| Benzyljodid | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
| Obecné | |
| Systematický název | (jodmethyl)benzen |
| Sumární vzorec | C7H7I |
| Vzhled | bezbarvá kapalina |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 620-05-3 |
| PubChem | 12098 |
| SMILES | ICc1ccccc1 |
| InChI | InChI=1/C7H7I/c8-6-7-4-2-1-3-5-7/h1-5H,6H2 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 218,03 g/mol |
| Teplota tání | 24,5 °C (297,6 K) |
| Teplota varu | 218 °C (491 K) |
| Index lomu | 1,6334 (kapalina) |
| Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
| Bezpečnost | |
 GHS07  GHS09 | |
| Teplota vzplanutí | 86 °C (359 K) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Benzyljodid je organická sloučenina se vzorcem C6H5CH2I.
Příprava
Benzyljodid je možné připravit Finkelsteinovou reakcí z benzylchloridu a jodidu sodného v acetonu.
Vlastnosti
Benzyljodid vytváří bezbarvé až žluté krystaly, které tají při 24,5 °C.[1] Má výrazné slzotvorné účinky.[2][3]
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Benzyljodid na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Benzyl iodide na anglické Wikipedii.
- ↑ CRC Handbook of Chemistry and Physics, 90. Edition, CRC Press, Boca Raton, Florida, 2009, ISBN 978-1-4200-9084-0, Section 3, Physical Constants of Organic Compounds, p. 3-306.
- ↑ William E. Bauta. Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis. [s.l.]: onlinelibrary.wiley.com, 2001. ISBN 978-0471936237. DOI 10.1002/047084289X.rb060. Kapitola Benzyl Iodide.
- ↑ Louis F. Fieser; Mary Fieser. Organische Chemie. [s.l.]: [s.n.], 1982. ISBN 978-3-527-25075-2.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Benzyljodid |
