| Bystřice | |
|---|---|
 Meandrující Bystřice u Hořic v Podkrkonoší | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 62,7 km |
| Plocha povodí | 379,2 km² |
| Průměrný průtok | 1,55 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-04-03-001 |
| Pramen | |
| u Vidonic 50°28′45,15″ s. š., 15°39′31,95″ v. d. 481,4 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Cidliny u Chlumce nad Cidlinou 50°8′58,8″ s. š., 15°27′59″ v. d. 213,9 m n. m. | |
| Protéká | |
Česko Česko (Královéhradecký kraj - Miletín,Nechanice) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Cidlina | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bystřice je levostranný, celkově největší přítok řeky Cidliny v Královéhradeckém kraji. Délka toku činí 62,7 km. Plocha povodí měří 379,2 km².
Průběh toku
Řeka Bystřice pramení u Vidonic zhruba 10 kilometrů východně od Nové Paky v nadmořské výšce 481,4 m. Na horním a středním toku teče převážně k jihu až k jihovýchodu. Protéká Miletínem, Rohoznicí, Jeřicemi, Dohalicemi, Mokrovousy, Nechanicemi, Kunčicemi a Boharyní. Na dolním toku mezi obcemi Puchlovice a Kratonohy se řeka obrací na západ. Dále protéká okolo obcí Kosičky a Kosice, u kterých je uměle rozdělena do dvou ramen. První rameno nazývané Mlýnská Bystřice (původní staré koryto) teče západním směrem a ústí do Cidliny zhruba 3 kilometry severovýchodně od Chlumce nad Cidlinou na jejím 32,0 říčním kilometru. Druhé (hlavní) rameno tekoucí na jihozápad ústí do Cidliny přímo v Chlumci na 29,0 říčním kilometru v nadmořské výšce 213,9 m. Tok se vyznačuje častými meandry. Na řece nedaleko osady Komárov se nalézá zajímavá technická stavba – akvadukt převádějící tok Bystřice přes Bašnický potok. Akvadukt byl vybudován v rámci regulace toku v letech 1949 –1953.[1]
Větší přítoky
- levé – Bystrý potok, Rybničný potok, Mlakovská svodnice, Radostovský potok, Třesický potok, Starovodský potok
- pravé – Bubnovka, Klenická svodnice, Bašnický potok, Barchovský potok
Vodní režim
Průměrný průtok u ústí činí 1,55 m³/s.[2]
| místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
|---|---|---|---|---|
| Rohoznice | 50,10 | 43,47 km² | 0,34 m³/s | 28,5 m³/s |
| Roudnice | 13,30 | 268,00 km² | 1,45 m³/s | 56,7 m³/s |
Chráněná území
Necelé 4 kilometry dlouhý úsek v okolí Kalu je chráněn jako přírodní památka Kalské údolí z důvodu ochrany ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů ve vodním toku a na vlhkomilných loukách.
Asi kilometrový úsek před Hořicemi je i s údolní nivou chráněn jako přírodní památka Údolí Bystřice kvůli ochraně květeny a zvířeny na slatinné louce.
Asi 26 km dlouhý úsek vodního toku (bez náhonů) na území okresů Jičín a Hradec Králové od vsi Březovice až k Boharyni je chráněn jako přírodní památka Bystřice kvůli výskytu mlže velevruba tupého (Unio crassus).
Mlýny
- Kalský mlýn – Kal u Pecky, okres Jičín, kulturní památka
Odkazy
Reference
- ↑ Drobné vodní toky v ČR. Praha: Consult 295 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-905159-0-1, ISBN 80-905159-0-8. OCLC 897868461
- ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 73.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Rohoznice [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-21.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Roudnice [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-02.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bystřice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bystřice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Rohoznice – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Labe
- Základní charakteristiky toku Bystřice a jeho povodí
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Bystřice_(přítok_Cidliny) |
