Bavaria Slavica (v latině Slovanské Bavorsko) je historické území, část dnešního severovýchodního Bavorska, osídlená slovanskými skupinami obyvatelstva. Nacházela se na území Německa, historiky označovaném jako Germania Slavica.
Historie
V Horních Frankách a na Horní Falci žili v raném a na počátku pozdního středověku vedle domácího franckého obyvatelstva také Slované, kteří sem přišli mezi 6. a 9. stoletím z Podunají a z Čech. Tyto skupiny se objevují v písemných pramenech z 8. až 10. století jako Mohanští, Regnitz a Nábští Vendové. Vnitřní kolonizace a osídlování na přelomu 10. a 11. století probíhalo na územích horního toku Mohanu zejména při příchodu dalších slovanských osadníků. V průběhu procesu asimilace a přizpůsobování se však jejich vlastní jazyk a kulturní tradice již v 10. a 11. století z větší části vytratily.
Přítomnost Slovanů se odráží v mnoha pramenech, jež jsou předmětem výzkumů. Ty vyžadují rozličné metody posuzování, resp. interpretace a umožňují rozdílné vývody.
Písemné prameny
Nejstarší spolehlivé zmínky o Slovanech v Pomohaní se objevují v souvislosti se založením würzburského biskupství v roce 741. Kolem roku 790 pověřil Karel Veliký würzburského biskupa Berowelfa, aby v rámci slovanské misie založil 14 tzv. slovanských kostelů pro potřeby christianizovaných Slovanů v okolí Mohanu a Regnitze, jejichž polohu lze však pouze předpokládat. V Diedenhofenském kapituláři (805) jsou jmenována místa Hallstadt, Forchheim, Premberg u Burglengenfeldu a Řezno, coby místa určená pro clení při obchodování mezi Franky a Slovany.
Roku 863 jsou poprvé zmiňováni Slované na Horní Falci. V souvislosti s darováním ke klášteru Fulda a kostely ve Würzburku a Ansbachu bylo v 8. – 10. století jmenováno také několik míst ležících „im Slawenland“, tedy „v zemi Slovanů“. Při založení bamberského biskupství roku 1007 byla výslovně zmíněna také christianizace Slovanů. Při bamberské diecézní synodě z roku 1059 bylo na pořadu téma neochoty Slovanů platit desátky a také nadále provozované pohanské praktiky. Na další biskupské synodě z roku 1087 však již Slované zmiňováni nejsou. Celkově byly tradice silně podmíněny náhodnými změnami. Doloženo a zmapováno je především území okolo Bambergu, zatímco jiné vzdálenější regiony se v listinách objevují jen zřídka.
Prameny místních názvů
V Horních Frankách a Horní Falci jsou často patrné slovanské názvy nebo části názvů u názvů míst, částí obcí a vodstev. Mimo jiné aspekty jmenné (onomastické) analýzy také vypovídají o podílu slovanského obyvatelstva. Přitom však není možné určit konkrétní osídlení jednotlivých míst slovanským nebo německým obyvatelstvem, neboť názvy se nacházejí na rozlehlém území. Kolonisté například mohli převzít starší názvy míst nebo sousedních obcí. Slovanské místní názvy však také naopak mohly vznikat později překladem nebo naharazeny novými německými názvy. Samostatnou skupinu pak tvoří místní jména, která začínala slovem „Windisch-“ nebo naopak končily „-winden“ resp. „-wind“ a často doplněna německým osobním jménem nebo spojená s titulem jako opat či biskup. Zde jsou Slované žijící v těchto místech zmiňováni již jako Windové či Wendové. Typická koncovka pro názvy míst slovanského původu je „-itz“.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bavaria Slavica na německé Wikipedii.
Literatura
- Hans Losert: Die slawische Besiedlung Nordostbayerns aus archäologischer Sicht. In: Karl Schmotz (Hrsg.): Vorträge des 11. Niederbayerischen Archäologentags. Deggendorf 1993, S. 207–270.
- Jochen Haberstroh: Slawische Siedlung in Nordostbayern. In: Alfried Wieczorek und Hans-Martin Hinz (Hrsg.): Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie 2. Stuttgart 2000, S. 713–717.
- Ingolf Ericsson: Slawen in Nordostbayern. Zu den Main-, Regnitz- und Naabwenden und ihrer Bedeutung für den Landesausbau. In: Rolf Bergmann (Hrsg.): Mittelalterforschung in Bamberg (Beiträge aus dem Zentrum für Mittelalterstudien. Forschungsforum. Berichte aus der Otto-Friedrich-Universität Bamberg. Heft 10) Bamberg 2001, S. 30–39.
- Ernst Eichler u.a.: Siedlungsnamen im oberfränkischen Stadt- und Landkreis Bamberg. Beiträge zur slawisch-deutschen Sprachkontaktforschung 1, Heidelberg 2001
- Roman Grabolle: Karte zur slawischen Besiedlung in Nordostbayern. In: Josef Kirmeier, Bernd Schneidmüller, Stefan Weinfurter, Evamaria Brockhoff (Hrsg.): Kaiser Heinrich II. 1002–1024. Katalog zur Bayerischen Landesausstellung 2002, Bamberg, 9. Juli bis 20. Oktober 2002. Veröffentlichungen zur bayerischen Geschichte und Kultur 44 (Bamberg 2002) S. 137 f., Kat.-Nr. 17, ISBN 392723382X
- Jochen Haberstroh: Slawische Funde aus Oberfranken. In: Wolfgang Jahn (Hrsg.): Edel und frei - Franken im Mittelalter. Katalog zur Bayerischen Landesausstellung 2004, Pfalzmuseum Forchheim, 11. Mai bis 24. Oktober 2004. Veröffentlichungen zur Bayerischen Geschichte und Kultur 47, Augsburg 2003, S. 132 f., Kat.-Nr. 24, ISBN 3927233919
- Matthias Hardt: Slawen und Deutsche im früh- und hochmittelalterlichen Oberfranken. In: Erich Schneider und Bernd Schneidmüller (Hrsg.): Vor 1000 Jahren. Die Schweinfurter Fehde und die Landschaft am Obermain 1003. Schweinfurter Museumsschriften 118, Schweinfurt 2004, S. 43–63.
- Joseph Schütz: Frankens mainwendische Namen: Geschichte und Gegenwart. München 1994
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bavaria Slavica na Wikimedia Commons - Slované v Horních Frankách (Landschaftsmuseum Obermain Kulmbach)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Bavaria_Slavica |
