 Brocchinie | |
|---|---|
 Brocchinie Brocchinia reducta | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | lipnicotvaré (Poales) |
| Čeleď | broméliovité (Bromeliaceae) |
| Rod | brocchinie (Brocchinia) Schult.f., 1830 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brocchinie[1] (Brocchinia) je rod rostlin z čeledi broméliovité (Bromeliaceae). Všechny druhy jsou endemity Guyanské vysočiny v Jižní Americe. Některé druhy náleží mezi masožravé rostliny.
Popis
Brocchinie jsou bromélie rostoucí na zemi, na skalách i jako epifyty. Jsou mezi nimi velmi drobné i rozměrné druhy. Nejmenší druh měří i s květenstvím 5 cm, zatímco největší (Brocchinia micrantha) až 8 metrů. Listy jsou v růžici, která je buď přízemní nebo na vrcholu stonku. Pochvy listů jsou obvykle velké, hnědočerné a lesklé. Ve středu listové růžice se u mnohých druhů zachycuje voda. Čepele listů jsou celokrajné.
Květenství jsou složená nebo řidčeji jednoduché hrozny. Listeny jsou nenápadné. Květy jsou drobné, přisedlé nebo stopkaté. Kališní i korunní lístky jsou volné. Koruna je bílá nebo zelenavá, výjimečně oranžová nebo žlutá. Nitky tyčinek jsou přirostlé ke kališním a korunním lístkům. Semeník je spodní nebo polospodní, zřídka svrchní, s málo vajíčky. Plodem je septicidní tobolka, pouze u některých zástupců tobolka za zralosti nepravidelně pukající.[2]
Rozšíření
Rod zahrnuje 19 druhů a vyskytuje se pouze v oblasti Guyanské vysočiny. Nejvíce (celkem 16) druhů se zastoupeno ve Venezuele, dále se rod vyskytuje ve východní Kolumbii, v Guyaně a severní Brazílii.
V Guyanské vysočině brocchinie dominují na mnohých horských stanovištích, charakteristickou složku vegetace tvoří zejména na vrcholcích stolových hor.[2]
Ekologické interakce
Brocchinie vyvinuly řadu způsobů jak ve velmi chudém prostředí získat živiny. U některých druhů (Brocchinia reducta a B. tatei) byla prokázána masožravost. Druh B. acuminata je myrmekofilní. U některých populací B. tatei byla prokázána symbióza s dusík vázajícími kyanobakteriemi. Ve středu růžic některých druhů se zachycuje voda spolu s organickým materiálem a je zdrojem živin.[2]
Masožravost
Pasivní lov kořisti a vstřebávání živin byly prokázány zejména u druhu Brocchinia reducta. Trubicovité kompaktní růžice této bromélie naplněné tekutinou připomínají pasti jiných masožravých rostlin, např. heliamfor. Hmyz je lákán světle zbarvenými žlutozelenými listy a nasládlým pachem. Na vnitřní straně růžice je kluzký voskový povlak. Tekutina uvnitř růžice je silně kyselá.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b c BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. III). Missouri: Timber Press, 1997. ISBN 0-915279-46-0.
- ↑ SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu brocchinie na Wikimedia Commons 
Taxon Brocchinia ve Wikidruzích
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Brocchinie |
