| Brada | |
|---|---|
 Kříž se sochami světců | |
| Účel stavby | |
vyhlídka | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | polovina 13. století |
| Zánik | konec 15. století |
| Stavebník | Načerat Ronovec |
| Další majitelé | Vartenberkové aj. |
| Poloha | |
| Adresa | západní okraj vsi Brada, Brada-Rybníček, Česko Česko |
| Souřadnice | 50°28′0″ s. š., 15°19′46″ v. d. |
  Brada | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 16237/6-1335 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brada je zřícenina hradu poblíž vsi Brada v okrese Jičín na stejnojmenném vrchu. Od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka.[1]
Historie
Hrad v polovině třináctého století založil Načerat z rodu Ronovců. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1258. V roce 1304 král Václav II. přinutil Načeratova syna Lévu, aby s ním hrad vyměnil za ves Štítary.[2] Panovník poté Bradu spravoval prostřednictvím hradu Veliš, který roku 1327 získali do zástavby Vartenberkové.[3] Roku 1383 byl správcem hradu Matěj z Brady. Na začátku husitských válek hrad patřil Čeňkovi z Vartenberka.[4] Po Čeňkovi jej zdědil syn Jindřich, jehož purkrabím na hradě byl v roce 1427 Mikš z Labouně. Vzhledem k tomu, že Čeněk z Vartenberka zemřel jako husita, král Zikmund mu odňal Veliš, Bradu a další majetek a roku 1426 jej daroval Oldřichovi z Rožmberka. Panství však zůstalo v Jindřichově držení.[5] Dne 5. května 1434 Jindřich odkázal veškerý majetek své tetě Machně z Veselé. Po ní Brada připadla Haškovi z Valdštejna a poté (před rokem 1452[2]) Markvartovi z Údrnic (též z Labouně). Jeho nástupce Otík Bradský z Labouně Bradu prodal krátce po roce 1482 Mikuláši Lickovi z Rýzemburka. Za něj hrad definitivně přestal sloužit jako panské sídlo a chátral. Když jej roku 1500 kupoval Mikuláš Trčka z Lípy, byl hrad uveden jako pustý.[2] Bradské panství zároveň splynulo s panstvím hradu Veliš.[4]
Během prusko-rakouské války v roce 1866 zde měla jedno z dělostřeleckých postavení rakouská armáda bránící přístup k Jičínu. Na památku bitvy u Jičína byl v roce 1891 z iniciativy hraběte Ervína Šlika na vrcholové plošině vztyčen dubový kříž se sochami svatého Petra a svatého Pavla, dvou světců, na jejichž výroční den se bitva odehrála, a kteří jsou tak považováni za její patrony. Z téže doby pochází i kamenný kříž věnovaný obětem této války, umístěný na východním úpatí vedle barokní dřevěné zvonice, vzniklé v závěru 13. století spolu s raně gotickým kostelem.[6]
Stavební podoba
Zřícenina byla výrazně poškozena kamenolomem, který odtěžil většinu hradního jádra. Mělo nejspíše přibližně čtvercový půdorys a se dochovala jen část, na které stojí pamětní kříž. V níže položeném prostoru pod jádrem jsou patrné pozůstatky zdí dvouprostorové budovy a na východní straně se dochovaly fragmenty parkánové hradby zesílené nejméně dvěma až třemi polookrouhlými baštami. Pod parkánem vede příkop a před ním ještě val.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-20]. Identifikátor záznamu 126778 : Hrad Brada, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Brada, s. 77.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 726 s. Kapitola Brada – hrad, s. 51–52.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek V. Podkrkonoší. Praha: František Šimáček, 1887. 411 s. Dostupné online. Kapitola Brada hrad, s. 265–266. Dále jen Sedláček (1887).
- ↑ Sedláček (1887), s. 256.
- ↑ Hrad Brada [online]. Interregion Jičín [cit. 2014-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-11.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brada na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Brada_(hrad) |
