| Brane Mozetič | |
|---|---|
 Brane Mozetič (18. dubna 2012) | |
| Narození | 14. října 1958 (65 let) Lublaň |
| Povolání | jazykovědec, spisovatel, básník, editor, překladatel a redaktor |
| Alma mater | Univerzita v Lublani |
| Témata | literatura, překlad a editace |
| Ocenění | Jenkova nagrada (2003) Župančič Award |
 oficiální stránka | |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brane Mozetič (* 14. října 1958 Lublaň) je slovinský básník, prozaik a překladatel. Vystudoval literární komparatistiku na Univerzitě v Lublani, kde žije a o roku 1986 se živí jako spisovatel na volné noze. Překládá z francouzštiny (např. Jean Genet, Arthur Rimbaud, Michel Foucault). V současnosti je redaktorem dvou edičních řad (Aleph a Lambda) a ředitelem Centra pro slovinskou literaturu. Významně se podílí na prezentaci slovinské literatury v zahraničí, například na knižních veletrzích a při jiných kulturních událostech. Ve Slovinsku je vnímán jako výrazná osobnost i proto, že neskrývá svou homosexuální orientaci, naopak ji hojně uvádí do svých děl.
Dílo
Mozetič vydal dvanáct básnických sbírek, knihu povídek a dva romány. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků, například do angličtiny, španělštiny, italštiny a francouzštiny. Českému čtenáři se dosud dostaly do rukou jednotlivé básně, které vyšly časopisecky (např. v časopise Babylon, 2004), ale především sbírka Banality (2003, česky 2011) a román Andělé (1996, česky 2009). Ten je psán formou volného rozhovoru hlavního hrdiny (homosexuála) stíhaného za vraždu a soudní znalkyně (psychiatričky).
Kritika oceňuje jeho sbírku Banality. Podle Hany Mžourkové "básně, které zobrazují horečnaté těkání mezi povrchností a hloubkou, prázdnou smyslností a citem, směřují k základním otázkám smyslu lidské existence, s důrazem na bolest, která je s lidským bytím spjata."[1] Za Banality obdržel Brane Mozetič v roce 2003 slovinskou prestižní cenu Jenkova nagrada.
V r. 2009 Mozetič uspořádal a vydal rozsáhlou antologii moderní evropské homoerotické poezie Moral bi spet priti (Měl bys znovu přijít), která představuje sedmdesát šest básníků z dvaceti devíti zemí, básně překládalo dvacet tři překladatelů. Je v ní zastoupeno i pět českých básníků: Jiří Kuběna, Václav Jamek, Petr Hrbáč, Pavel Petr a Aleš Kauer.
Vydané knihy
Knihy básní
- Sneguljčica je sedem palčkov, 1976
- Soledadesi, 1978
- Pesmi in plesi, 1982
- Modrina dotika, 1986
- Zaklinjanja, 1987
- Mreža, 1989
- Obsedenost/Obsession, slovinsko–francouzské dvojjazyčné vydání, 1991
- Pesmi za umrlimi sanjami, 1995
- Metulji, 2000
- Banalije, 2003 (česky Banality, Nakladatelství Adolescent, Jihlava 2011, přeložila Hana Mžourková)
- Še banalije, 2005
- In še, 2007.
Próza
- Pasijon, 1993
- Angeli, 1996 (česky Andělé, Větrné mlýny, Praha 2009)
- Zgubljena zgodba, 2001
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brane Mozetič na slovinské Wikipedii.
- ↑ MŽOURKOVÁ, Hana: Brane Mozetič, iLiteratura.cz (on-line)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brane Mozetič na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Brane Mozetič
Osoba Brane Mozetič ve Wikicitátech
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Brane_Mozetič |
