| Betty Fibichová | |
|---|---|
 Jan Vilímek: Betty Fibichová (1884) | |
| Základní informace | |
| Rodné jméno | Barbora Hanušová |
| Narození | 16. března 1846 Jilemnice Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 20. května 1901 Praha Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Povolání | operní pěvkyně a operetní pěvkyně |
| Nástroje | hlas |
| Hlasový obor | alt |
| Manžel(ka) | Zdeněk Fibich |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Betty Fibichová, rozená Barbora Hanušová (16. března 1846 Jilemnice – 20. května 1901 Praha[1]) byla česká operní zpěvačka (alt).
Životopis
Altistka, dívčím jménem Barbora Hanušová, se v roce 1875 provdala za skladatele Zdeňka Fibicha. Pěvecky se školila u A. Appé a krátce působila u německých divadel v Karlových Varech a Olomouci. Roku 1868 debutovala v Prozatímním divadle jako Abatyše v Bendlově Lejle a brzy se stala hvězdou souboru jak Prozatímního divadla, tak později Národního divadla. Do historie české opery se nesmazatelně zapsala tím, že právě její hlas poprvé zazněl v prostoru Národního divadla při slavnostní premiéře Smetanovy Libuše (11. červen 1881), když jako Radmila oslovila Libuši. Premiérovala i v dalších rolích Smetanových oper - jako Panna Róza v Tajemství a jako Záviš v opeře Čertově stěně. Pro její hlas Fibich komponoval altové role, Elišku v Bukovínu a Perchtu v Blaníku. Také Antonín Dvořák pro ni vytvořil hlasový part Homeny ve Vandě. Měla mohutný hlas velkého rozsahu a patetický projev, což znamenitě odpovídalo např. Donně Isabelle z Fibichovy Nevěsty messinské, která patřila k jejím nejlepším kreacím (1884).
Na scéně Národního divadla se objevila jako stálý člen souboru opery naposledy 30. listopadu 1890 v roli Klíčnice v Dvořákově opeře Jakobín. V lednu 1891 opustila operní scénu.
Zemřela 20. května 1901 a svého manžela Zdeňka Fibicha tak přežila pouze o několik měsíců. Jsou pochováni spolu na Vyšehradském hřbitově[2] v Praze, v hrobce s pomníkem navrženým Josefem Fantou.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Vojtěcha na Novém Městě pražském
- ↑ hrob operní zpěvačky Betty Fibichové na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-31.
Literatura
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 98
- Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 390
- Ladislav Novák: Stará garda Národního divadla – Opera a Balet, Nakl. Jos. R. Vilímek, Praha, 1938, str. 53–57
- Olga Spalová: Sága rodu Budilova, Odeon, Praha, 1978, str. 103
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Betty Fibichová na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Betty_Fibichová |
