| Autonomní společenství Baleárské ostrovy Comunitat Autònoma de les Illes Balears Comunidad Autónoma de las Islas Baleares | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Hymna: Hymna Baleárských ostrovů | |
| Geografie | |
.svg) | |
| Hlavní město | Palma de Mallorca |
| Souřadnice | 39°30′ s. š., 3° v. d. |
| Rozloha | 4 991,7 km² |
| Geodata (OSM) | 348981 OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 173 008 (2021) |
| Hustota zalidnění | 235 obyv./km² |
| Jazyk | katalánština, španělština |
| Správa regionu | |
| Stát | Španělsko Španělsko |
| Podřízené celky | 1 provincie a 53 obcí |
| Vznik | 1. března 1983 (získání autonomie) |
| Předseda vlády | Francina Armengol (PSIB) |
| Parlamentní zastoupení | |
| Kongres | 8 křesel |
| Senát | 7 křesel |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | ES-IB |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Baleáry, též Baleárské ostrovy (katalánsky Illes Balears, španělsky Islas Baleares) jsou souostroví na západě Středozemního moře. Politicky je to provincie a současně i jedno ze 17 autonomních společenství Španělska. Ostrovy se skládají ze dvou skupin: vlastních Baleár (zahrnujících ostrovy Mallorca, Menorca a několik dalších menších ostrovů a ostrůvků, jako je Cabrera) a Pityuských ostrovů (zahrnujících ostrovy Ibiza, Formentera a několik ostrůvků). Největším z těchto ostrovů je Mallorca. Souostroví je oblíbeným cílem mnoha turistů. Na ostrovech nejsou žádné významnější vodní toky, pouze několik krátkých říček. Při severním pobřeží ostrova Mallorca se nachází relativně vysoké pohoří Serra de Tramuntana, jehož nejvyšším vrcholem je Puig Major (1 445 m). Jinak na ostrovech převažuje nížina.
Metropolí regionu, který tvořil součást středověkého Aragonského království, je Palma de Mallorca. Úředními jazyky jsou katalánština a španělština. Katalánský název Illes Balears je i součástí oficiálního španělského (kastilského) označení autonomního společenství.
Administrativně se region člení na čtyři ostrovní celky: Formentera, Ibiza, Mallorca, Menorca; z nichž každou spravuje vlastní ostrovní rada (Consell Insular).
Historie
Baleáry ve starověku
Baleáry byly známé již Féničanům a Řekům. Později si je podrobilo Kartágo. Po zničení Kartága Římem byly ostrovy načas samostatné a staly se útočištěm pirátů. Roku 123 př. n. l. je pro Řím podrobil Quintus Caecilius Metellus Balearicus a poté se sem nastěhovala řada římských osadníků. V té době také došlo k založení měst Palma de Mallorca a Pollentia (dnešní Alcúdia) a na Baleárech se začaly pěstovat olivy. V Pollense se dodnes zachoval například římský vodovod.
Předsedové vlád
- Jeroni Albertí Picornell (UCD) 1978–1982
- Francesc Tutzó Bennasar (UCD) 1982–1983
- Gabriel Cañellas Fons (AP/PP) červen 1983 – 2. srpna 1995
- Cristòfor Soler i Cladera (PP) 2. srpna 1995 – 18. června 1996
- Jaume Matas Palou (PPIB) 18. června 1996 – 27. července 1999
- Francesc Antich i Oliver (PSOE) 27. července 1999 – 27. června 2003
- Jaume Matas Palou (PPIB) 27. června 2003 – 2007
- Francesc Antich i Oliver (PSOE) 2007–2011
- José Ramón Bauzá (PP) 2011–2015
- Francine Armengol (PSOE) od 2015
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Baleáry na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Baleárské ostrovy ve Wikislovníku- Baleáry na OpenStreetMap
- Oficiální web regionální vlády Archivováno 6. 11. 2011 na Wayback Machine.
- Oficiální web regionálního parlamentu Archivováno 15. 5. 2011 na Wayback Machine.
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Baleárské_ostrovy |
