| Brno-Horní Heršpice | |
|---|---|
_(cropped).jpg) | |
| Stát | Česko Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Město | Brno |
| Souřadnice | 49°10′2,84″ s. š., 16°36′24,81″ v. d. |
  Brno-Horní Heršpice | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 333054 |
| Tratě | Břeclav–Brno, Brno–Jihlava, Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov |
| Nadmořská výška | 205 m n. m. |
| V provozu od | 1869 |
| Zabezpečovací zařízení | ESA 11 |
| Dopravní koleje | 7 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 4 (4) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | MHD |
| Služby ve stanici |  |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brno-Horní Heršpice je železniční stanice v Brně, v městské části Brno-jih, ve čtvrti Horní Heršpice. Původní název stanice byl Heršice Horní, pak se měnil postupně přes Heršpice Horní, Geršpice Horní, Jeršpice Horní, Heršpice Horní až na poslední Brno-Horní Heršpice (od roku 1953).
Nachází se na trati Břeclav–Brno, ze které odbočuje severovýchodním směrem nákladní průtah Brnem (přes stanici Brno dolní nádraží) a západním směrem dvoukolejná trať do Střelic, kde se dělí na větve směr Jihlava a směr Hrušovany nad Jevišovkou.
Na původní trati Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB) z Břeclavi do Brna z roku 1839 se zde žádná dopravna nenacházela. Teprve v roce 1856, při zprovoznění Brněnsko-rosické dráhy (BRE), zde vznikl úrovňový přejezd tratí KFNB a BRE a na vlastní trati BRE výhybna. Ta byla roku 1868 odkoupena KFNB, která ji přestavěla, rozšířila a roce 1869 otevřela jako stanici.[1]
Poblíž stanice se nachází také Středisko údržby Horní Heršpice.
Výpravní budova
Výpravní budova původně měla být umístěna na východní straně kolejí jako větší strážní domek. Podle plánů Tomáše Nováka a dle požadavků KFNB v roce 1856 byla postavena na západní straně. V budově byly místnosti pro dozorčí personál, kanceláře a byty pro úředníky KFNB a BRE. Původní výpravní budova byla symetrická s postranními křídly a dvouramenným vnějším schodištěm (zachováno jako jednoramenné na drážní straně), které vyrovnávalo terénní nerovnost.[2] V roce 1869 (v souvislosti s výstavbou Moravskoslezské dráhy) celou stavbu odkoupila KFNB a přestavěla. V sousedství výpravní budovy byla postavena výtopna, vodárenská věž a obytný dům. Původní romantizující architektonické prvky byly sneseny při opravách v šedesátých letech 20. století. Zachováno zůstalo jedno rameno schodiště s původním litinovým zábradlím a kamennou podezdívkou, kamenné obložení vstupních dveří.[2][3]
Odkazy
Reference
- ↑ KOTRMAN, Jiří. Historický vývoj brněnského železničního uzlu. In: KOTRMAN, Jiří. 160 let železnice v Brně. Brno: České dráhy, 1999. S. 30–42.
- ↑ a b MATĚJ, Miloš, et al. Kulturní památky rosicko-oslavanské průmyslové aglomerace. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-67-7. S. 26, 41, 142–143.
- ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží. Architektura a stavební vývoj.. Litoměřice: [s.n.], 2005. ISBN 80-86765-02-4. S. 197.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brno-Horní Heršpice na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Brno-Horní_Heršpice_(nádraží) |
