Bohumil Spáčil

Bohumil Spáčil SJ
Narození	25. dubna 1875 Vémyslice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	5. prosince 1950 (ve věku 75 let) Osek Československo Československo
Místo pohřbení	Vyšehrad
Národnost	česká
Povolání	Římskokatolický duchovní
Znám jako	Člen řádu Tovaryšstva Ježíšova – Jezuité
Nábož. vyznání	římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Bohumil Spáčil (25. dubna 1875, Vémyslice^[1] – 5. prosince 1950, Osek) byl římskokatolický kněz, který byl v letech 1938–1945 provinciálem České provincie Tovaryšstva Ježíšova.

Život

Bohumil Spáčil se narodil ve vsi Vémyslice poblíž Moravského Krumlova. Klasické gymnázium vystudoval v Třebíči. Po maturitě vstoupil do kněžského semináře v Brně, ale už od druhého ročníku byl poslán na Gregorianu do Říma, kde studoval filozofii a teologii. V roce 1901 pak byl v Římě vysvěcen na kněze. Poté se vrátil do brněnské diecéze, kde byl nejprve kaplanem a pak profesorem náboženství a zároveň prefektem chlapeckého semináře. V září 1905 mu diecéze umožnila vstup do noviciátu Tovaryšstva.^[2]

Noviciát zahájil na Velehradě, pokračoval v Linci. Od roku 1907 začal učit – nejprve byl docentem filosofie a fundamentální teologie v Klagenfurtu, poté v letech 1910–1918 přednášel fundamentální teologii v Innsbrucku. Následně odešel do Říma na Papežský orientální ústav, kde téměř 20 let vyučoval srovnávací věrouku. V roce 1937 se vrátil do Čech ke kolegiu u sv. Ignáci v Praze. V listopadu 1938 byl jmenován provinciálem České provincie, kterou řídil sedm let. V závěru svého působení nebyl již úplně zdráv, proto jej v úřadě zastupovali viceprovinciálové i tehdejší superior pražské rezidence Antonín Zgarbík.^[2]

Po skončení v úřadě zůstal jako spirituál domu u sv. Ignáce. V září 1947 se přesunul s pražským Arcibiskupským gymnáziem do Bohosudova. V roce 1950 zde byl zatčen a internován. Brzy se dále stěhoval do internačního tábora pro řeholníky v klášteře v Oseku, kde ještě v závěru téhož roku zemřel. Jeho tělo bylo převezeno do Prahy, byl pohřben na Vyšehradě^[3].^[2]

Dílo

Bomumil Spáčil psal v latině i češtině, překládal z italštiny, přispíval do časopisů.

• Mistr je tu a volá tě, Velehrad 1919
• Chceš býti dokonalý?, překlad z italštiny, Praha 1923^{[4] [5]}
• Jesuité, Praha 1923^{[4] [6]}
• Mám se Bohu zasvětiti v řeholi?, překlad z italštiny, nákladem vlastním 1925
• Pravoslavná theologie a možnost unie s východními církvemi, in Časopis katolického duchovenstva, Praha 1925
• Učení M. Jana Husi. Poznámky ke spisu Vl. Kybala: „Učení M. Jana Husi“, Občanská tiskárna, Brno 1930
• Život Krista Pána podle čtyř evangelií (Rozjímání pro kněze – 5 svazků), Praha 1930–1932 ^{[7] [8] [9]}
• Ze života přátel Krista Pána (Rozjímání pro kněze ze života světců – vzorů kněží), Praha 1933^{[4] [10]}
• Psallite Regi nostro, Olomouc 1948. Vydány dva svazky^[4]; byl hotov i třetí, který je však ztracen – byl v tisku v r. 1950 v době likvidace řádů. ^{[11] [12] [13]}

Reference

Literatura

• PITRUN, Bernard – je autorem obšírné práce o B. Spáčilovi, text v archivu České provincie
• BENÍČEK, J.: P. Bohumil Spáčil, S.I. (licenciátní práce), Pontificio instituto orientale, Řím 1993

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohumil Spáčil
• P. Bohumil Spáčil (Kapitola o B. Spáčilovi z knihy Jana Pavlíka)
• SLUKA, Jakub: I mistr Hus se někdy utne? Archivováno 31. 5. 2020 na Wayback Machine., Blog.respekt.cz, 10. 7. 2012

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	Biblio: e28487cb-b2e8-46b5-8ede-dfa3e4aa32c2 NKC: jk01120634 GND: 1055490590 ISNI: 0000 0004 4883 7213 LCCN: no2020083705 NLG: 94242 NTA: 236703331 SUDOC: 24407495X VcBA: 495/274940 VIAF: 83904431 WorldCat Identities: viaf-83904431