 Konopovité | |
|---|---|
 Konopí seté (Cannabis sativa) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď | konopovité (Cannabaceae) Martynov, 1820 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Konopovité (Cannabaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu růžotvaré (Rosales).
Charakteristika
Konopovité jsou opadavé nebo stálezelené keře, stromy, liány i byliny se střídavými nebo vstřícnými, jednoduchými nebo dlanitě složenými listy s palisty. Rostliny jsou jednodomé nebo dvoudomé. U dřevin jsou listy často dvouřadě uspořádané. Čepel je celokrajná nebo pilovitá. Žilnatina je od báze vícežilná, zpeřená nebo dlanitá. Květy jsou nenápadné, jedno nebo oboupohlavné, v úžlabních květenstvích různých typů. Okvětí je nerozlišené, ze 4 až 5 lístků. Tyčinek je 4 nebo 5. Semeník je svrchní, jednoplodolistový, s jediným vajíčkem. Plodem je peckovice, křídlatý oříšek nebo nažka.[1][2]
Čeleď zahrnuje asi 170 druhů v 10 rodech. Rozšíření je kosmopolitní mimo arktického pásu. Největším rodem je břestovec (Celtis, asi 100 druhů).[3]
-
Chmel otáčivý (Humulus lupulus) -
Břestovec západní (Celtis occidentalis) -
Trema Trema orientalis -
Plody Lozanella enantiophylla
Taxonomie
V minulosti čeleď obsahovala jen 2 rody: konopí (Cannabis) a chmel (Humulus). V tomto smyslu byla ve většině taxonomických systémů řazena do řádu kopřivotvaré (Urticales). V rámci taxonomických změn s nástupem molekulárních metod sem bylo přeřazeno celkem 7 rodů z čeledi jilmovité (Ulmaceae), představujících nyní převážnou většinu zástupců konopovitých.
Sesterskou skupinou jsou podle molekulárních studií čeledi morušovníkovité (Moraceae) a kopřivovité (Urticaceae).[3]
Opylování je zprostředkováno větrem. Dužnaté plody jsou šířeny zvířaty, nejčastěji ptáky.[4]
Zástupci
Význam
Konopí (Cannabis) i chmel otáčivý (Humulus lupulus) patří mezi staré kulturní rostliny. Chmel japonský (Humulus scandens) je v Číně využíván v medicíně, olej ze semen slouží k výrobě mýdla. V ČR je občas pěstován jako jednoletá ovíjivá bylina ke krytí pergol, zídek apod.[6]
Peckovice některých druhů konopovitých jsou jedlé, např. amerického druhu břestovce Celtis iguanaea, rostoucího od Mexika až po Argentinu.[7] Dřevo břestovce západního (Celtis occidentalis) je obchodováno pod názvem 'hackberry'. Je světlé, dobře opracovatelné, málo trvanlivé. Pod názvem 'Ohia' je obchodováno dřevo některých afrických druhů břestovce.[8] Břestovce jsou v ČR občas pěstovány jako parkové dřeviny, nejčastěji severoamerický břestovec západní (Celtis occidentalis), strom s nápadně asymetrickými listy.[9]
Druh Trema micrantha je v tropické Americe běžnou pionýrskou dřevinou, osidlující narušená místa v tropických lesích. Vlákna z jeho kůry slouží v Mexiku k výrobě ručního papíru.[4] Asijský druh Trema orientalis je pro měkké a lehké dřevo široce využíván na topivo a slouží k výrobě dřevěného uhlí. Používá se i na výrobu papíru a z kůry se získávají třísloviny.[7]
Evropská květena
V květeně ČR je stejně jako v téměř celé Eurasii domestikován jako stará kulturní rostlina chmel otáčivý (Humulus lupulus). Konopí rumištní, druh pocházející ze střední Asie, se na jižní Moravě rozšířilo na ruderálních stanovištích a může se stát nebezpečným plevelem. Občas zplaňuje i konopí seté (Cannabis sativa L.).[6] Mimo těchto druhů rostou v jižní Evropě celkem 4 druhy rodu břestovec (Celtis).[10]
Seznam rodů
Aphananthe, Cannabis, Celtis, Chaetachme, Gironniera, Humulopsis, Humulus, Lozanella, Pteroceltis, Trema (včetně Parasponia)[11]
Odkazy
Reference
- ↑ Flora of China [online]. Dostupné online.
- ↑ Flora of North America [online]. Dostupné online.
- ↑ a b STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
- ↑ a b SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946.
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5.
- ↑ a b VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
- ↑ WAGERFUHR, R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7.
- ↑ KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 2019-12-29]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu konopovité na Wikimedia Commons 
Taxon Cannabaceae ve Wikidruzích- Angiosperm Phylogeny
- Flora of China: Cannabaceae
- Flora of China: Ulmaceae
- Flora of North America: Cannabaceae
- Flora of North America: Ulmaceae
- The Families of Flowering Plants: Celtidaceae Archivováno 15. 7. 2015 na Wayback Machine.
- The Families of Flowering Plants: Ulmaceae Archivováno 17. 4. 2019 na Wayback Machine.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Cannabaceae |
