Bolest hlavy

Bolest hlavy
George Cruikshank: Bolest hlavy (karikatura, 1819)
Klasifikace
MKN-10	G43.–G44., R51.
MeSH	D006261
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tenzní bolest hlavy (obec. cefalalgie, cefalea), je označení pro pocity bolesti v oblasti hlavy, různé intenzity a trvání. Jde o nepříjemnou, často intenzivně vnímanou bolest, lokalizovanou v hlavě či vystřelující ze záhlaví k očím a kterou mohou doprovázet závratě, točení hlavy, hučení či pískání v uších. Častěji se tyto projevují na straně dominantní končetiny.

Nejčastější důvod těchto bolestí bývá svalová tenze či poruchy vertebrogenní.^[1][2]

Tenzní příčiny

Klinický obraz u tenzních bolestí vykazuje napětí svalů krční páteře či svalů žvýkacích, svalové dysbalance krčního svalstva, bolestivé trigger pointy ve svalech, dále poruchy kluznosti skalpu, krčních fascií aj.^[2] Svou funkční roli hraje i přetěžování horních končetin (např. dlouhodobé klikání myší),^[3] vystavování se průvanu, stresům, nedostatek relaxace a pohybu, dehydratace, horní typ dýchání namísto správného bráničního aj.

Vertebrogenní příčiny

Vertebrogenní příčiny bolestí hlavy bývají nejčastěji předsunuté držení hlavy, špatná pozice hlavy ve spánku,^[1] poruchy hybnosti obratlů, blokády obratlů aj. Vertebrogenní poruchy ovlivňují i vazokonstrikci mozkových cév, čímž mohou simulovat bolest migrenózní.^[2]

Anatomie a funkce

Krční páteř přemosťuje oblast mezi hlavou a rameny. Krk je tedy citlivý na svou fyziologickou vzpřímenou polohu, hybnost a průchodnost tepen. Pokud nosné struktury na spodině lebeční (okcipitální kondyly) nekorelují s chrupavkami prvního obratle, např. při strnulých rotačních a vyosených pozicích hlavy, mohou utiskovat subokcipitální nerv,^[4] či rozvolňovat lig. transversum atlantis mezi obratli C1 - C2.^[1] Útisk subokcipitálního nervu pak může způsobovat bezprostřední dráždění, ztuhlost předních svalů krku může bránit zásobení mozku karotidami a útisk zadní arterie vertebralis zas může působit nedokrvení mozečku. Tak může docházet k celkové hypoxii mozku, jenž bývá při sedavých zaměstnáních nadměrně zaměstnán.

Diagnostika a terapie

Diferenciální diagnostika bolestí hlavy je náročná a interdisciplinární.^[2] Doporučuje se zlepšení ergonomie pracovního prostředí, eliminace psychogenních spouštěčů bolestí, častější pohyb a manuální fyzioterapie před povšechným užíváním farmak.

Jiné příčiny

• cévní mozková příhoda (CMP)
• úrazy (např. whip-lash nehody, se silným rázem na hlavu)
• nádor mozku
• otřes mozku
• encefalitida
• meningitida

Bolest hlavy z nadužívání léků

Bolest hlavy z nadužívání léků, bolesti hlavy z nadužívání analgetik, bolest hlavy z nadužívání akutní medikace nebo také bolest hlavy indukovaná nadměrným užíváním medikace (anglicky MOH – medication overuse headache) je bolest hlavy vzniklá paradoxně důsledkem příliš častého užívání léků proti bolesti, jako jsou triptany, ergotaminy, opiáty, nesteroidní protizánětlivé léky (zkratka NSA nebo také NSAID) nebo paracetamol.^[5][6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bolesť hlavy na slovenské Wikipedii.

Související články

• Migréna

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu bolest hlavy na Wikimedia Commons
• The National Headache Foundation (anglicky)
• Ordinace.cz - Bolesti hlavy
• The Czech Headache Society - Bolesti hlavy a migréna

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.

Autoritní data	NKC: ph118959 GND: 4032416-3 LCCN: sh85059488 NDL: 00574966 NLI: 987007553280105171