Benzoe

Sumaterská benzoe
Siamská benzoe

Benzoe, též pryskyřice benzoe či guma benzoe, je balzámová pryskyřice získávaná z kůry několika druhů stromů rodu Styrax (česky sturač). Používá se v parfémech, kadidlech a v lékařství. Hlavní složkou je kyselina benzoová.[1] Pro použití jako přídatná látka v potravinářství se označuje E906, v současné době však není mezi látkami povolenými v ČR ani v celé EU.

Název látky pochází z arabského lubān jāwī (لبان خاوي, „kadidloJávy“), protože se benzoe vozila z Indonésie. Katalánští obchodníci, kteří lubān jāwī kupovali od maurských obchodníků, modifikovali slovo změnou a na e a vynecháním lu, takže vzniklo benjawi. Italové ho dále změnili na benjuì a nakonec se z něj stalo latinské benzoë.

Použití

Pryskyřice benzoe je běžnou surovinou používanou při výrobě kadidel a parfémů, protože má vanilkovou vůni a fixativní vlastnosti. Je hlavní složkou kadidel používaných v Rusku a v dalších pravoslavných komunitách. Většina pryskyřice se spotřebuje v arabských zemích a v Indii, kde se spaluje na dřevěném uhlí. Používá se také pro výrobu vonných dřevěných destiček Bakhoor (بخور) a různých dalších podobných pryskyřičných přípravků v arabských zemích a v oblasti Somálského poloostrova. Je obsažena i v japonských, indických a čínských kadidlech a vonných tyčinkách a v tzv. arménském papíře (Papier d'Arménie). Pod názvem sambrani či sambraani je populární v Indii pro vykuřování vlasů a prevenci proti infekcím.

Existují dva typy pryskyřice benzoe: siamská a sumaterská. Siamská se získává ze stromů Styrax tonkinensis, rostoucích v Thajsku, Laosu, Kambodži a Vietnamu. Sumaterská je obsažena ve stromech Styrax benzoin, které rostou na Sumatře. V obou případech se jedná o pryskyřice, které stromy vylučují při svém poškození.

V parfumerii se benzoe používá jako fixativ, zpomalující uvolňování esenciálních olejů a dalších vonných látek do vzduchu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Benzoin resin na anglické Wikipedii.

  1. Pastrorova I, de Koster CG, Boom JJ. Analytic Study of Free and Ester Bound Benzoic and Cinnamic Acids of Gum Benzoin Resins by GC-MS HPLC-frit FAB-MS. Phytochem Anal. 1997, roč. 8, čís. 8, s. 63–73. DOI 10.1002/(SICI)1099-1565(199703)8:2<63::AID-PCA337>3.0.CO;2-Y. 

Externí odkazy


Zdroj datcs.wikipedia.org
Originálcs.wikipedia.org/wiki/Benzoe
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.