Boeing E-4

E-4
Určení	letadlo velení a řízení
Výrobce	Boeing
První let	13. června 1973
Zařazeno	1974
Charakter	Ve službě
Vyrobeno kusů	4
Vyvinuto z typu	Boeing 747-200
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boeing E-4 Advanced Airborne Command Post (AACP), také Nightwatch nebo neoficiálně „doomsday aircraft“ („letadlo soudného dne“) je letadlo velení a řízení, které od roku 1974 slouží v americkém letectvu. Stroj má primárně sloužit jako mobilní velitelské stanoviště pro prezidenta Spojených států, a to hlavně v případě jaderné války. Je navrženo tak, aby odolalo elektromagnetickému pulsu jaderné exploze a zůstalo zcela neporušené. Minimálně jeden E-4B je neustále v pohotovosti, aby byl k dispozici americkému prezidentovi, ministru obrany a Hlavnímu štábu ozbrojených sil USA.

Americký prezident při svých návštěvách v zámoří obvykle používá Air Force One. Letoun E-4B se však vždy nachází na nedalekém letišti, aby byl k dispozici, pokud by se vyžadovala okamžitá evakuace v případě hrozící jaderné války.^[1]

E-4 Nightwatch je z hlediska nákladů na provoz nejdražším letadlem amerického letectva. Náklady na letovou hodinu E-4 dosahují 159 529 dolarů.^[2]

Vývoj

E-4 bylo zařazeno do služby v roce 1974, kdy nahradilo letadla EC-135J. Letadlo je modifikovanou verzí Boeingu 747-200.

První dvě letadla byla americkému letectvu dodána v roce 1973 pod označením E-4A, přičemž byly poháněny čtyřmi motory Pratt & Whitney JT9D. Ke konci roku 1975 se k této dvojici přidal i třetí stroj, avšak jeho pohon již zajišťovaly motory GE F103 (CF6). Čtvrté a zároveň poslední z těchto letadel bylo zavedeno v lednu 1980. Od předchozích tří strojů se odlišovalo dodatečným vybavením (včetně viditelného hrbu na vrchní části trupu) a neslo označení E-4B. V roce 1985 byly na tento standard upraveny i první tři letadla, přičemž první dva kusy získaly také motory CF6. K další a zatím poslední modernizaci celé letky došlo v roce 2005.^[3]

Konstrukce

Hlavní paluba je rozdělena do šesti funkčních prostorů: pracovní místnost velení, konferenční místnost, briefingová místnost, pracovní místnost operačního týmu, komunikační místnost a odpočinková zóna. E-4B může přepravit až 112 osob včetně společného operačního týmu, posádky, personálu údržby a zabezpečení, komunikačního týmu a dalších vybraných osob.^[4]

Charakteristický hrb na vrchní části trupu chrání robustní vysokofrekvenční a satelitní anténu pro komunikaci se zemí.

Maximální dolet stroje je 11 000 km, může však být prodloužen díky schopnosti tankování paliva za letu. Letová vytrvalost E-4B je 12 hodin, za podpory tankerů však může vydržet ve vzduchu až 72 hodin. Letadlo dosahuje maximální rychlosti 965 km/ h ve výšce 9 100 m.

Uživatelé

• USA USA: Americké letectvo – disponuje 4 letadly E-4B, které se nacházejí na základně Offutt v Nebrasce.

Specifikace (E-4B)

Technické údaje

• Posádka: 4 (včetně 2 pilotů)
• Kapacita: 112 cestujících
• Rozpětí křídel: 59,7 m
• Délka: 70,5 m
• Výška: 19,3 m
• Nosná plocha: 510 m²
• Prázdná hmotnost: 190 000 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 360 000 kg
• Pohonná jednotka: 4× dvouproudový motor General Electric CF6-50E2
• Tah: 234 kN

Výkony

• Cestovní rychlost: 895 km/h
• Maximální rychlost: 965 km/h ve výšce 9 100 m
• Dolet: 11 000 km
• Dostup: více než 13 716 m

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boeing E-4 na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Boeing E-4 na Wikimedia Commons