| Bohumil Siřínek | |
|---|---|
| Narození | 23. dubna 1955[1] |
| Úmrtí | 24. srpna 1969 (ve věku 14 let) Praha, Československo  Československo |
| Příčina úmrtí | hnisavý zánět pobřišnice v důsledku průstřelu břicha |
| Bydliště | Mladotice u Písku, jižní Čechy |
| Vzdělání | nedokončená základní devítiletá škola |
| Povolání | žák základní devítileté školy |
| Příbuzní | mladší bratr: Roman Siřínek.[2] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Bohumil Siřínek (23. dubna 1955[1] – 24. srpna 1969, Praha) byl jednou ze tří pražských obětí při potlačování demonstrací (20. srpna 1969 a 21. srpna 1969) k 1. výročí obsazení ČSSR vojsky Varšavské smlouvy (resp. k 1. výročí sovětské okupace).
Podrobněji
Bohumil Siřínek se narodil 23. dubna 1955.[1][3][2] Dne 20. srpna 1969 se čtrnáctiletý Bohumil Siřínek spolu se svým osmnáctiletým kamarádem Stanislavem Vaňáčem vrátili vlakem z trampského putování po Moravě a Slovensku.[1] Společně se svým kamarádem se dne 21. srpna 1969 přes Prahu vracel z výletu zpět domů do jižních Čech (do Mladotic u Písku[4]).[3][2] Po 21. hodině dne 21. srpna 1969 se Bohumil Siřínek nakrátko odloučil od svého staršího kamaráda a dostal se ke stánku s květinami a opékanými uzeninami na křižovatce Londýnské ulice.[1] [p 1] Bylo to v oblasti okolo náměstí Míru, Tylova náměstí a Londýnské ulice, kde právě zasahovali příslušníci Lidových milic.[1] Dávka ze samopalu vyšla náhle, bez jakéhokoli varování.[5] Bohumil Siřínek byl jediný zasažený, skácel se k zemi s průstřelem břicha.[5] Stanislav Vaňáč uslyšel asi tři výstřely, rozběhl se ke hloučku lidí, kde následně uviděl na zemi ležícího postřeleného kamaráda Bohumila Siřínka.[1] Sanitní vůz byl u zraněného velice brzy a tento byl ihned přijat v nedaleké nemocnici již ve 21:15.[1] Průstřel břicha zranil játra, dále byl prostřelen žaludek, střeva a levá ledvina.[1] Bohumil Siřínek byl ihned po přijetí operován doktorem Šťálíkem z III. chirurgické kliniky FN Praha 2 v Londýnské ulici číslo 15.[1] O tři dny později (24. srpna 1969) v ranních hodinách (05:45) v důsledku hnisavého zánětu pobřišnice zemřel Bohumil Siřínek na klinice v Londýnské ulici na Vinohradech.[5][3][2][p 2][p 3][p 4]
Průběh postřelení Bohumila Siřínka popsala identickým způsobem (asi o 20 let později, když se „otevřelo“ vyšetřování), jako Stanislav Vaňáč i svědkyně Miroslava Válová, která se Siřínkem tou dobou u stánku s květinami a uzeninami stála:[1]
V prostoru toho náměstí byly i Lidové milice. Bylo jich tam dost, stály přes ulici proti nám a mlčely. Měly u sebe samopaly. Za této situace vyšla dávka ze samopalu. Bylo to několik vypálených střel za sebou. Okamžitě, jak zazněla tato dávka, tak Bohouš Siřínek vedle mě padl na zem ...Miroslava Válová, protokol z vyšetřování, [1]
Kromě příslušníků Lidových milic, podle Miroslavy Válové, v tu chvíli na místě nikdo jiný ozbrojený nebyl.[1] Střílel nejspíše milicionář z národního podniku Okula Nýrsko na Šumavě, ale vyšetřování vedené po listopadu 1989 hledané jméno střelce neodhalilo.[1]
Pamětní deska
Na vnější zdi hotelu Beránek v Praze (na adrese: Praha 2, Bělehradská 478/110) se nachází pamětní deska s následujícím textem: „Bohumil Siřínek / byl v těchto místech 21. srpna 1969, / ve věku čtrnácti let, smrtelně postřelen / členy Lidových milicí během protestů proti / sovětské okupaci Československa“.[3] Pamětní deska byla odhalena dne 21. srpna 2015.[7] Iniciátorem projektu „Pomníky obětem bezpráví“ byl historik Lukáš Cvrček.[7] Autorem pamětní desky je sochař Jakub Grec.[7] Součástí pamětní desky je i betonový plastický reliéf dlažby, který chybějící kostkou symbolizuje zmařený lidský život.[7]
Ocenění
V roce 2009 mu byla in memoriam udělena Cena Václava Bendy.[2] Medaili převzal jeho mladší bratr Roman Siřínek.[2]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Důvod, proč se Bohumil Siřínek ocitl tam, kde jej zasáhly střely, nebyl ideologicky motivován.[4] Podle pozdějších výpovědí se Bohumil Siřínek dostal při svém trampském putování do finanční tísně (došla mu hotovost) a v Praze chtěl navštívit svoji tetu, od níž si hodlal vypůjčit peníze na další cestu.[4] V Praze se příliš nevyznal a tak se pohyboval po trasách a sobě známými místy, kde se lépe orientoval.[4]
- ↑ V Praze dne 21. srpna 1969 bylo 15 postřelených a poblíž Tylova náměstí (v bezprostřední blízkosti kliniky v Londýnské ulici na Vinohradech[3]) byl střelbou ze samopalu smrtelně zraněn ozbrojenými milicionáři i čtrnáctiletý žák základní školy Bohumil Siřínek.[5][2]
- ↑ Podle bádání historiků v archivech (rok 2019) bylo dokumentováno, že v souvislosti s nasazením příslušníků SNB, Lidových milic, pohraničníků a vojáků proti demonstracím v srpnu roku 1969 zahynulo nejméně sedm lidí, tedy o 2 více, než se uvádí v oficiálních statistikách.[6]
- ↑ Podle zjištění historiků (rok 2019) byl počet zraněných lidí v srpnu 1969 rovněž vyšší, než se dosud uvádělo (31 lidí).[6] Střelba (především ozbrojených příslušníků Lidových milic) zranila v Brně 29 osob a v Praze 21 osob.[6]
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n ŠVEC, Pavel. První výročí okupace, den, kdy Češi stříleli do vlastních. Zabili jich pět. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-08-21 [cit. 2019-08-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2009 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2009 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e LAŠŤOVKA, Milan; ŠTRUPLOVÁ, Diana. Pamětní deska Bohumil Siřínek [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets.cz), 2016-01-27 [cit. 2019-08-26]. Centrální evidence válečných hrobů: není evidován. Dostupné online.
- ↑ a b c d JANOUŠ, Vilém. Vzdor 1969. Neznámý milicionář zastřelil čtrnáctiletého chlapce. Deník.cz [online]. 2015-08-21 [cit. 2019-08-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d jh. Protesty v srpnu 1969 režim krvavě potlačil. V Praze a Brně na ulicích umírali lidé. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-08-20 [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c STRATILÍK, Ondřej. Sedm mrtvých. Srpen 1969 má víc obětí, než se dosud vědělo. Euro.cz [online]. 2019-08-19 [cit. 2019-08-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Praha 2 – Pamětní deska Bohumilu Siřínkovi [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2019-08-26]. Dostupné online.
Související články
- Danuše Muzikářová
- Stanislav Valehrach
- Vladimír Kruba
- František Kohout
- Cena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva
- Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa
- Lidové milice
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Bohumil_Siřínek |
