Brána je geomorfologický tvar reliéfu, typicky sníženina mezi horskými pásmy propojující dvě údolí nebo kotliny. Na rozdíl od kaňonu či průlomu je formována primárně tektonicky (často příkopová propadlina), případně glaciálně, a nemusí být ani protékána jedním tokem. Brány mívají obecně velký dopravní a strategický význam, protože poskytují pohodlný koridor mezi oblastmi jinak oddělenými hůře prostupným pohořím.
Příklady
Česko
Tzv. „Brána Čech“ (Porta Bohemica) je z geologického a geomorfologického hlediska spíše průlomem než branou.
Svět
- Burgundská brána – ve Francii mezi Vogézami a Jurou, spojuje povodí Rýna a Rhôny
- Džungarská brána – na pomezí Číny a Kazachstánu
- Karnuntská brána – v Rakousku mezi Alpami a Karpaty, spojuje Vídeňskou pánev a Malou dunajskou nížinu
- Postojenská brána – ve Slovinsku mezi Alpami a Dinaridy, spojuje údolí Sávy a přímoří Jadranu
- Přemyšlská brána – na pomezí Polska a Ukrajiny, spojuje povodí Visly a Dněstru
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Brána_(geomorfologie) |
