovnost titul do jeho rukou, a to díky lepší bilanci vstřelených a inkasovaných branek. Porážka Eintrachtu Dortmundu zajistila druhé místo a kvalifikaci do Poháru UEFA.[11]

V další sezóně skončila Borussia na čtvrtém místě (a následující sezónu rovněž), zažila ale úspěšnou jízdu evropskými poháry, což napomohlo klubové kase, neboť německé televizní stanice za přenosy zaplatily hodně peněz a dortmundský celek vydržel v evropských pohárech z německých mužstev nejdéle. Konečná částka měla činit 10 milionů £.[11] Borussia na své cestě do finále proti Juventusu vyřadila italský AS Řím a francouzský AJ Auxerre, finále evropského poháru pak hrála poprvé od roku 1966.[11] Juventus disponoval mimo jiné německými internacionály Kohlerem a Möllerem a jeho skvadra byla nad síly německého týmu. Turínský klub v Dortmundu zvítězil 3:1 a doma posléze 3:0.[11]

Hitzfeldův tým šel do sezóny 1994/95 s posilami v podobě německých reprezentantů jako byli Andreas Möller, Stefan Reuter, Karl-Heinz Riedle a Matthias Sammer. Všichni čtyři dorazili do Porýní z Itálie. Další posilou se stal brazilský obránce Júlio César. Soupeřem v německé lize byl tým Werderu Brémy, který čtyři kola před koncem disponoval tříbodovým náskokem na Borussii Dortmund, zasaženou zraněními Chapuisata a Riedleho.[pozn. 1] Dortmund náskok Werderu stáhl a k dobru měl lepší bilanci vstřelených a inkasovaných branek. Werder tak odjel do Mnichova s tím, že musí Bayern porazit a zároveň doufat v prohru Borussie doma proti HSV. Zatímco Werder proti Bayernu neuspěl a prohrál, Borussie díky gólu Möllera z přímého kopu a gólu 18letého Larse Rickena získala mistrovský titul a vůbec první od založení Bundesligy v roce 1962.[11]

Ve snaze o obhajobu si Dortmund zajistil služby dalšího německého reprezentanta, obránce Jürgena Kohlera z Juventusu. Tentokrát už byl soupeřem Bayern, jenž na Borussii tři kola před koncem ztrácel pouhé tři body. Hitzfeld se ocitl pod palbou kritiky po porážce 0:5 s Karlsruhe, vše ale bylo odčiněno ziskem titulu po remíze 0:0 venku s TSV 1860 München, na kterou Bayern už nedokázal odpovědět.[11]

Třetí titul v řadě Hitzfeldovi svěřenci nevybojovali a v sezóně 1996/97 skončili třetí, mistrem se zato stal Bayern. V rámci Ligy mistrů se Dortmund vypořádal s Auxerre ve čtvrtfinále a Manchesterem United v semifinále, aniž by jakýkoliv z těchto zápasů vyřazovacích bojů nevyhrál. Finálovým soupeřem byl obhajující Juventus vedený koučem Lippim, spoléhajícím na kvality Deschampse, Del Piera, Zidana, Vieriho anebo Bokšiće.[11] Hitzfeld nasadil Lamberta s úkolem hrát osobní obranu na Zidana a tato taktika se ukázala jako správná. Riedle poslal Borussii do vedení 2:0 ještě v prvním poločase, a i když ve druhém poločase snížil Del Piero, střídající Ricken zpečetil konečné vítězství 3:1.[11]

Mladí hráči a kouč Jürgen Klopp

Oslava mistrovského titulu v ročníku 2010/11 (zleva doprava: Marco Stiepermann, Marcel Schmelzer, Mats Hummels a Kevin Großkreutz)
Fanoušci Dortmundu ve finále Ligy mistrů v ročníku 2012/13 na stadionu Wembley

V létě v roce 2008 převzal mužstvo nový kouč Jürgen Klopp a začal s revolucí v kádru. Dortmund nakoupil řadu německých fotbalistů z řad konkurence (Sven Bender, Kevin Großkreutz, Mats Hummels, Neven Subotić, Łukasz Piszczek) a také z Polska (Jakub Błaszczykowski a Robert Lewandowski) nebo z jiných částí světa (Lucas Barrios, Šindži Kagawa). Pod Kloppovou taktovkou se vestfálský tým stal rychlonohou ofenzivní hrozbou, agresivně pressující je-li bez balónu. Začátkem sezóny vyhráli Die Borussen Superpohár proti Bayernu 2:1 a v Bundeslize skončili na šestém místě a další rok pak na pátém.[12]

Ačkoli 2010/11 odstartovala domácí porážkou s Leverkusenem, po ní následovala série sedmi výher se skóre 20:4. Po domácí remíze s Hoffenheimem došlo na další sérii sedmi výher, před zimní pauzou pak Dortmund prohrál na Eintrachtu 0:1. Přesto z toho všeho bylo první místo a náskok s deseti body navíc oproti nejbližší konkurenci.[12] Mužstvo z Porýní nedokázalo nalézt formu z podzimní části, ale první místo si vzít nenechalo. Zisk Meisterschale se stal jistotou výhrou 2:0 dne 30. dubna 2011 na Westfalenstadionu proti Norimberku.

Na rozdíl od minulých let zahájila Borussia ligovou sezónu výhrou 3:1 nad Hamburkem, o což se zasloužili Mario Götze (1) a Kevin Großkreutz (2). Další kola ukázala trhliny, po šestém kole mělo BVB na kontě už šest porážek (Hoffenheim, Hertha a Hannover).[12] Tým se ale posléze zvedl a do konce sezóny již neprohrál. V sedmém kole otočili zápas venku na Mohuči Ivan Perišić a Łukasz Piszczek. Po porážce s Hannoverem odehrála Borussia 28 ligových zápasů, v nichž vsítila 73 gólů. Útok nově vedl polský forvard Robert Lewandowski namísto posazeného Barriose, ve středu pole působila nová posila İlkay Gündoğan. Ten měl doplnit zkušeného Sebastiana Kehla a defenzivního Svena Bendera.[12] Mistrovský titul byl zajištěn rekordním ziskem 81 bodů před Heynckesovým Bayernem. Bavorský klub obě ligová klání s Borussií prohrál 0:1, mohl to však odčinit ve finále národního poháru. Na Olympijském stadionu v Berlíně vyhrála Borussia 5:2, Lewandowski vstřelil hattrick a Borussia Dortmund oslavila double.[12]

Prostor po odchodu Šindžiho Kagawy vyplnil Marco Reus, se kterým Borussia Dortmund zahájila sezónu 2012/13 proti Bayernu Mnichov v německém superpoháru, prohrála však 1:2. Na úvodní výhru 2:1 proti Werderu Brémy v 1. kole tým nenavázal a v Norimberku pouze 1:1 remizoval. Ve 4. kole prohrál tým 2:3 v Hamburku a remíza 3:3 s Eintrachtem Frankfurt v 5. kole venku poodhalila defenzivní slabiny.[13] Los v Lize mistrů svedl tým do „skupiny smrti“, ve které se představili mistři dalších tří zemí – Real Madrid (Španělsko), Manchester City (Anglie) a AFC Ajax (Nizozemsko). Borussia ji zahájila dvěma remízami proti Ajaxu a City. V závěru října doma po třech letech prohrála 1:2 se Schalke, čemuž nepomohla ani řada zraněných vlastních hráčů.[14] Na Vestfálském stadionu se posléze odehrála výhra 2:1 nad Realem Madrid, na jeho půdě vytěžila Borussia jeden bod za remízu. První místo si Reus, Hummels a spol. zajistili výhrami proti Ajaxu a Manchesteru City.[13] V osmifinále vyřadili ukrajinský Šachtar Doněck, aby ve čtvrtfinále změřili síly se španělskou Málagou, dalším překvapením Ligy mistrů. Na stadionu La Rosaleda se odehrála remíza 0:0, doma naopak padlo pět gólů. Borussia prohrávala 1:2, ale v nastaveném čase otočila výsledek na konečných 3:2.[13] Semifinále nabídlo opětovný střet s Realem Madrid vedeným José Mourinhem, Borussia ale doma vyhrála 4:1 a venku vzdor prohře 0:2 postoupila. Mimořádně celoněmecké finále se stalo duelem Borussie s Bayernem,[12] který dominoval Bundeslize, vyhrál ji ziskem 91 bodů a s celkem z Porýní v průběhu sezóny ani v jednom ze čtyř zápasů neprohrál.[13] Superpohár už na začátku připadl Bayernu, ten přehrál Borussii také ve čtvrtfinále národního poháru (nakonec jej vyhrál), v lize získal titul na úkor Borussie. Té uštědřil ránu také odkupem talentovaného Maria Götzeho, který tak do finále pro údajné zranění nezasáhl.[13] Bayern svého soupeře ve Wembley porazil 2:1 a získal tím treble, v sezóně navíc odepřel BVB všechny možné trofeje.[13]

Trenér Jürgen Klopp vedl tým mezi roky 2008 až 2015

Duopol Bayernu a Borussie byl očekáván rovněž v sezóně 2013/14. V sezóně předchozí totiž obrat obou klubů utvářel celou třetinu obratu německé Bundesligy (Bayern 400 milionů eur, Borussia 250 milionů eur; Bundesliga jako taková celkově 2 miliardy eur).[15] Kloppův tým si po Götzeho odchodu zajistil jeho náhradu, arménského záložníka Henricha Mchitarjana. Střílení gólů mohl kromě Lewandowskiho nově obstarat také Pierre-Emerick Aubameyang.[16] Ligovou sezónu odstartovali Žlutočerní venku proti Augsburgu, kde zásluhou Aubameyanga (hattrick) vyhráli výsledkem 4:0.[17] Po pěti bundesligových výhrách tým v 6. kole poprvé zaváhal, neboť remizoval 1:1 v Norimberku.[18] Lewandowski táhl útok s 20 ligovými góly, jeho nechuť prodloužit smlouvu ale vyústila v jeho odchod v roli volného hráče – tedy zadarmo – právě do Bayernu Mnichov.[19] Klopp se držel rozestavení 4–2–3–1, to však bylo zasaženo odchodem Götzeho a zraněními stopera Hummelse a tvořivého záložníka Gündogana. Další zranění přinutili Kloppa s rozestaveními více experimentovat a odzkoušet nové hráče (Miloš Jojić, Oliver Kirch, …). Marco Reus se v průběhu času posunul doprostřed ofenzívní řady a Mchitarjan na křídlo.[19] Borussia Dortmund skončila v lize druhá za Bayernem Mnichov, nyní trénovaným Pepem Guardiolou. Sezónu skončila bez trofeje, ve finále domácího poháru opět podlehla Bayernu, v Lize mistrů dokráčela do čtvrtfinále, kde byla vyřazena pozdějším vítězem Realem Madrid.[19]

Sezóna 2014/15 se stala pro Kloppa poslední, Žlutočerní do ní vstoupili bez zraněného Reuse a s novými posilami do útoku: Cirem Immobilem a Adriánem Ramosem. Obrana neměla doznat žádných změn, v brance totiž nadále chytal Roman Weidenfeller, ve stoperské dvojici zase Mats Hummels a Neven Subotić, krajními beky nadále byli Marcel Schmelzer a Łukasz Piszczek.[20] Týmu se během podzimu nedařilo, v únoru dokonce spadl na poslední místo tabulky. Útočníci Immobile a Ramos se neprosadili a útočnou hrozbou se tak stával především Aubameyang. Hráčům jako Erik Durm nebo Kevin Kampl chyběla technická kvalita Götzeho nebo Kagawy, kterou tito doháněli atletičností, týmu se však tímto zhoršila kombinační hra. Odchodem fitness kouče Olivera Bartletta způsobil, že Borussia se nadále potýkala s mnoha zraněními, kterým dříve předcházela.[21] Na jaře se tým vzedmul a uzmul sedmé místo, navíc se Žlutočerným podařilo v semifinále domácího poháru vyřadit Bayern. Klopp se ale trofejí nerozloučil, jeho tým totiž nestačil ve finále na Wolfsburg a 1:3 prohrál.[22]

Dva roky pod Thomasem Tuchelem

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Další dvě sezóny vedl Borussii Thomas Tuchel.

Současnost

Trenér Dortmundu Lucien Favre trénuje mužstvo od roku 2018

V průběhu léta 2018 se mužstvo seznamovalo s novým trenérem, Švýcarem Lucienem Favrem. Na úvod bundesligové sezóny doma Borussia porazila Lipsko 4:1.[23] Favre během podzimu ladil formu mladého týmu, jenž svou rychlou hrou v rozestavení 4–2–3–1 navzdory předpokladům bojoval o Meisterschale, tedy mistrovský titul.[24] Na konci září v pátém kole doma Borussia porazila Norimberk 7:0 – gólově se prosadilo šest hráčů, jediný Marco Reus dvakrát.[25] Favre začal vkládat důvěru do 18letého křídelníka Jadona Sancha, který pod jeho vedením začal naplňovat potenciál. Nová akvizice, španělský útočník Paco Alcácer, se ujal role střídajícího žolíka a v sedmi podzimních zápasech, kdy vběhl na hřiště z lavičky, vstřelil 10 branek.[24] Dvěma z nich se přičinil k výhře 3:2 nad Bayernem Mnichov v listopadu. Přebytek mladých talentovaných fotbalistů přirozeně vedl k tomu, že někteří dostávali šancí poskrovnu – Mahmoud Dahoud nebo Maximilian Philipp oba platili za zklamání.[26] Jiní se své šance chopili – Thomas Delaney, Achraf Hakimi či Axel Witsel.[27] V polovině sezóny si Borussia vytvořila náskok osmi bodů na Bayern vedený novým trenérem Kovačem. První ligovou porážku Borussii uštědřila v prosinci Fortuna Düsseldorf, další jednu porážku měla na kontě v rámci Ligy mistrů.[27] Na jaře ale forma opadla, v dubnu Borussia prohrála v Mnichově 0:5, později pak ještě proti Schalke 2:4 doma. Naděje na titul opět ukončil sedmým titulem v řadě Bayern, v tabulce nakonec dva body před Borussií.[27]

Cesta talentovaného mládí nadále pokračovala i v sezóně 2019/20, kdy tým posílili křídelníci Julian Brandt a Thorgan Hazard.[28] Dorazil krajní obránce Nicolas Schulz, ze štace v Bayernu Mnichov se vrátil zkušený stoper Mats Hummels. Hostování Paca Alcácera z Barcelony se změnilo v trvalý přestup.[28] Pro některé fotbalisty naopak v mužstvu nezbylo místo, odešli proto Max Phillip, André Schürrle, Ömer Toprak nebo Šindži Kagawa, dokonán byl transfer Christiana Pulišiće.[28] Na úvod sezóny se Favreho svěřenci střetli s Bayernem o německý superpohár a po výhře 2:0 superpohár získali. A zatímco Bavoři se pod Kovačem trápili, trojice Borussia Dortmund, Borussia Mönchengladbach a RB Leipzig se bila o první příčku během podzimní (Hinrunde) části Bundesligy.[29] Vyhazov Kovače povýšil Hansiho Flicka do role trenéra a ten v listopadu demonstroval sílu Bayernu právě proti Borussii Dortmund, kterou Bavoři porazili 4:0. Ta do jara vkročila i s novou posilou v podobě norského útočníka Erlinga Haalanda. První tři jarní zápasy vsítila Borussie 15 gólů, záhy však fotbal zastavila pandemie covidu-19 a k fotbalu se svět vrátil až později.[29] Na konci května znovuzrozený Bayern Mnichov vyhrál 1:0 v Dortmundu a na tohoto soupeře dále navýšil původně čtyřbodový náskok. Flickův Bayern vybojoval treble, Borussia Dortmund skončila v lize druhá.[29]

Klubová kultura

Rivalita

Rivalem Dortmundu je bavorský Bayern Mnichov, historicky nejúspěšnější celek německého fotbalu. Oba celky se utkávají v souboji zvaném Der Klassiker.[4]

Porýnské derby – Revierderby – proti Schalke 04 začalo v první půlce 20. století, vůbec první vzájemné utkání se odehrálo 3. května 1925, vítězem se výsledkem 4:2 stalo Schalke.[30] Fotbalisté Borussie Dortmund svého soupeře nedokázali porazit následujících 18 let.[3] Na intenzitě derby nabralo v roce 1947, když se Dortmund stal šampiónem Vestfálska.[31] Oba kluby vycházející z průmyslových regionů byly roku 1963 mezi zakládajícími členy Bundesligy.[3] Přestože je v Německu opodstatněně nazýváno „matkou všech derby“ si oba kluby dokázaly vypomoct.[3] Borussia se v 70. letech dostala do finančních problémů a Schalke přijalo nabídku sehrát vzájemné utkání, přičemž vybrané peníze zůstaly právě Borussii. V roce 2001 Schalke naopak pozvalo hráče Borussie na zahajovací utkání v novém stadionu.[3] Na podzim roku 2008 prohrávali hráči Borussie proti Schalke 0:3, ale dvěma góly se dokázali vrátit do utkání, dva protihráči mezitím obdrželi červené karty. V závěru pak Borussie z penalty srovnala na konečných 3:3.[3] Na jaře 2017 se odehrálo 150. derby a dopadlo nerozhodně 1:1. Za Dortmund se prosadil Aubameyang, za Schalke pak Thilo Kehrer.[32] V sezóně 2017/18 se hráči Borussie dostali do vedení již 4:0 po 25 minutách, ale soupeř se vzchopil a vyrovnal ve druhém poločase na 4:4. Mezi fotbalisty, kteří v kariéře hráli za oba kluby, patří například brankář Jens Lehmann,[3] Stan Libuda, Steffen Freund, Ingo Anderbrugge nebo Andreas Möller.

Klubová hymna

V roce 1996 nazpíval Karel Gott ve spolupráci s bývalým hráčem Borussie Norbertem Dickelem klubovou píseň Schwarz-Gelb wie Biene Maja na hudbu úvodní znělky animovaného seriálu Včelka Mája. Píseň zazněla před utkáním s SK Slavia Praha 2. října 2019 k uctění Gottovy památky.[33]

Útok na autobus

11. dubna 2017 došlo k útoku na autobus s hráči klubu. Autobus byl na cestě z hotelu na domácí zápas čtvrtfinále Ligy mistrů s Monakem. Výbuch tří náloží poškodil autobus klubu a zranil hráče. Nejvážněji byl zraněn španělský obránce Marc Bartra, který se musel podrobit operaci. Na místě byly nalezeny dopisy s požadavky na ukončení účasti Německa ve válce s Islámským státem, které ale podle policie nebyly příliš věrohodné.[34] 21. dubna 2017 policie zadržela podezřelého Sergeje W. s německým a ruským občanstvím. Podle policie byly motivem činu spekulace na pokles akcí klubu po útoku.[35][36]

Získané trofeje

Vitrína trofejí
            

Vyhrané domácí soutěže

Vyhrané mezinárodní soutěže

Hráči

Aktuální soupiska

Aktuální k datu: 17. červenci 2023[40]

Číslo Pozice Hráč
21 B Gregor Kobel
5 O Mats Hummels
23 O Nico Schlotterbeck
24 O Thomas Meunier
25 O Niklas Süle
6 Z Salih Özcan
7 Z Giovanni Reyna
11 Z Mahmoud Dahoud
13 Z Marco Reus (kapitán)
16 Z Thorgan Hazard
22 Z Jude Bellingham
23 Z Emre Can
Číslo Pozice Hráč


23 Z Thorgan Hazard
27 Z Emre Can
24 Ú Karim Adeyemi
17 Ú Julian Brandt
21 Ú Donyell Malen
20 Ú Anthony Modeste
26 Ú Youssoufa Moukoko
17 Ú Marius Wolf

Čeští hráči

Významní hráči

Současný realizační tým

Aktuální k datu: 24. února 2020[40]

Funkce Jméno
Hlavní trenér Marco Rose
Asistent trenéra Manfred Stefes
Asistent trenéra Edin Terzić
Trenér brankářů Matthias Kleinsteiber
Kondiční trenér Andreas Beck
Kondiční trenér Anke Steffen
Kondiční trenér Florian Wangler
Klubový lékař Dr. Markus Braun

Poznámka: Kompletní realizační tým uveden není.

Předchozí trenéři

Trenéři od roku 1975[41]
Trenér Období od Období do Trofeje
Otto Knefler 1. červenec 1974 29. leden 1976
Horst Buhtz 31. leden 1976 15. červen 1976
Otto Rehhagel 1. červenec 1976 30. duben 1978
Carl-Heinz Rühl 1. červenec 1978 29. duben 1979
Uli Maslo 30. duben 1979 30. červen 1979
Udo Lattek 1. červenec 1979 10. květen 1981
Rolf Bock 11. květen 1981 30. červen 1981
Branko Zebec 1. červenec 1981 30. červen 1982
Karlheinz Feldkamp 1. červenec 1982 5. duben 1983
Helmut Witte 6. duben 1983 30. červen 1983
Uli Maslo 1. červenec 1983 23. říjen 1983
Helmut Witte 24. říjen 1983 30. říjen 1983
Hans-Dieter Tippenhauer 31. říjen 1983 15. listopad 1983
Horst Franz 16. listopad 1983 30. červen 1984
Timo Konietzka 1. červenec 1984 24. říjen 1984
Reinhard Saftig 25. říjen 1984 27. říjen 1984
Erich Ribbeck 28. říjen 1984 30. červen 1985
Pál Csernai 1. červenec 1985 20. duben 1986
Reinhard Saftig 20. duben 1986 30. červen 1988
Horst Köppel 1. červenec 1988 30. červen 1991
Ottmar Hitzfeld 1. červenec 1991 30. červen 1997 2× Bundesliga: 1994/95, 1995/96
1× Liga mistrů: 1996/97
Nevio Scala 1. červenec 1997 30. červen 1998
Michael Skibbe 1. červenec 1998 7. únor 2000
Bernd Krauss 8. únor 2000 13. duben 2000
Udo Lattek 14. duben 2000 30. června 2000
Matthias Sammer 1. červenec 2000 30. června 2004 1× Bundesliga: 2001/02
Bert van Marwijk 1. červenec 2004 18. prosinec 2006
Jürgen Röber 19. prosinec 2006 12. březen 2007
Thomas Doll 13. březen 2007 19. květen 2008
Jürgen Klopp 1. červenec 2008 30. června 2015 2× Bundesliga: 2010/11, 2011/12
1× německý pohár: 2011/12
1× německý superpohár: 2013, 2014
Thomas Tuchel 1. červenec 2015 30. května 2017 1× německý pohár: 2016/17
Peter Bosz 1. červenec 2017 9. prosinec 2017
Peter Stöger 10. prosinec 2017 30. červen 2018
Lucien Favre 1. červenec 2018 prosinec 2020
Edin Terzić 13. prosinec 2020 současnost

Poznámka: Nekompletní seznam.

Umístění v jednotlivých sezónách

Stručný přehled

Zdroj:[42][43]

Jednotlivé ročníky

Zdroj:[42][43]

Legenda: Z - zápasy, V - výhry, R - remízy, P - porážky, VG - vstřelené góly, OG - obdržené góly, +/- - rozdíl skóre, B - body, zlaté podbarvení - 1. místo, stříbrné podbarvení - 2. místo, bronzové podbarvení - 3. místo, červené podbarvení - sestup, zelené podbarvení - postup, fialové podbarvení - reorganizace, změna skupiny či soutěže

Velkoněmecká říše (1933 – 1944)
Sezóny Liga Úroveň Z V R P VG OG +/- B Pozice
1933/34 Bezirksklasse Gruppe 1, Industriebezirk 1 2 ... 6.
1934/35 Bezirksklasse Dortmund 2 ... 2.
1935/36 Bezirksklasse Dortmund 2 ... 1.
1936/37 Gauliga Westfalen 1 18 9 1 8 39 36 +3 19 3.
1937/38 Gauliga Westfalen 1 18 11 4 3 45 28 +17 26 2.
1938/39 Gauliga Westfalen 1 18 7 6 5 46 40 +6 20 3.
1939/40 Gauliga Westfalen 1 18 5 1 12 35 60 -25 11 9.
1940/41 Gauliga Westfalen 1 22 10 4 8 62 50 +12 24 4.
1941/42 Gauliga Westfalen 1 18 11 2 5 58 38 +20 24 2.
1942/43 Gauliga Westfalen 1 18 6 5 7 46 46 0 17 6.
1943/44 Gauliga Westfalen 1 18 10 4 4 46 21 +25 24 3.
Britská okupační zóna (1947 – 1949)
Sezóny Liga Úroveň Z V R P VG OG +/- B Pozice
1947/48 Fußball-Oberliga West 1 24 17 2 5 62 22 +40 36 1.
1948/49 Fußball-Oberliga West 1 24 17 4 3 79 30 +49 38 1.
Německo (1949 –)
Sezóny Liga Úroveň Z V R P VG OG +/− B Pozice
1949/50 Fußball-Oberliga West 1 30 20 3 7 76 36 +40 43 1.
1950/51 Fußball-Oberliga West 1 30 14 11 5 52 36 +16 39 3.
1951/52 Fußball-Oberliga West 1 30 13 8 9 79 53 +26 34 4.
1952/53 Fußball-Oberliga West 1 30 20 6 4 87 36 +51 46 1.
1953/54 Fußball-Oberliga West 1 30 14 4 12 69 58 +11 32 5.
1954/55 Fußball-Oberliga West 1 30 12 6 12 63 57 +6 30 4.
1955/56 Fußball-Oberliga West 1 30 20 5 5 78 36 +42 45 1.
1956/57 Fußball-Oberliga West 1 30 17 7 6 73 33 +40 41 1.
1957/58 Fußball-Oberliga West 1 30 14 7 9 67 44 +23 35 5.
1958/59 Fußball-Oberliga West 1 30 15 5 10 59 47 +12 35 5.
1959/60 Fußball-Oberliga West 1 30 14 7 9 81 62 +19 35 3.
1960/61 Fußball-Oberliga West 1 30 15 9 6 70 46 +24 39 2.
1961/62 Fußball-Oberliga West 1 30 12 8 10 67 51 +16 32 8.
1962/63 Fußball-Oberliga West 1 30 19 2 9 77 39 +38 40 2.
1963/64 Fußball-Bundesliga 1 30 14 5 11 73 57 +16 33 4.
1964/65 Fußball-Bundesliga 1 30 15 6 9 67 48 +19 36 3.
1965/66 Fußball-Bundesliga 1 30 19 9 6 70 36 +34 47 2.
1966/67 Fußball-Bundesliga 1 34 15 9 10 70 41 +29 39 3.
1967/68 Fußball-Bundesliga 1 34 12 7 15 60 59 +1 31 14.
1968/69 Fußball-Bundesliga 1 34 11 8 15 49 54 -5 30 16.
1969/70 Fußball-Bundesliga 1 34 14 8 12 60 67 -7 36 5.
1970/71 Fußball-Bundesliga 1 34 10 9 15 54 60 -6 29 13.
1971/72 Fußball-Bundesliga 1 34 6 8 20 34 83 -49 20 17.
1972/73 Fußball-Regionalliga West 2 34 16 9 9 77 45 +32 41 4.
1973/74 Fußball-Regionalliga West 2 34 15 7 12 63 50 +13 37 6.
1974/75 2. Fußball-Bundesliga Nord 2 38 17 12 9 65 44 +21 46 6.
1975/76 2. Fußball-Bundesliga Nord 2 38 22 8 8 93 37 +56 52 2.
1976/77 Fußball-Bundesliga 1 34 12 10 12 73 64 +9 34 8.
1977/78 Fußball-Bundesliga 1 34 14 5 15 57 71 -14 33 11.
1978/79 Fußball-Bundesliga 1 34 10 11 13 54 70 -16 31 12.
1979/80 Fußball-Bundesliga 1 34 14 8 12 64 56 +8 36 6.
1980/81 Fußball-Bundesliga 1 34 13 9 12 69 59 +10 35 7.
1981/82 Fußball-Bundesliga 1 34 18 5 11 59 40 +19 41 6.
1982/83 Fußball-Bundesliga 1 34 16 7 11 78 62 +16 39 7.
1983/84 Fußball-Bundesliga 1 34 11 8 15 54 65 -11 30 13.
1984/85 Fußball-Bundesliga 1 34 13 4 17 51 65 -14 30 14.
1985/86 Fußball-Bundesliga 1 34 10 8 16 49 65 -16 28 16.
1986/87 Fußball-Bundesliga 1 34 15 10 9 70 50 +20 40 4.
1987/88 Fußball-Bundesliga 1 34 9 11 14 51 54 -3 29 13.
1988/89 Fußball-Bundesliga 1 34 12 13 9 56 40 +16 37 7.
1989/90 Fußball-Bundesliga 1 34 15 11 8 51 35 +16 41 4.
1990/91 Fußball-Bundesliga 1 34 10 14 10 46 57 -11 34 10.
1991/92 Fußball-Bundesliga 1 38 20 12 6 66 47 +19 52 2.
1992/93 Fußball-Bundesliga 1 34 18 5 11 61 43 +18 41 4.
1993/94 Fußball-Bundesliga 1 34 15 9 10 49 45 +4 39 4.
1994/95 Fußball-Bundesliga 1 34 20 9 5 67 33 +34 49 1.
1995/96 Fußball-Bundesliga 1 34 19 11 4 76 38 +38 68 1.
1996/97 Fußball-Bundesliga 1 34 19 6 9 63 41 +22 63 3.
1997/98 Fußball-Bundesliga 1 34 11 10 13 57 55 +2 43 10.
1998/99 Fußball-Bundesliga 1 34 16 9 9 48 34 +14 57 4.
1999/00 Fußball-Bundesliga 1 34 9 13 12 41 38 +3 40 11.
2000/01 Fußball-Bundesliga 1 34 16 10 8 62 42 +20 58 3.
2001/02 Fußball-Bundesliga 1 34 21 7 6 62 33 +29 70 1.
2002/03 Fußball-Bundesliga 1 34 15 13 6 51 27 +24 58 3.
2003/04 Fußball-Bundesliga 1 34 16 7 11 59 48 +11 55 6.
2004/05 Fußball-Bundesliga 1 34 15 10 9 47 44 +3 55 7.
2005/06 Fußball-Bundesliga 1 34 11 13 10 45 42 +3 46 7.
2006/07 Fußball-Bundesliga 1 34 12 8 14 41 43 -2 44 9.
2007/08 Fußball-Bundesliga 1 34 10 10 14 50 62 -12 40 13.
2008/09 Fußball-Bundesliga 1 34 15 14 5 60 37 +23 59 6.
2009/10 Fußball-Bundesliga 1 34 16 9 9 54 42 +12 57 5.
2010/11 Fußball-Bundesliga 1 34 23 6 5 67 22 +45 75 1.
2011/12 Fußball-Bundesliga 1 34 25 6 3 80 25 +55 81 1.
2012/13 Fußball-Bundesliga 1 34 19 9 6 81 42 +39 66 2.
2013/14 Fußball-Bundesliga 1 34 22 5 7 80 38 +42 71 2.
2014/15 Fußball-Bundesliga 1 34 13 7 14 47 42 +5 46 7.
2015/16 Fußball-Bundesliga 1 34 24 6 4 82 34 +48 78 2.
2016/17 Fußball-Bundesliga 1 34 18 10 6 72 40 +32 64 3.
2017/18 Fußball-Bundesliga 1 34 15 10 9 64 47 +17 55 4.
2018/19 Fußball-Bundesliga 1 34 23 7 4 81 44 +37 76 2.
2019/20 Fußball-Bundesliga 1 34 21 6 7 84 41 +43 69 2.
2020/21 Fußball-Bundesliga 1 34 20 4 10 75 46 +29 64 3.
2021/22 Fußball-Bundesliga 1 34 22 3 9 85 52 +33 69 2.
2022/23 Fußball-Bundesliga 1 34 22 5 7 83 44 +39 71 2.
2023/24 Fußball-Bundesliga 1 34 18 9 7 68 43 +25 63 5.

Účast v evropských pohárech

Ročník Soutěž Kolo Klub Doma Venku Celkem
1956/57 Pohár mistrů evropských zemí Předkolo CA Spora Luxembourg 4:3 1:2 5:5
1. kolo Manchester United FC 0:0 2:3 2:3
1957/58 Pohár mistrů evropských zemí 1. kolo CCA București 4:2 1:3 5:5
Čtvrtfinále AC Milan 1:1 1:4 2:5
1963/64 Pohár mistrů evropských zemí Předkolo FK Lyn 3:1 4:2 7:3
1. kolo SL Benfica 5:0 1:2 6:2
Čtvrtfinále Dukla Praha 1:3 4:0 5:3
Semifinále FC Internazionale Milano 2:2 0:2 2:4
1965/66 Pohár vítězů pohárů 1. kolo Floriana FC 8:0 5:1 13:1
2. kolo CSKA Červeno Zname Sofia 3:0 2:4 5:4
Čtvrtfinále Atlético Madrid 1:0 1:1 2:1
Semifinále West Ham United FC 3:1 2:1 5:2
Finále Liverpool FC 2:1
1966/67 Pohár vítězů pohárů 2. kolo Rangers FC 0:0 1:2 1:2
1982/83 Pohár UEFA 1. kolo Rangers FC 0:0 0:2 0:2
1987/88 Pohár UEFA 1. kolo Celtic FC 2:0 1:2 3:2
2. kolo FK Velež Mostar 2:0 1:2 3:2
3. kolo Club Brugge KV 3:0 0:5 3:5
1989/90 Pohár vítězů pohárů 1. kolo Beşiktaş JK 2:1 1:0 3:1
2. kolo UC Sampdoria 1:1 0:2 1:3
1990/91 Pohár UEFA 1. kolo Chemnitzer FC 2:0 2:0 4:0
2. kolo FC Universitatea Craiova 1:0 3:0 4:0
3. kolo RSC Anderlecht 2:1 0:1 2:2 (v)
1992/93 Pohár UEFA 1. kolo Floriana FC 7:2 1:0 8:2
2. kolo Celtic FC 1:0 2:1 3:1
3. kolo Real Zaragoza 3:1 1:2 4:3
Čtvrtfinále AS Roma 2:0 0:1 2:1
Semifinále AJ Auxerre 2:0 0:2 2:2 (6:5 pen.)
Finále Juventus FC 1:3 0:3 1:6
1993/94 Pohár UEFA 1. kolo PFK Spartak Vladikavkaz 0:0 1:0 1:0
2. kolo NK Maribor 2:1 0:0 2:1
3. kolo Brøndby IF 1:0 1:1 2:1
Čtvrtfinále FC Internazionale Milano 1:3 2:1 3:4
1994/95 Pohár UEFA 1. kolo Motherwell FC 1:0 2:0 3:0
2. kolo ŠK Slovan Bratislava 3:0 1:2 4:2
3. kolo Deportivo de La Coruña 3:1 0:1 3:2
Čtvrtfinále SS Lazio 2:0 0:1 2:1
Semifinále Juventus FC 1:2 2:2 3:4
1995/96 Liga mistrů UEFA Základní skupina C Juventus FC 1:3 2:1 2. místo
Rangers FC 2:2 2:2
FC Steaua București 1:0 0:0
Čtvrtfinále AFC Ajax 0:2 0:1 0:3
1996/97 Liga mistrů UEFA Základní skupina B Widzew Łódź 2:1 2:2 2. místo
FC Steaua București 5:3 3:0
Atlético Madrid 1:2 1:0
Čtvrtfinále AJ Auxerre 3:1 1:0 4:1
Semifinále Manchester United FC 1:0 1:0 2:0
Finále Juventus FC 3:1
1997 Superpohár UEFA Finále FC Barcelona 1:1 0:2 1:3
1997 Interkontinentální pohár Finále Cruzeiro Esporte Clube 2:0
1997/98 Liga mistrů UEFA Základní skupina A Galatasaray SK 4:1 1:0 1. místo
AC Sparta Praha 4:1 3:0
Parma FC 2:0 0:1
Čtvrtfinále FC Bayern Mnichov 1:0 0:0 1:0
Semifinále Real Madrid 0:0 0:2 0:2
1999/00 Liga mistrů UEFA 3. předkolo FK Teplice 1:0 1:0 2:0
Základní skupina C Feyenoord 1:1 1:1 3. místo
Boavista FC 3:1 0:1
Rosenborg BK 0:3 2:2
1999/00 Pohár UEFA 3. kolo Rangers FC 2:0 0:2 2:2 (3:1 pen.)
4. kolo Galatasaray SK 0:2 0:0 0:2
2001/02 Liga mistrů UEFA 3. předkolo FK Šachtar Doněck 3:1 2:0 5:1
Základní skupina B FK Dynamo Kyjev 1:0 2:2 3. místo
Liverpool FC 0:0 0:2
Boavista FC 2:1 1:2
2001/02 Pohár UEFA 3. kolo FC København 1:0 1:0 2:0
4. kolo Lille OSC 0:0 1:1 1:1 (v)
Čtvrtfinále FC Slovan Liberec 4:0 0:0 4:0
Semifinále AC Milan 4:0 1:3 5:3
Finále Feyenoord 2:3
2002/03 Liga mistrů UEFA Základní skupina A Arsenal FC 2:1 0:2 2. místo
AJ Auxerre 2:1 0:1
PSV Eindhoven 1:1 3:1
Osmifinálová skupina C FK Lokomotiv Moskva 3:0 2:1 3. místo
AC Milan 0:1 1:0
Real Madrid 1:1 1:2
2003/04 Pohár UEFA 1. kolo FK Austria Wien 1:0 2:1 3:1
2. kolo FC Sochaux-Montbéliard 2:2 0:4 2:6
2008/09 Pohár UEFA 1. kolo Udinese Calcio 0:2 2:0 2:2 (3:4 pen.)
2010/11 Evropská liga UEFA 4. předkolo Qarabağ FK 4:0 1:0 5:0
Základní skupina J FK Karpaty Lvov 3:0 4:3 3. místo
Sevilla FC 0:1 2:2
Paris Saint-Germain FC 0:0 1:1
2011/12 Liga mistrů UEFA Základní skupina F Arsenal FC 1:1 1:2 4. místo
Olympique de Marseille 2:3 0:3
Olympiacos FC 1:0 1:3
2012/13 Liga mistrů UEFA Základní skupina D AFC Ajax 1:0 4:1 1. místo
Manchester City FC 1:0 1:1
Real Madrid 2:1 2:2
Osmifinále FK Šachtar Doněck 3:0 2:2 5:2
Čtvrtfinále Málaga CF 3:2 0:0 3:2
Semifinále Real Madrid 4:1 0:2 4:3
Finále FC Bayern Mnichov 1:2
2013/14 Liga mistrů UEFA Základní skupina F SSC Neapol 3:1 1:2 1. místo
Olympique de Marseille 3:0 2:1
Arsenal FC 0:1 2:1
Osmifinále FK Zenit Sankt-Petěrburg 1:2 4:2 5:4
Čtvrtfinále Real Madrid 2:0 0:3 2:3
2014/15 Liga mistrů UEFA Základní skupina D Arsenal FC 2:0 0:2 1. místo
RSC Anderlecht 1:1 3:0
Galatasaray SK 4:1 4:0
Osmifinále Juventus FC 0:3 1:2 1:5
2015/16 Evropská liga UEFA 3. předkolo Wolfsberger AC 5:0 1:0 6:0
4. předkolo Odds BK 7:2 4:3 11:5
Základní skupina C FK Krasnodar 2:1 0:1 2. místo
PAOK FC 0:1 1:1
Qəbələ FK 4:0 3:1
Šestnáctifinále FC Porto 2:0 1:0 3:0
Osmifinále Tottenham Hotspur FC 3:0 2:1 5:1
Čtvrtfinále Liverpool FC 1:1 3:4 4:5
2016/17 Liga mistrů UEFA Základní skupina F Legia Warszawa 8:4 6:0 1. místo
Real Madrid 2:2 2:2
Sporting CP 1:0 2:1
Osmifinále SL Benfica 4:0 0:1 4:1
Čtvrtfinále AS Monaco FC 2:3 1:3 3:6
2017/18 Liga mistrů UEFA Základní skupina H Tottenham Hotspur FC 1:2 1:3 3. místo
Real Madrid 1:3 2:3
APOEL FC 1:1 1:1
2017/18 Evropská liga UEFA Šestnáctifinále Atalanta BC 3:2 1:1 4:3
Osmifinále FC Red Bull Salzburg 1:2 0:0 1:2
2018/19 Liga mistrů UEFA Základní skupina A Club Brugge KV 0:0 1:0 1. místo
AS Monaco FC 3:0 2:0
Atlético Madrid 4:0 0:2
Osmifinále Tottenham Hotspur FC 0:1 0:3 0:4
2019/20 Liga mistrů UEFA Základní skupina F FC Barcelona 0:0 1:3 2. místo
SK Slavia Praha 2:1 2:0
FC Internazionale Milano 3:2 0:2
Osmifinále Paris Saint-Germain FC 2:1 0:2 2:3
2020/21 Liga mistrů UEFA Základní skupina SS Lazio 1:3 1:1 1. místo
Zenit 2:0 2:1
Club Brugge KV 3:0 3:0
Osmifinále Sevilla FC 2:2 3:2 5:4
Čtvrtfinále ??? -:- -:- -:-

Borussia Dortmund II

Borussia Dortmund II, dříve znám také pod názvem Borussia Dortmund Amateure, je rezervním týmem dortmundské Borussie. Největšího úspěchu dosáhl v sezónách 1988/89, 1990/91 a 1992/93, kdy se v Oberlize (tehdejší 3. nejvyšší soutěž) umístil na 4. místě.

Umístění v jednotlivých sezónách

Stručný přehled

Zdroj:[42][43]

Jednotlivé ročníky

Zdroj:[42][43]

Legenda: Z - zápasy, V - výhry, R - remízy, P - porážky, VG - vstřelené góly, OG - obdržené góly, +/- - rozdíl skóre, B - body, červené podbarvení - sestup, zelené podbarvení - postup, fialové podbarvení - reorganizace, změna skupiny či soutěže

Německo (1987 –)
Sezóny Liga Úroveň Z V R P VG OG B +/- Pozice
1987/88 Fußball-Oberliga Westfalen 3 30 8 10 12 41 48 -7 26 10.
1988/89 Fußball-Oberliga Westfalen 3 30 11 10 9 50 44 +6 32 4.
1989/90 Fußball-Oberliga Westfalen 3 30 9 9 12 35 43 -8 27 10.
1990/91 Fußball-Oberliga Westfalen 3 30 11 12 7 41 29 +12 34 4.
1991/92 Fußball-Oberliga Westfalen 3 30 10 6 14 55 55 0 29 10.
1992/93 Fußball-Oberliga Westfalen 3 34 15 11 8 59 42 +17 41 4.
1993/94 Fußball-Oberliga Westfalen 3 30 10 9 11 46 43 +3 29 8.
1994/95 Fußball-Oberliga Westfalen 4 28 18 7 3 71 28 +43 43 2.
1995/96 Fußball-Oberliga Westfalen 4 28 16 5 7 69 42 +27 53 4.
1996/97 Fußball-Oberliga Westfalen 4 30 17 3 10 66 47 +19 54 3.
1997/98 Fußball-Oberliga Westfalen 4 28 20 5 3 86 34 +52 65 1.
1998/99 Fußball-Regionalliga West/Südwest 3 32 8 9 15 46 57 -11 33 14.
1999/00 Fußball-Regionalliga West/Südwest 3 36 12 13 11 42 40 +2 49 10.
2000/01 Fußball-Regionalliga Nord 3 36 6 12 18 36 55 -19 30 18.
2001/02 Fußball-Oberliga Westfalen 4 34 24 6 4 91 34 +57 78 1.
2002/03 Fußball-Regionalliga Nord 3 34 13 12 9 57 51 +6 51 5.
2003/04 Fußball-Regionalliga Nord 3 34 12 7 15 43 47 -4 43 10.
2004/05 Fußball-Regionalliga Nord 3 36 10 10 16 57 64 -7 40 15.
2005/06 Fußball-Oberliga Westfalen 4 34 24 7 3 79 25 +54 79 1.
2006/07 Fußball-Regionalliga Nord 3 36 14 6 16 42 47 -5 48 14.
2007/08 Fußball-Regionalliga Nord 3 36 12 12 12 35 37 -2 48 13.
2008/09 Fußball-Regionalliga West 4 34 21 5 8 86 49 +37 68 1.
2009/10 3. Fußball-Liga 3 38 11 6 21 43 58 -15 39 18.
2010/11 Fußball-Regionalliga West 4 34 15 7 12 56 47 +9 52 6.
2011/12 Fußball-Regionalliga West 4 36 24 5 7 84 39 +45 77 1.
2012/13 3. Fußball-Liga 3 38 9 14 15 39 58 -19 41 16.
2013/14 3. Fußball-Liga 3 38 12 10 16 47 55 -8 46 14.
2014/15 3. Fußball-Liga 3 38 8 15 15 41 51 -10 39 18.
2015/16 Fußball-Regionalliga West 4 36 17 9 10 57 36 +21 60 4.
2016/17 Fußball-Regionalliga West 4 36 16 15 3 54 25 +29 63 2.
2017/18 Fußball-Regionalliga West 4 34 15 10 9 55 46 +9 55 4.
2018/19 Fußball-Regionalliga West 4 34

Poznámky

  1. V této době ještě Bundesliga oceňovala výhru 2 body a ne 3 body jako je tomu dnes.

Odkazy

Reference

  1. a b SMITH, Ben. Price of Football 2014: Why fans flock to Borussia Dortmund. BBC [online]. 2014-10-15 [cit. 2021-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g Passion in black and yellow. FIFA.com [online]. 2009-12-18 [cit. 2020-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-05. (anglicky) 
  3. a b c d e f g FORDHAM, Josh. Why Borussia Dortmund and Schalke are rivals: Dog bites, comebacks and mutual respect as the biggest derby in Germany takes centre stage. talkSPORT.com [online]. 2020-05-16 [cit. 2020-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b A history of Der Klassiker. FIFA.com [online]. 2007-01-25 [cit. 2020-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-01. (anglicky) 
  5. The Business Of Soccer. Forbes.com [online]. [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. The fourth biggest club in the world. Borussia Dortmund GmbH & Co. KGaA [online]. 2016-11-28 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Signal Iduna Park vor dem Umbau [online]. Westline, 4. srpna 2010 [cit. 2012-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 15-03-2012. (německy) 
  8. BVB spielt bis 2021 im "Signal Iduna Park" [online]. Ruhr Nachrichten, 22. května 2012 [cit. 2012-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-23. (německy) 
  9. HESSE, Uli. The rise and fall and rise of Borussia Dortmund and the Germany team. The Guardian [online]. 2013-12-05 [cit. 2020-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Oficiální tisková zpráva ESET. www.eset.com [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-13. 
  11. a b c d e f g h i j k MCPARLAN, Paul. HOW BORUSSIA DORTMUND’S TEAM OF THE 1990S PUT A CITY ON THE FOOTBALL MAP. These Football Times [online]. 2019-08-19 [cit. 2020-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b c d e f SHARP, Will. HOW JÜRGEN KLOPP BUILT AN EMPIRE OUT OF RUIN AT BORUSSIA DORTMUND. These Football Times [online]. 2019-07-05 [cit. 2020-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. a b c d e f BALARAM, Aditya. Borussia Dortmund – Top Five Moments That Defined The Season. thehardtackle.com [online]. 2013-05-30 [cit. 2020-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Schalke udrželo těsnou výhru a po třech letech triumfuje na hřišti BVB!. Eurofotbal.cz [online]. [cit. 2020-09-05]. Dostupné online. 
  15. HONIGSTEIN, Raphael. Bundesliga 2013-14 preview: does a Bayern-Dortmund duopoly await?. The Guardian [online]. 2013-08-09 [cit. 2020-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. German Bundesliga: 2013/14 Season preview. sportskeeda.com [online]. 2013-08-07 [cit. 2020-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Dortmund zásluhou Aubameyanga rozstřílel statečný Augsburg. Eurofotbal.cz [online]. 2013-08-10 [cit. 2020-09-08]. Dostupné online. 
  18. 1. FC Norimberk - Borussia Dortmund 1:1. Eurofotbal.cz [online]. 2013-09-21 [cit. 2020-09-08]. Dostupné online. 
  19. a b c BUCZKO, Stefan. 2013-14 Borussia Dortmund season review. ESPN [online]. 2014-05-20 [cit. 2020-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. NARAYAN, Aaditya. Borussia Dortmund 2014/15 Season Preview. sportskeeda.com [online]. 2014-08-11 [cit. 2020-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ECKNER, Constantin. Borussia Dortmund: What went wrong?. outsideoftheboot.com [online]. 2015-06-11 [cit. 2020-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-19. (anglicky) 
  22. Germany 2014-15 season review. WorldSoccer.com [online]. 2015-06-27 [cit. 2020-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Borussia Dortmund - RB Lipsko 4:1. Eurofotbal.cz [online]. 2018-08-26 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. 
  24. a b BILLINGHAM, Dan. How the humble, understated Lucien Favre brought beautiful football back to Borussia Dortmund. These Football Times [online]. 2019-01-03 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Borussia Dortmund - 1. FC Norimberk 7:0. Eurofotbal.cz [online]. 2018-09-26 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. 
  26. IREDAHL, Marcus. Top 10 disappointments of the 2018/19 Bundesliga season. bavarianfootballworks.com [online]. 2019-05-17 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. a b c DESMOND, Rhys. Borussia Dortmund Season In Review. The Mastermind [online]. 2019-05-19 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. a b c MEYERS, Brian. 2019-2020 Borussia Dortmund Preview. fearthewall.com [online]. 2019-08-14 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. a b c Bundesliga 2019/20 season review: a unique campaign on and off the field. Bundesliga.com [online]. 2020-07 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. The origins of the Rhine derby and some of Germany's other biggest derby games. Bundesliga.com [online]. 2017 [cit. 2020-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. WHITNEY, Clark. Dortmund vs. Schalke: Ranking the Ruhr Derby Amongst Germany's Biggest Rivalries. Bleacher Report [online]. 2014-03-24 [cit. 2020-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. LEIPOLD, Richard. Ein Maskenmann ist zu wenig für den BVB. Frankfurter Allgemeine Zeitung [online]. 2017-04-01 [cit. 2020-09-08]. Dostupné online. (německy) 
  33. SEZNAM.CZ. Karel Gott zemřel | Schwarz-Gelb. Truchlí i Dortmund, Gott nazpíval hymnu Borussie. www.sport.cz [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. 
  34. Podezřelý z útoku v Dortmundu byl členem IS, mluvil po telefonu o bombě
  35. Borussia Dortmund bombs: 'Speculator' charged with bus attack
  36. Festnahme nach Anschlag auf BVB-Mannschaftsbus
  37. Bayern je po třech letech mistrem, titul slaví šest kol před koncem. iDNES.cz [online]. 2013-04-06 [cit. 2013-04-06]. Dostupné online. 
  38. "Dortmund počtvrté vyhrál národní pohár, finále rozhodl Aubameyang" [online]. iDnes.cz, 27.05.2017 [cit. 2017-05-28]. Dostupné online. 
  39. Reus eröffnet und beendet den Torreigen, kicker.de, citováno 28. 7. 2013 (německy)
  40. a b TEAM OF BORUSSIA DORTMUND (SEASON 2019/2020) – First Team [online]. bvb.de [cit. 2020-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. Borussia Dortmund » Manager history [online]. worldfootball.net [cit. 2020-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. a b c d "(F.R.) GERMANY - LEAGUE FINAL TABLES - German Empire until 1918, Federal Republic of Germany (Weimar Republic) 1918-1933, German Third Reich 1933-1945, Allied Occupation Zones 1945-1949, Federal Republic of Germany 1949 (including former German Democratic Republic since 1990)" [online]. webalice.it [cit. 2016-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (německy) 
  43. a b c d "Das Deutsche Fußball-Archiv (1900 bis heute)" [online]. f-archiv.de [cit. 2016-10-03]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy


Zdroj datcs.wikipedia.org
Originálcs.wikipedia.org/wiki/BV_Borussia_Dortmund
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.