Bernd Becher (20. srpna 1931 Siegen – 22. června 2007 Rostock) a Hilla Becherová, roz. Wobeserová (2. září 1934 Postupim – 10. října 2015 Düsseldorf[1]) pracovali jako umělecký pár až do smrti Bernda Bechera jako fotografové. Jsou mezinárodně známí a uznávaní díky svým černobílým fotografiím průmyslových krajin.
Věnovali pozornost industriálním stavbám jako jsou těžní věže, vysoké pece, zásobníky na uhlí, pracovní haly, plynové zásobníky, doly a hutě, vysoké pece, plynojemy, vodojemy, vápenky a obilní sýpky. Za 40 let seskupili ucelený soubor industriální krajiny. Považují se za průkopníky konceptuální fotografie.[2][3]
V druhé polovině 20. století založili takzvanou Düsseldorfskou fotografickou školu.
Život a dílo
Fotografie jsou koncipovány velmi konkrétně. V jejich technice záznamu preferují centrální perspektivu, objekty jsou fotografované zepředu, žádné zkreslení, žádnou lidskou stafáž a zataženou oblohu a lehké sluneční světlo. S tím i detaily precizní reprodukce, používají velkoformátovou kameru o rozměrech filmového pole 13 x 18 cm. Kompozice obrazu dává také díky detailní kresbě povrchové struktury a centrálně umístěné stavby vystoupit.
| „ | Frontálně zachycené průmyslové budovy povýšili na autonomní estetické objekty, připomínající průčelí středověkých katedrál. Výsledkem soustavného fotografování ... je nejen svébytný typologický systém, ale i poutavá hra forem pečlivě sestavených sérií objektů a motivů.[3] | “ |
| — Petr Nedoma, 2012 | ||
Bernd Becher studoval v letech 1953 až 1956 na Státní akademii výtvarných umění ve Stuttgartu malbu a také u Karla Rössinga a v letech 1959-1961 Akademii výtvarných umění v Düsseldorfu obor typografie. Hilla Becherová absolvovala v Postupimi studium fotografie. S fotografováním začala již jako dítě. Za umělce, který ji ovlivnil považovala Augusta Sandera. Hilla Becherová studovala v letech 1958 až 1961 na Akademii výtvarných umění v Düsseldorfu výtvarnou fotografii. Hilla a Bernd Becherovi se vzali v roce 1961.
Bernd Becher již před studiem začal malovat průmyslové památky. Souběžně s tím sbíral kontaktní kopie průmyslových budov. Pro dokumentaci a jako předlohu pro své kresby a malby si od roku 1957 pořizoval fotografické záběry staveb. Od fotografických koláží a kreseb přešel společně s Hillou Becherovou k čisté fotografické dokumentaci.
Bernd a Hilla Becherovi začali společnou fotografickou praxi již během studia. Stanovili si za svůj cíl dokumentovat průmyslové stavby, které byly typické pro jejich generační dobu a často hrozila jejich demolice.
Šlo jim s výjimkou dokumentace siegerlandských hrázděných budov vždy o průmyslová výrobní zařízení a takové průmyslové budovy, které mají souvislost s výrobou zboží. Charakteristické pro jejich "zpracování" je často pořízení šesti, devíti, dvanácti nebo i více fotografií stejného objektu z různých úhlů s pevně stanovenými různými úhly. Vytvářeli tak "typologie" průmyslových budov.
Bernd a Hilla Becherovi dokumentovali ve svém stylu hrázděné domy v Siegerlandu, industriální zařízení v Porúří, Nizozemsku, Belgii, Francii (obzvláště v Lontrinsku), Spojeném království (především ve Walesu) a v USA, ale fotografovali také vodárenské věže a plynojemy. S ohledem na ocelovou a uhelnou krizi v 70. a 80. letech fotografovali mnoho budov, které krátce nato navždy zmizely. Výsledkem jejich práce byla unikátní sbírka rozmanitých průmyslových staveb.
Bernd a Hilla Becherovi pro průmyslovou architekturu používali pojem "nomádská architektura" – po výstavbě za čas následovala demolice těchto objektů, v zájmu zužitkování kapitálu a získání výhod (citace: Kočovné národy nezanechaly ruiny). V tomto smyslu se Becherovi považovali za archeology průmyslové architektury – jejich práce byla hledáním kořenů a zároveň kulturní antropologie.
Fotografické dílo Bernda a Hilly Becherových je z fotografického hlediska ve smyslu pořizování sérií zařazována k Nové věcnosti. Z hlediska obrazového výtvarného umění se považuje za jedno z prvních konceptuálních umění.
Díky svým fotografickým cyklům získali uznání a popularitu. Prostřednictvím společné výstavy "Prospekt" v Düsseldorf společně s konceptuálními umělci a umělci tvořícím minimalistické umění byla jejich práce brzy uznávána světovými umělci na mezinárodní úrovni. To vše se stalo v době, kdy zejména v Evropě neměla fotografie jako umělecké médium žádné uznání (na rozdíl od USA, kde v té době již působili například Stephen Shore nebo William Eggleston).
Pro Spojené státy objevila dílo dvojice Ileana Sonnabend a v roce 1973 uspořádala ve své newyorské Galerii Sonnabend jejich první výstavu. Ve stejném roce byly jejich práce vystaveny v Paříži.
Bernd Becher převzal na Kunstakademie Düsseldorf v roce 1976 profesuru z fotografie, avšak při vyučování a vzdělávání studentů působili společně jako pár. Vychovali mnoho fotografických osobností známých jako „Becherova škola“ nebo „Düsseldorfská fotografická škola“[4], kteří jsou dnes z mezinárodního hlediska vynikajícími zástupci německé fotografie. Mezi ně patří Andreas Gursky, Candida Höferová, Axel Hütte, Thomas Ruff, Jörg Sasse, Thomas Struth, Petra Wunderlich a Tata Ronkholz.[3]
Kromě své fotografické práce byli známí svými protesty proti demolici důlního závodu Zollern II v Dortmundu. Dávali ve své době impuls pro jiný vztah k průmyslovým budovám, které nebyly považovány za památky z oblasti průmyslové kultury nebo pozdějšího přístupu světového kulturního dědictví UNESCO. Na základě toho dokumentoval jejich student Martin Rosswog v letech 1985/1987 život a dílo horníků dolu Zollern II/IV.
Bernd a Hilla Becherovi jsou se svými pracemi zastoupeni v mnoha evropských a amerických muzeích a také v mnoha soukromých sbírkách.
Bernd Becher zemřel 2. června 2007 během těžké operace v nemocnici v Rostocku ve svých 75 letech. Hilla Becherová pak 10. října 2015 v Düsseldorfu.
Výstavy (výběr)
- 1964 – Galerie Ruth Nohl, Siegen, Německo
- 1967 – Staatliches Museum für Angewandte Kunst, Mnichov, Německo
- 1967 – Kunstakademie Charlottenburg, Kopenhagen, Dänemark
- 1968 – Städtisches Museum, Mönchengladbach, Německo
- 1968 – University of Southern California, Los Angeles, USA
- 1969 – Kunsthalle Düsseldorf, Německo
- 1970 – Moderna Museet, Stockholm, Švédsko
- 1970 – Städtisches Museum, Ulm, Německo
- 1971 – Kabinett für aktuelle Kunst, Bremerhaven
- 1972 – documenta 5, Kassel, Německo
- 1974 – Museum of Contemporary Art, La Jolla California, Kalifornie, USA
- 1974/75 – Arts Council, London (Putovní výstava po pěti anglických muzeích)
- 1975 – Museum of Modern Art, New York City, USA
- 1977 – XIV. Internationale Biennale, São Paulo, Brasilien
- 1977 – documenta 6, Kassel, Německo
- 1982 – documenta 7, Kassel, Německo
- 1984 – Von hier aus – Zwei Monate neue deutsche Kunst in Düsseldorf, Veletrhy Düsseldorf, Německo
- 1990 – Biennale di Venezia, Itálie
- 1990 – DIA Art Foundation, New York City, USA
- 1994 – Westfälisches Landesmuseum, Münster
- 1999 – SK Stiftung Kultur – Die Photographische Sammlung, Köln, Německo
- 2002 – Documenta 11, Kassel, Německo
- 2002 – Sammlung Essl, Klosterneuburg, Rakousko
- 2004 – Kunstsammlung Nordrhein-Westfalen K21, Düsseldorf (Putovní výstava: Paříž, Hamburg, München, Berlín)
- 2005 – Hamburger Bahnhof – Museum für Gegenwart, Berlín
- 2006 – SK Stiftung Kultur – Fotografická sbírka, Köln, Německo
- 2008 – Museum of Modern Art, New York City, USA
- 2010 – Josef-Albers-Museum, Bottrop (Bernd und Hilla Becher: Bergwerke und Hütten – Industrielandschaften.)[5], návazně v roce 2011 Stadtmuseum München a 2011/12 Fotomuseum Winterthur
- 2010 – Solomon R. Guggenheim Museum, New York City, USA
- 2010 – Zeche Zollverein, Essen (Bernd und Hilla Becher: Ruhrblicke)
- 2012 – Galerie Rudolfinum Praha, Bernd & Hilla Becher: Doly. Hutě., 22. 3. 2012 až 3. 6. 2012, kurátor: Petr Nedoma
Práce
- Fördertürme, Bernd a Hilla Becherovi, Schirmer/Mosel 1985, ISBN 3-88814-173-7
- Bernd und Hilla Becher. Typologien., Bernd a Hilla Becherovi, Schirmer/Mosel 1990, ISBN 3-88814-417-5
- Pennsylvania Coal Mine Tipples, Bernd a Hilla Becherovi, Schirmer/Mosel 1991, ISBN 3-88814-408-6
- Gasbehälter, Bernd a Hilla Becherovi, Schirmer/Mosel 1993, ISBN 3-88814-493-0
- Grundformen, Bernd a Hilla Becherovi, Thierry de Duve (vyd.), Schirmer/Mosel 1993, ISBN 3-88814-704-2
- Fabrikhallen, Bernd a Hilla Becherovi, Schirmer/Mosel 1994, ISBN 3-88814-730-1
- Wassertürme, Bernd a Hilla Becherovi, Schirmer/Mosel 1998, ISBN 3-88814-255-5
- Bergwerke, Bernd a Hilla Becherovi, Architekturmuseum Basel 1998, ISBN 3-905065-02-9
- Fachwerkhäuser des Siegener Industriegebietes, Bernd a Hilla Becherovi, Schirmer/Mosel 2000, ISBN 3-88814-005-6
- Industrielandschaften, Bernd a Hilla Becherovi, Schirmer/Mosel 2000, ISBN 3-8296-0003-8
- Serien Bernd & Hilla Becher, Bernd a Hilla Becher a Anne Grigoteit, Schmidt/Mainz 2000, ISBN 3-87439-460-3
- Hochöfen, Bernd und Hilla Becher, Schirmer/Mosel 2002, ISBN 3-88814-352-7
- Typologien industrieller Bauten, Bernd a Hilla Becher et.al., Schirmer/Mosel 2003, ISBN 3-8296-0092-5
- Bernd und Hilla Becher Leben und Werk, Susanne Lange, Schirmer/Mosel 2005, ISBN 3-8296-0175-1
- Getreidesilos, Bernd a Hilla Becherovi, Schirmer/Mosel 2006, ISBN 3-8296-0256-1
Nejznámější fotografie
- Industrial Facade #23, asi 1980.
- Cooling towers, Wood n B, 1976. (Prodána za 150 000 amerických dolarů na aukci v roce 2004. Jedná se o jeden z najdražších prodejů uměleckého páru.)[6]
Filmy
- (německy) Jean-Pierre Krief: Hilla und Bernd Becher / Thomas Struth. Film 2 in der Reihe Kontaktabzüge. Dokumentarfilmreihe, Francie, 2002, 30 min. (Auch mit eigenen Kommentaren der Bechers und Struths aus dem Off zur Zielsetzung und Technik. Film nach einer Idee von William Klein)
Vyznamenání a ceny
- 1994 – Goslarer Kaiserring
- 1990 – Zlatý lev, Biennale di Venezia
- 2002 – Erasmuspreis, Praemium Erasmianum, Amsterdam
- 2004 – Hasselblad Award, Göteborg, Švédsko
- 2004 – Nositelé ocenění Kultursalon Düsseldorf e. V.
- Cena za kulturu Německé fotografické společnosti
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bernd und Hilla Becher na německé Wikipedii.
- ↑ Archivovaná kopie. www.nq-online.de [online]. [cit. 13-10-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-03-2016.
- ↑ Archivovaná kopie. www.doxprague.org [online]. [cit. 2021-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ a b c Archivovaná kopie. www.galerierudolfinum.cz [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-31.
- ↑ Widerstand gegen alles Gefällige: Bernd Becher, der am Freitag verstorben ist (Gerhard Matzig in: Süddeutsche Zeitung online 25. června 2007). www.sueddeutsche.de [online]. [cit. 2008-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-20.
- ↑ Bernd und Hilla Becher. Bergwerke und Hütten –Industrielandschaften. Archivováno 6. 12. 2010 na Wayback Machine. auf der Seite Bottrop.de
- ↑ Auction Result: Bernd and Hilla Becher's Cooling towers, Wood n B[nedostupný zdroj]
Literatura
- (německy) Susanne Lange: Werkchronologie (Zeitraum 1957 bis 2004; online)
- (německy) Gabriele Conrath-Scholl, Anne Ganteführer, Virginia Heckert: Vergleichende Konzeptionen: August Sander, Karl Blossfeldt, Albert Renger-Patzsch, Bernd, Hilla Becher. Schirmer/Mosel. 160 S. ISBN 3-88814-757-3
- (německy) Architekturmuseum Basel (Hrsg.): Der Preis des Architekturmuseums Basel 2002: An Bernd und Hilla Becher, Düsseldorf /Candida Höfer, Basler Interieurs. Ulrike Jehle-Schulte Strathaus und Candida Höfer. 2002. 42 S. ISBN 3-905065-38-X
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bernd a Hilla Becherovi na Wikimedia Commons - (německy) Literatura v katalogu Německé národní knihovny - Bernd Becher[nedostupný zdroj]
- (německy) Literatura v katalogu Německé národní knihovny - Hilla Becher[nedostupný zdroj]
- (německy) Video-Interview a Prof. Klausem Honnefem o Berndu a Hille Becherových, květen 2007
Ohlasy na smrt Bernda Bechera
- „Jäger einer verschwundenen Welt“, 25. června 2007
- „Bernd Becher, 75, Photographer of German Industrial Landscape, Dies“, New York Times, 26. června 2007 (krátká zpráva)
- Künstlerporträt und Nachruf des Goethe-Instituts
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Bernd_a_Hilla_Becherovi |
