Bystrianská jeskyně

Národní přírodní památka Bystrianská jeskyně
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Základní informace
Vyhlášení	1973, 2005
Rozloha	0,03 ha[1]
Poloha
Stát	Slovensko Slovensko
Okres	Brezno
Souřadnice	48°50′25″ s. š., 19°35′46″ v. d.
Bystrianská jeskyně
Další informace
Kód	232
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Bystrianská jeskyně je největší jeskyní jižní strany Nízkých Tater. Nachází se v Bystrianském krasu v jižní části Národního parku Nízké Tatry, u obce Bystrá. Stará část jeskyně byla známá odjakživa. Vchod do ní tvoří přírodní otvor v kopci Bílé bradlo, 80 m nad potokem Bystrianka. Nové části jeskyně objevili 24. dubna 1926 skrze propast Peklo bratři Holmanové a Jozef Kovalčík, kteří jeskyni roku 1941 také provizorně zpřístupnili. V lednu 1956 objevili spolu s O. Gajdošíkem a L. Ivanovem spojení mezi starými a novými částmi. Od roku 1968 je z celkové doposud známé délky 3 km pro veřejnost zpřístupněno 750 m. Vchod do jeskyně leží v současnosti ve výšce 560 m n. m. na západním okraji obce Bystrá.

Jeskyně vznikla v vápencích a dolomitech středního triasu. Klikaté chodby Staré a Nové jeskyně se vytvořily rozšířením puklin podzemními vodami říčky Bystrianky ve třech vývojových úrovních. Nejnižší z nich protéká podzemní potůček, který se po 4 km objevuje v obci Valaská jako vyvěračka. Zvláštností jeskyně je puklinový charakter chodeb s výzdobou na jedné straně chodeb. Zastoupené jsou všechny formy sintrové výzdoby a erozních tvarů. Zvláštností jsou zasintrované oblázky nízkotatranské žuly v horních částech chodeb. Krápníkové útvary se nejvíc vyvinuly v Klenotnici v podobě stalaktitů, stalagmitů a záclonových závěsů. Všechny jsou živé, žlutobílé barvy s vysokým leskem. Mezi nejkrásnější patří Zvonivé stalaktity v Katakombách, Baldachýn nad Řečištěm a Kovářská výheň před Peklem. Jinde vynikají nástěnné vodopády a pod nimi sintrová jezírka.

Bystrianská jeskyně sehrála svou úlohu také během 2. světové války. Když 20. ledna 1945 nacisté obsadili vesnici Bystrá, mnoho obyvatel našlo úkryt v jejích podzemních prostorách. Pod vedením známého speleologa F. Majka a bratrů Mitterpachů sestoupili do hloubky 40 m. Tam si mezi tektonickými zlomy vytvořili úkryt. Ven z jeskyně se však nemohli lehce dostat, neboť vchod do jeskyně Němci zaminovali. V měkkém hlinitém dně jeskyně, které vystlali kameny a slámou, si vytvořili lůžka a do lahví sbírali vodu stékající z krápníků. Takto v jeskyni přežili 21 dní a ven se dostali až po osvobození Bystré. V největším dómu je umístěná pamětní tabule, věnovaná památce Gabriela Krupy, kterého zasáhla kulka, když se opožděně ukrýval v jeskyni. Vedle prohlídkového okruhu se nachází tzv. Léčebná síň, kde se v současnosti s úspěchem léčí problémy s horními dýchacími cestami u dětí.

Uvnitř jeskyně bylo pozorováno pět druhů netopýrů, a to vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr velký (Myotis myotis), netopýr východní (Myotis blythi), netopýr ušatý (Plecotus auritus) a netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus).

Chráněné území

Bystrianska jaskyňa je národní přírodní památka ve správě příspěvkové organizace Správa slovenských jeskyní. Nachází se nedaleko obce Bystrá v katastrálním území obce Valaská v okrese Brezno v Banskobystrickém kraji. Území bylo vyhlášeno v letech 1973 a 2005. Rozloha ochranného pásma byla stanovena na 104,1694 ha.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bystrianská jeskyně na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky jeskyně na serveru Správy slovenských jeskyní
• Národní přírodní památka Bystrianska jaskyňa, Štátny zoznam osobitne chránených častí prírody SR
• Chránené územia, Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	VIAF: 8896156565708723500009