| Bodrum | |
|---|---|
.jpg) | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 37°2′ s. š., 27°26′ v. d. |
| Stát | Turecko Turecko |
  Bodrum Bodrum, Turecko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 656,06 km² |
| Počet obyvatel | 181 541 (2020[1]) |
| Hustota zalidnění | 272 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+90) 252 |
| PSČ | 48 400 |
| Označení vozidel | 48 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bodrum (starořecky Ἁλικαρνασσός (Halikarnassos)) je turecké přístavní město s více než 140 tisíci obyvateli. Leží v provincii Muğla, v jihozápadním cípu Malé Asie, poblíž řeckého ostrova Kós. Hrad je registrován jako světová památka v seznamu UNESCO. Město je mezinárodním centrem turistiky a jachtingu, ale je také jednou z nejvíce seismických oblastí v Turecku.
Historie
První obyvatelé osídlili okolí zálivu ve 14. století př. Kr. a náleželi k egejské kultuře doby bronzové pod vlivem egyptským (El-Amarna). Z té doby pochází nálezy luxusního inventáře z potopené obchodní lodi. Archeologicky doložené souvislé osídlení zanechali řečtí Dórové v 7. století př. Kr. a po nich bylo celé území součástí ostrovních států klasického Řecka. Halikarnassos se stal hlavním městem za vlády perského satrapy Mausóla (376-353 př. n. l.). Ten dal město obehnat hradbami o šířce až 7 km. Podporoval řecké výtvarné umění a započal se stavbou své majestátní hrobky, která byla dokončena až za vlády jeho sestry a zároveň vdovy Artemísie. Mausólovo mauzoleum bylo považováno za jeden ze sedmi divů starověkého světa. Podle této hrobky se začal používat pojem mauzoleum. V téže době se zde narodil řecký historik Hérodotos, který o mauzoleu psal. Město zůstalo loajální k Perské říši až do roku 333 př. n. l., kdy je vyplenil císař Alexandr Veliký. Mauzoleum stálo skoro 1400 let a bylo zničeno zemětřesením. Samotná hrobka byla vykradena námořními piráty.
Roku 1402 město opanovali křižáčtí rytíři řádu johanitů z ostrova Rhodos, použili základy byzantské stavby a kameny z ruin mauzolea k vystavění vlastního hradu svatého Petra, upraveného později na pevnost. Název hrad sv. Petra (Petronium) přešel následně do tureckého názvu města. Roku 1522 město dobyli osmanští Turci v čele se sultánem Sulejmanem Velikým. Po dobytí hradu byla kaple adaptována na mešitu s minaretem, který byl zničen ostřelováním za první světové války. V roce 1997 byla vztyčena jeho replika.
Od 60. let 20. století se město stalo centrem turistického ruchu, který výrazně pozměnil větší část osady rybářů a lovců mořských hub, ale nebyly zde zbudovány výškové hotely ani obdobné stavby, jsou rozptýleny až v širším okolí města.
Doprava
Bodrum má vlastní mezinárodní letiště Milas Bodrum Airport, ležící 35 km od centra města , další letiště jsou v Izmiru a v Dalamanu. Spojení s městem zajišťuje linkový letištní autobus a trvá asi 45 minut. Dálková autobusová doprava spojuje Bodrum s městy [[Istanbul], [[Konya], [[Adana] a [[Izmir]. V přístavu funguje lodní doprava, jak obchodní, tak rekreační. Má pravidelné spojení s ostrovy Kos a Rhodos, dále místní lodní doprava podél pobřeží a okružní vyhlídkové plavby. Přístav je přístupný také velkokapacitním zámořským lodím.
Památky
- Antické divadlo - kamenný amfiteátr s polokruhovým stupňovitým hledištěm dal postavit satrapa Mausólos ve 4. století př. n. l., patří k nejlépe dochovaným stavbám tohoto určení v Anatolii.
- Hrad sv. Petra (latinsky Petronium, turecky Bodrum Kalesi) – na základech antické a byzantské stavby byl v letech 1404-1437 postaven gotický hrad se šesti věžemi a dvěma pásy hradeb, jeden z nejvýznamnějších a nejlépe dochovaných rytířských hradů své doby, dominanta přístavu; postavili jej rytíři řádu johanitů z ostrova Rhodos; roku 1523 hrad dobyli Osmanští Turci, kapli proměnili v mešitu a přistavěli minaret; užívali jej až do vypálení za první světové války; nyní sídlo dvou spojených muzeíː
- Muzeum podmořské archeologie, zřízené roku 1962,[2] vystavuje soubor luxusních předmětůː šperků, plastiky, skla a keramiky z Egypta, Sýrie a Palestiny, z vraku lodi z Ulubrunu z pozdní doby bronzové (14. stol. př. n. l.). Byly vyloveny roku 1982 pod útesy u nedaleké obce; dokumentace doplněna o výsledky výzkumů z let 1992-1994.
- Muzeum antické archeologie a umění (v Hadí věži hradu)ː antické sochy, náhrobky a jejich fragmenty, velký soubor amfor a další keramiky
- Mauzoleum – soubor antických řeckých kamenných fragmentů z monumentální hrobky perského satrapy Mausóla z let 353-350 př. n. l., je vystaven na původním místě, kde je dochovaná také jedna z pohřebních komor; kdysi bylo považováno za jeden ze sedmi divů antického světa
- Byzantský chrám sv. Mikuláše, patrona námořníků, dochovalo se obvodové zdivo ze 4.-8. století, bez kleneb a kupole
- Tři větrné mlýny
- Karakaya - turecká vesnice, příklad folklóru minulých století (situována směrem na Gumsuluk)
- Muzeum umění Zekiho Mürena (1931-1996) - muzeum tureckého národního zpěváka, hudebníka a básníka
Slavní rodáci
- Hérodotos (485 př. n. l.-) - významný řecký historik, zvaný „Otec dějepisu“
- Hérakleitos z Halikarnassu - řecký elegický básník doby helénismu, 3. stol. př. n. l.
- Dionýsios z Halikarnassu (54 př. n. l.- 8 n.l.) - římský historik, spisovatel a rétor
Galerie
-
Kopie soch Hérodota, Artemísie a Mausóla -
Pohřební komora mausolea -
Antická brána Myndos Kapisi -
Antické divadlo -
Antické divadlo - hlediště -
Ruina byzantského chrámu -
Bodrumský hrad -
Hradní kaple s minaretem -
Ruiny větrných mlýnů -
Cisterna na vodu -
Ulička v historické čtvrti -
Bazar -
Západ slunce nad hradem
.jpg)
.jpg)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bodrum na anglické Wikipedii.
Související články
Literatura
- Bodream, Jean-Pierre Thiollet, Anagramme Ed., 2010, ISBN 978-2-35035-279-4.
- James Bainbridge a kol., Turecko, Lonely Planet, Svojtka & Co., Praha 2014, 702 s.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bodrum na Wikimedia Commons - Bodrum, Turecko – turistické informace o Bodrumu
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Bodrum |
