| Císařovna vdova Šao | |
|---|---|
 Portrét císařovny vdovy Šao | |
| Posmrtné jméno | císařovna Siao-chuej |
| Narození | Desetiletí od 1440 |
| Úmrtí | 1522 |
| Manžel | Čcheng-chua |
| Potomci | Ču Jou-jüan, Ču Jou-lun, Ču Jou-jün |
| Dynastie | dynastie Ming |
| Otec | Šao Šan |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Císařovna vdova Šao (čínsky pchin-jinem Shào, znaky 邵; † 1522), posmrtným jménem císařovna Siao-chuej (čínsky v českém přepisu Siao-chuej chuang-chou, pchin-jinem Xiàohuì huánghòu, znaky 孝惠皇后), byla čínská císařovna vdova, jedna z vedlejších manželek císaře Čcheng-chuy a matka knížete Ču Jou-jüana, otce císaře Ťia-ťinga.
Život
Šao koupil od jejího otce enušský intendant v Chang-čou, který ji poskytl vzdělání a daroval Čcheng-chuovi,[1] v letech 1464–1487 císaři čínské říše Ming. S titulem urozená dáma (kuej-fej) se stala jednou z panovníkových vedlejších manželek. Dala mu tři syny, Ču Jou-jüana (1476–1519), Ču Jou-luna (1478–1501) a Ču Jou-jüna (1481–1507).
Začátkem 20. let 16. století, již slepá, dožívala v prádelnách Zakázaného města.[1] Roku 1521 však zemřel bezdětný Čcheng-chuův vnuk, císař Čeng-te. Na trůn nastoupil jeho nejbližší mužský příbuzný Ťia-ťing, syn Ču Jou-jüana a tedy vnuk paní Šao. Ťia-ťing vysoce ctil svou rodinu, a ve velkém sporu o obřady koncem roku 1521 prosadil udělení císařské hodnosti svému otci, matce i babičce, paní Šao.[2]
Roku 1522 zemřela a obdržela posmrtné jméno císařovna Siao-chuej (孝惠皇后).
Reference
- ↑ a b GEISS, James. The Chia-ching reign, 1522-1566. In: MOTE, Frederick W; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. [dále jen Geiss]. ISBN 0521243327. S. 440–510, na s. 440. (anglicky)
- ↑ Geiss.s. 446–447
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Císařovna_vdova_Šao |
