Bankovní záruka je písemné prohlášení banky o uspokojení věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, pokud dlužník nesplní svůj závazek nebo pokud nebudou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině.[1]
V českém právním řádu je bankovní záruka od roku 2014 upravena občanským zákoníkem v § 2029 a následujících ustanoveních, a to jako finanční záruka, je-li výstavcem záruční listiny banka, zahraniční banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo.
Použití bankovní záruky
Bankovní záruku lze použít především pro snížení obchodního rizika a to jak v tuzemském, tak i mezinárodním obchodu. Použití bankovní záruky je ale širší. Bankovní záruku lze použít jako náhradu hotovosti při poskytování dražební jistoty, jistoty u veřejných zakázek, nebo soudní kauce.[2]
Poskytovatel záruky
Záruky může v České republice poskytovat banka s licencí udělenou Českou národní bankou (ČNB). Dále poskytují záruky pobočky zahraničních bank, které k tomu dostaly od ČNB povolení.
Subjekty bankovní záruky a jejich vztahy
Subjekty
Při poskytování záruky vystupují minimálně tři subjekty.
- Příjemce (beneficent)
- Příkazce
- Ručící banka (poskytovatel záruky)
Dalšími subjektem může být jiná banka. Jde o tak zvanou potvrzující banku (též avizující banka). V této roli nemusí vystupovat jen jedna banka, ale potvrzujících bank může být více.
Vztahy
Vztahy jsou patrné z následujících schémat.
- Příkazce ↔ příjemce
- obchodní smlouva
- Příkazce → ručící banka
- Smlouva o poskytnutí záruky
- Ručící banka → příjemce
- Vystavení záruční listiny, případně plnění od banky
V případě že byla použita i ručící banka, přibývají další vztahy:
- Ručící banka ↔ potvrzující banka
- Informace o vystavení záruky
- Potvrzující banka → příjemce
- Informace o vystavení záruky ve prospěch příjemce, případně plnění
Postup při plnění záruky
V případě, že dojde k plnění záruky, platí jej ručící banka příjemci. Příjemce má ale právo si vybrat a vyžadovat plnění od potvrzující banky. V takovém případě si následně potvrzující banka nárokuje plnění u ručící banky. Ručící banka dále postupuje stejně, jako by poskytla úvěr příkazci.
Záruční listina
Základem bankovní záruky je tzv. záruční listina. Záruční listina má vždy písemnou podobu. Před vystavením záruční listiny musí být uzavřena smlouva mezi bankou a příkazcem.
Záruční listina obsahuje:
- jméno a adresu příjemce
- jméno a adresu příkazce
- ručitel záruky
- výši zaručené částky a její měnu
- podmínky vyplacení záruky
- lhůtu platnosti záruky
Základní typy bankovních záruk
Existují dva základní typy bankovních záruk:
- platební záruky, jako záruka za zaplacení faktur, leasingových splátek, splacení úvěru, zaplacení směnky apod.
- neplatební záruky, mezi něž patří záruky za vrácení akontace, kauční záruky, jistota u veřejné zakázky a podobné.
Odkazy
Reference
Literatura
- Giese E., Dušek P., Koubová J., Dietschová L., Zajištění závazků v České republice, 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 1999.
Související články
Externí odkazy
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Bankovní_záruka |
