| Barry Eugene Wilmore | |
|---|---|
 | |
| Astronaut NASA | |
| Státní příslušnost | USA |
| Datum narození | 29. prosince 1962 (61 let) |
| Místo narození | Murfreesboro, Tennessee, USA |
| Předchozí zaměstnání | Pilot Námořnictva Spojených států amerických |
| Hodnost | kapitán námořnictva (k roku 2009) |
| Čas ve vesmíru | 178 dní, 0 hodin a 58 minut + 3. let 18 dní |
| Kosmonaut od | 26. července 2000 |
| Mise | STS-129/ISS, Expedice 41/42 (Sojuz TMA-14M/ISS) Boeing CFT/ISS |
| Znaky misí |    |
| Kosmonaut do | dosud aktivní |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Barry Eugene Wilmore (* 29. prosince 1962 Murfreesboro, Tennessee, USA), původně pilot Námořnictva Spojených států amerických, je od července 2000 astronaut NASA, 505. člověk ve vesmíru. Do vesmíru se dostal na deset dní jako člen posádky raketoplánu Atlantis při letu STS-129 na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v listopadu 2009. V září 2014 vzlétl do vesmíru na půl roku jako člen Expedice 41/42 na ISS. V současnosti pobývá na ISS během mise Boeing Crew Flight Test.
Mládí, vojenský pilot
Barry Wilmore se narodil v Murfreesboro, městě v Tennessee nedaleko Nashville. Po střední škole studoval elektrotechniku na Tennesseeské technologické univerzitě (Tennessee Technological University), kde roku 1985 získal titul bakaláře.[1]
Od roku 1985 sloužil v Námořnictvu Spojených států amerických. Stal se pilotem, létal na A-7Ea F/A-18 z letadlových lodí USS Forrestal, USS John F. Kennedy, USS Enterprise a USS Dwight D. Eisenhower. Byl bojově nasazen v Iráku (operace Pouštní bouře, Pouštní štít a Jižní stráž) a Bosně.[2]
Roku 1992 absolvoval Školu zkušebních pilotů námořnictva (U.S. Naval Test Pilot School) na námořní letecké základně Patuxent River v Marylandu. Jako zkušební pilot se podílel na vývoji a testech cvičného proudového letounu T-45 Goshawk. Roku 1994 získal dva magisterské tituly – na Tennesseeské univerzitě (University of Tennessee) v Knoxville v oboru letecké systémy a na Tennesseeské technologické univerzitě z elektrotechniky.[2] Do roku 2000 byl instruktorem ve Škole zkušebních pilotů letectva na Edwardsově základně.[1]
Astronaut
Přihlásil se k 17. náboru astronautů NASA roku 1998, ale dostal se pouze mezi 121 finalistů. Uspěl v následujícím, 18., náboru a 26. července 2000 byl zařazen mezi americké astronauty. V základním kosmonautickém výcviku získal kvalifikaci „pilota“ raketoplánu.[2]
Dne 30. září 2008 NASA zveřejnila jeho jmenování do posádky letu STS-129.[3] Do vesmíru odstartoval 16. listopadu 2009 na palubě raketoplánu Atlantis. Cílem mise byla doprava zásob a vybavení na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a příprava stanice na připojení nového modulu Tranquility. Let trval 10 dní, 19 hodin a 16 minut.[4]
V prosinci 2011 byl zařazen do posádky Expedic 41 a 42 na ISS s plánovaným startem v září 2014, posádka byla současně záložní pro Expedici 39/40 startující v březnu 2014.[2] Ke svému druhému letu odstartoval 25. září 2014 na palubě Sojuzu TMA-14M ve funkci palubního inženýra lodi. Po necelých šesti hodinách letu se Sojuz spojil se stanicí ISS a kosmonauti se zapojili do práce Expedice 41.[5] V posádce stanice zastával funkci palubního inženýra Expedice 41 a velitele Expedice 42; během letu čtyřikrát vystoupil do vesmíru. Se Samokuťajevem a Serovovou 12. března 2015 v Sojuzu TMA-14M přistál na Zemi po 167 dnech, 5 hodinách a 42 minutách letu.[6][7]
V říjnu 2020 byl jmenován velitelem základní posádky mise Boeing Crew Flight Test, prvního pilotovaného letu nové kosmické lodi Starliner.[8] Po mnohých odkladech v ní společně se Sunitou Williamsovou odletěli k ISS 5. června 2024[9] a o den později se připojili k ISS. Jejich let potrvá asi 10 dní.[10]
Soukromý život
Barry Wilmore je ženatý, bezdětný.[1][2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c NASA. Biographical data. Barry E. “Butch” Wilmore (Captain, USN) [online]. NASA, rev. 2010-06 [cit. 2012-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2012-4-15 [cit. 2012-08-01]. Kapitola Barry Eugene Wilmore. Dostupné online. (rusky)
- ↑ YEMBRICK, John; CLOUTIER-LEMASTERS, Nicole. Release: 08-250. NASA Assigns Crew For Space Shuttle Discovery's Sts-129 Mission [online]. Washington, Houston: NASA, 2008-9-30 [cit. 2012-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2011-12-26 [cit. 2012-08-01]. Kapitola STS-129 At/F-31. Dostupné online.
- ↑ Holub. Rev. 2014-9-26 [cit. 2014-09-29]. Kapitola Sojuz TMA-12M.
- ↑ Holub. Rev. 2014-11-10 [cit. 2015-03-18]. Kapitola Expedice 41.
- ↑ Holub. Rev. 2015-3-12 [cit. 2015-03-18]. Kapitola Expedice 42.
- ↑ Boeing's top Starliner astronaut pulls out of space mission role. Reuters. 2020-10-07. Dostupné online [cit. 2022-06-17]. (anglicky)
- ↑ Liftoff! NASA’s Boeing Crew Flight Test Heads to Space Station – Commercial Crew Program. blogs.nasa.gov [online]. 2024-06-05 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FOUST, Jeff. Starliner docks with International Space Station on crewed test flight [online]. 2024-06-06 [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Barry Wilmore na Wikimedia Commons - NASA. Biographical data. Barry E. “Butch” Wilmore (Captain, USN) [online]. NASA, rev. 2014-9 [cit. 2014-09-29]. Biografie NASA. Dostupné online. (anglicky)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Barry_Wilmore |
