| Broumar | |
|---|---|
 Celkový pohled na rybník | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | Česko Česko |
| Kraj | Královéhradecký kraj |
| Okres | Rychnov nad Kněžnou |
  Broumar | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°16′16″ s. š., 16°7′58″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 62,6 ha |
| Objem | 684 tis. m³ |
| Ostatní | |
| Typ | rybník |
| Nadm. výška | 279,4 m n. m. |
| Přítok vody | Zlatý potok |
| Odtok vody | Zlatý potok |
| Sídla | Opočno |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Broumar je rybník, který se nachází u východního okraje Opočna v okrese Rychnov nad Kněžnou v nadmořské výšce 279 m. Jedná se o největší vodní plochu v rychnovském okrese[1] a v povodí řeky Dědiny. Rozloha rybníka je 62,6 ha.[2] Celkový objem činí 684 tisíc m³.[2] Majitelem rybníka je město Opočno.[1]
Etymologie názvu
Přesná etymologie názvu není známa, ale badatelé se domnívají, že název rybníka souvisí s opočenským měšťanem Janem Brunarem. Méně pravděpodobná se jeví hypotéza, že rybník vznikl již ve 14. století a jeho název souvisí s vlastním jménem Brummer.[3]
Historie
Rybník byl založen již v 15. století.[1] či na přelomu 14. a 15. století.[4] Přesný letopočet jeho vzniku není znám. Spolu s ním v této době vznikla v okolí Opočna celá soustava rybníků.[5] Z původních devíti rybníků Opočenské rybniční soustavy vybudované šlechtickým rodem Trčků se do dnešní doby dochovaly pouze tři.[5] Kromě Broumaru jsou to Semechnický rybník (19,9 ha)[2] na Zlatém potoce a Podchlumský rybník (7,4 ha)[2] na Ještětickém potoce. Od poloviny 17. století je Broumar napouštěn vodou z uměle vybudovaného Zlatého potoka, který je nazýván též Opočenský náhon. Původně byl rybník napájen Ještětickým potokem, který je v současné době přítokem Zlatého potoka odbočujícího u Chábor z řeky Dědiny, která je na horním a středním toku místními obyvateli též nazývaná Zlatým potokem. Část vod získává Broumar také z povodí řeky Bělé prostřednictvím odbočky z Dlouhé strouhy, která odvádí vodu do Ještětického potoka.[6]
Využití
Rybník slouží především k chovu ryb. Využíván je také jako přírodní koupaliště. Velký význam má i jeho retenční objem. Při povodních je rybník schopen zachytit až 313 tisíc m³ vody a snížit tak následky povodní níže po proudu Zlatého potoka.[2] Naopak v suchých obdobích voda z rybníka krátkodobě nalepšuje průtok potoka.[6] Od katastrofální povodně v roce 1998 je rybník značně zanesený vrstvou sedimentů a na odbahnění nemá město Opočno peníze.[1]
Příroda
Při východním břehu rybníka se na ploše 10,1 ha rozkládá přírodní památka Broumarské slatiny. Roste zde řada chráněných a ohrožených druhů rostlin jako například hlízovec Loeselův (Liparis loeselii), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), nebo ostřice Davallova (Carex davalliana).[7]
Fotogalerie
-
Rybník Broumar u Opočna -
Rybník Broumar u Opočna -
Rybník Broumar u Opočna -
Rybník Broumar u Opočna
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Rychnovský deník – Vyčištění rybníka v nedohlednu. Bahno se odplavuje jinam [online]. [cit. 2015-05-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Povodí Labe – Seznam vodních nádrží [online]. [cit. 2015-05-27]. Dostupné online.
- ↑ ŠANDERA, Martin. Páni z Dobrušky a z Opočna - Kolonizátoři, dvořané a válečníci. České Budějovice: Veduta, 2007. ISBN 978-80-86829-28-9. S. 43. [Dále jen: Páni z Dobrušky a z Opočna]
- ↑ Páni z Dobrušky a z Opočna, str. 43
- ↑ a b Liebscher Petr, Rendek Jan. Rybníky České republiky. Praha: Academia, 2014. 583 s. S. 424.
- ↑ a b Opočenské noviny – Co možná nevíte o rybníku Broumar (str. 6) [online]. [cit. 2015-05-27]. Dostupné v archivu.
- ↑ Natura Hlinné – Kosení v přírodní památce Broumarské slatiny [online]. [cit. 2015-05-27]. Dostupné online.
Literatura
- ŠANDERA, Martin. Páni z Dobrušky a z Opočna - Kolonizátoři, dvořané a válečníci. České Budějovice: Veduta, 2007. 184 s. ISBN 978-80-86829-28-9.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Broumar na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Broumar |
