Camerlengo neboli kardinál komoří je jedním z nejvyšších hodnostářů papežské kurie, je představeným Apoštolské Komory. V době papežské sedisvakance se camerlengo stává formální hlavou státu Vatikán. Současným camerlengem je Kevin Farrell.
Pravomoci
Po smrti papeže camerlengo tradičním rituálem za pomoci stříbrného kladívka ověřuje papežovo úmrtí. Poté musí o jeho úmrtí zpravit kardinála státního sekretáře a kardinála vikáře. Vystavuje oficiální papežův úmrtní list a odebere mu rybářský prsten, který je pak na zasedání kolegia kardinálů rozlámán (teoreticky na tolik dílů, kolik je přítomno kardinálů). Bezprostředně po papežově úmrtí musí nechat zapečetit papežovu pracovnu i jeho soukromé pokoje. Je také zodpovědný za organizaci papežova pohřbu a za přípravu a průběh nového konkláve. V době sedisvakance přebírá vedení církve kolegium kardinálů, jehož je reprezentantem, ale má pouze moc podle zvláštního zákona a vystupuje jen jako Primus inter pares (první mezi rovnými). V době sedisvakance je také hlavou státu. Faktická moc, byť omezena zvláštním zákonem, přísluší kardinálskému kolegiu jako celku. Liturgické vedení všech bohoslužeb je však svěřeno Děkanu kardinálského kolegia a rovněž, pokud není starším 80 let, vedení konkláve. Ostatní členové papežské kurie, s určitými výjimkami, okamžikem papežova úmrtí (popřípadě rezignace) pozbývají své funkce.
Znak
Symbolem camerlenga je červenozlatý pavilon - slunečník (umbraculum, padiglione), který camerlengo v době sedisvakance spolu s klíči svatého Petra podkládá nad svůj osobní znak. Tento znak bývá ražen také na reversu mincí, bylo tomu tak i na vatikánských euromincích při sedisvakanci roku 2005. Umbraculum spolu s klíči bez štítu se stává znakem Svatého stolce.
Historie
Úřad papežského komorníka byl ustanoven v 11. století ke správě papežského majetku. V době papežovy nepřítomnosti v Římě býval camerlengo pověřován zastupováním papeže. Pozice regenta v době sedisvakance v dnešní podobě se datuje rokem 1521. V 19. století byly při reformě papežské kurie omezeny pravomoci v době papežské vlády, majetkově-správní pravomoci přešly na nově zřízené úřady.
Dva camerlengové byli zvoleni papeži, byl to Gioacchino Pecci – Lev XIII. v roce 1878 a Eugenio Pacelli – Pius XII. v roce 1939. Cencio Savelli – Honorius III. a Rinaldo Conti di Segni – Alexandr IV. byli také camerlengy, avšak ne v okamžiku volby papežem.
Odkazy
Literatura
- Milan BUBEN, Encyklopedie heraldiky, Praha 1997, s. 191
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Camerlengo Svaté římské církve na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Camerlengo_Svaté_římské_církve |
