Balijská království

Bali Dwipa

←

10. století–1908

→

vlajka

Geografie

Největší rozsah devíti království Bali (včetně kolonií)

Hlavní město

Bedulu (rané království)
Samprangan (období nadvlády Madžapahitu)
Gelgel (gelgelské období)
Klungkung (období devíti království)

Obyvatelstvo

Národnostní složení

Balijci

Jazyky

stará javánština (archaický), balijština

Náboženství

balijský hinduismus, mahájánský buddhismus

Státní útvar

Státní zřízení

monarchie

Mateřská
země

Madžapahitská říše

Madžapahitská říše (1348–1475)

Vznik

10. století – formování raného království

Zánik

1908 – anexe Nizozemskem

Státní útvary a území

Předcházející

	prehistorická Indonésie
	Medang
	Madžapahit

Následující

Nizozemská východní Indie

Domorodá balijská království byly hinduisticko-buddhistické státy v Indonésii v období počátku 10. až do 20. století nacházející se na ostrově Bali a částečně se svými satelity (či vazaly) ovládaly také okolní souostroví Malé Sundy.

Historie

Formování raného království na ostrově spadá do počátku 10. století. Za datum vzniku království je považován rok 914, během něhož byla vztyčena kamenná stéla ze Sanuru, na níž historicky první král informuje o svém úspěšném tažení na ostrově v balijštině i sanskrtu.

Od dvanáctého století začíná mít na Bali sílící vliv sousední ostrov Jáva. Ve 14. století bylo Bali prostřednictvím jávské invaze podmaněno vládcem Madžapahitu. V této době dochází vlivem Madžapahitské říše k rozsáhlým společenským a kulturním změnám, kdy je podobně jako v Indii zaveden kastovní systém, což všichni obyvatelé Bali nepřijímají s nadšením a ve snaze se ubránit cizím novotám se někdy i celé skupiny odebírají do odlehlých pralesů a hor, aby zde založily samostatné osady. V důsledku toho žije do současnosti vnitrozemské obyvatelstvo zcela odlišným způsobem, než je tomu u pobřežních oblastí. Po pádu Madžapahitu se začal na Jávě vzmáhat islám, který si brzy podmaňuje celý ostrov. Před ním prchá na Bali také královská rodina a místní ostrované se vydávají vlastní cestou. Balijci zůstali navzdory těmto událostem věrni svému hinduistickému a buddhistickému vyznání a tradicím, přičemž jako jeden z mála indonéských národů si zachovali svou místní specifickou formu hinduismu.

Koncem 16. století se na Bali postupně začali vyloďovat nizozemské expedice a velmi rychle se usazují, i když s nápadem kolonizace přicházejí až o dvě století později. Nizozemci sebou na Bali přinášeli křesťanství a místní trh rozšířili o obchod s rýží, opiem, otroky a ženami. Kvetoucího trhu na ostrově si poprvé začali všímat Britové.

V roce 1816 Britové ovládli okolní ostrovy a bouřící se Bali podrobili své nadvládě ozbrojenými silami, podobně jako tomu bylo u kolonie Singapur či městského státu Hongkong, avšak jen o dva roky později ostrov vracejí zpět Nizozemcům, kteří si nyní počínali s daleko větším důrazem na podmanění domorodých zákonů a zvyklostí. Ve snaze ostrov ovládnout se Nizozemci pokusili o zajetí vládnoucích panovnických rodů ostrova, ovšem to se jim nepodařilo, protože jejich příslušníci dali raději přednost sebevraždě před zajetím. Až na počátku 20. století bylo Bali definitivně Nizozemskem anektováno.

V průběhu druhé světové války celou Indonésii okupovalo Japonsko.

Galerie

Buddhistické votivní předměty z 8. století
Vytesané svatyně vytvořené po vzoru Jávy z období království Medang
Pura Maospahit („Madžapahitský chrám“) v Denpasaru pokračoval v architektuře Madžapahitské říše
Balijští vojáci 80. let 19. století
Mapa devíti království Bali kolem r. 1900
Sebevražda rádži Bulelengu s 400 jeho stoupenci
Dewa Agung, král Klungkungu, rok 1908