Britolit-(Y)

Britolit-(Y)
Ukázka hnědočerveně zbarveného minerálu britolitu-(Y) ve vzorku společně s yttralitem-(Y) a formanitem-(Y) z lokality Lövböle ve Finsku
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	(Y,Ca)5(SiO4,PO4)3(OH,F)
Identifikace
Barva	červenohnědý, černý
Vzhled krystalu	masivní, prizmatické
Soustava	Šesterečná
Tvrdost	5
Lesk	mastný
Štěpnost	nedokonalá dle {0001} a {1010}
Index lomu	nω = 1,730 - 1,752 nε = 1,728 - 1,750
Vryp	světle hnědý
Hustota	4,25 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	v HCl

Britolit-(Y) (dříve též abukumalit) je minerál krystalizující v šesterečné soustavě, chemicky zásaditý fosforečnan-křemičitan vápenato-yttritý - (Y,Ca)₅(SiO₄,PO₄)₃(OH,F). Poprvé byl popsán roku 1938 z pegmatitu na lokalitě Suišojama^[1] v masivu Abukuma na japonském ostrově Honšú, podle kterého byl následně i pojmenován. Později roku 1966 byl přejmenován na britolit-Y, jako součást změn nomenklatury minerálů obsahující REE^[2]. Nový název tak poukazuje návaznost na minerál britolit-(Ce), kde dochází k dominantní substituci ceru za yttrium.

Vznik

Můžeme jej nalézt jak v nefelínických syenitech, tak pegmatitech, či na kontaktech těchto těles s okolními horninami. Vznik je striktně vázán na yttriem bohaté mineralizace.

Morfologie

Tento minerál vytváří krátké (do 1,5 cm délky), červeně až černě zbarvené prizmatické krystaly. Je dost křehký, úderem se rozpadá na větší množství nepravidelných úlomků.

Vlastnosti

• Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5, hustota 4,25 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {0001} a {1010}, v úlomcích byl zjištěn lasturnatý lom.
• Optické vlastnosti: Barva kolísá v návaznosti na obsahu yttria mezi černou až červenohnědou, lesk mastný, průhlednost: průsvitný až opakní, vryp světle hnědý.
• Chemické vlastnosti: Složení: Ca 12,47 %, Y 41,49 %, Si 9,83 %, P 3,61 %, H 0,12 %, O 31,74 %, F 0,74 %. Rozpouští se v HCl.

Parageneze

Vyskytuje se společně s dalšími minerály yttria, jako je například yttralit-(Y) a formanit-(Y).

Výskyt

Jedná se o poměrně vzácný minerál.
Typová lokalita se nachází na lokalitě Abukuma na japonském ostrově Honšú. Později se však našel i na jiných pegmatitech, převážně ve Finsku, v Norsku, Švédsku, Rusku (poloostrov Kola), Skotsku, USA (Colorado, Michigan a Nevada) a v JAR.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Britolit-(Y) na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu britolit-(Y) na Wikimedia Commons
• (anglicky) Britolit-(Y) na webu mindat.org
• (anglicky) Britolit-(Y) na webu webmineral.com
• (německy) Britolit-(Y) v atlasu minerálů