 Cereus | |
|---|---|
 Cereus peruvianus | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
| Čeleď | kaktusovité (Cactaceae) |
| Podčeleď | Cactoideae |
| Tribus | Cereeae |
| Rod | Cereus Mill., 1754 |
| Synonymum | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rod Cereus zahrnuje asi 33 druhů vysokých sloupovitých kaktusů z nižších poloh Jižní Ameriky. Je to jeden ze čtyř nejstarších rodů kaktusů. Původně zahrnoval všechny sloupovité, převislé a další druhy kaktusů s prodlouženým stonkem dnes známé pod zobecněným názvem cereus.
Taxonomie a historie
Jméno Cereus poprvé použil roku 1625 německý botanik a lékař Tabernaemontanus a vztahovalo se nejspíše na monstrózní formu Cereus hexagonus, která připomíná rozteklou svíci. Carl Linné všechny kaktusy zařadil do jediného rodu Cactus. Jeho současník Philip Miller r. 1754 vyhradil rod Cactus pro kulovité kaktusy, ustanovil rody Opuntia pro kaktusy se stonkem z článků, Pereskia pro keřovité kaktusy s listy a Cereus pro sloupovité druhy a popsal je podle Linnéem nově zavedených taxonomických pravidel. Rod Cereus tehdy zahrnoval všechny kaktusy se sloupovitým nebo výrazně prodlouženým stonkem. (Anderson E. F. The Cactus Family, 2001)
Ludwig Pfeiffer v roce 1838 vyčlenil rod Cephalocereus (typ Cephalocereus senilis) pro cereusy s cefáliem, specifickým vlasatým útvarem, ze kterého raší květy. Charles Lemaire roku 1839 popsal rod Pilocereus pro vlasaté cereusy; současný název je Pilosocereus. A v roce 1848 George Engelmann ustanovil rod Echinocereus pro drobné cereusy s květní trubkou nesoucí trny. (Anderson E. F. The Cactus Family, 2001)
Britton & Rose (1919–1923) a Alwin Berger (1929) ve svých systémech pokračovali v oddělování dalších druhů do nově ustavených rodů. V rodě Cereus nakonec zůstalo asi 33 druhů (většinou velkých), které spíše než by naplňovaly definici rodu, jsou zbytkem po vyčlenění ostatních druhů do jiných rodů.
Výskyt
Brazílie, severní Argentina, Paraguay, Uruguay, Bolívie, vzácně Peru, Kolumbie, Guyana, Surinam a Venezuela.
Popis
Rod Cereus zahrnuje keřovité i stromovité druhy, často dosahující velké výšky, Cereus hexagonus, C. lamprospermus, C. trigonodendron až 15 m. Stonky se větví, mnohdy jsou letorosty odděleny zaškrcením, někdy jsou výrazně modře ojíněné. Nesou 3 až 14 výrazných žeber. Areoly jsou velké, vlnaté, vlasy chybí. Otrnění je spíše řídké a nevýrazné. Cefálium se nevytváří, pouze Cereus mortensenii tvoří pseudocefálium. Květy jsou velké, s dlouhou trubkou, 9–30 cm dlouhé, obvykle bílé, někdy růžové, fialové, vzácně krémové, žluté, nazelenalé. Květy jsou noční. Plody jsou kulovité, vejčité, 3 až 13 cm dlouhé, holé. Většinou jsou červené, někdy žluté. Dřeň je bílá, růžová, červená. Semena jsou velká, nepravidelně vejčitá, leskle černá.
Různé druhy rodu Cereus tvoří monstrózní, nepravidelně rostoucí formy, které jsou často pěstovány.
Využití
Plody i stonky Cereus repandus jsou jedlé. Domorodý název ovoce je cadushi. Cereus repandus je používán k tvorbě živých plotů. Vyschlé stonky jsou používány jako palivo a dokonce k výrobě nábytku.
Seznam druhů
- Subgenus Cereus
- Cereus argentinensis
- Cereus bicolor
- Cereus braunii
- Cereus cochabambensis
- Cereus comarapanus
- Cereus fernambucensis
- Cereus fernambucensis subsp. fernambucensis
- Cereus fernambucensis subsp. sericifer
- Cereus hankeanus
- Cereus hexagonus
- Cereus hildmannianus
- Cereus hildmannianus subsp. hildmannianus
- Cereus hildmannianus subsp. uruguayanus
- Cereus insularis
- Cereus jamacaru
- Cereus jamacaru subsp. jamacaru
- Cereus jamacaru subsp. calcirupicola
- Cereus jamacaru subsp. goiasensis
- Cereus lamprospermus’‘
- Cereus lamprospermus subsp. lamprospermus
- Cereus lamprospermus subsp. colosseus
- Cereus lanosus
- Cereus pachyrhizus
- Cereus pierre-braunianus
- Cereus roseiflorus
- Cereus stenogonus
- Cereus tacuaralensii
- Cereus trigonodendron
- Cereus validus
- Cereus vargasianus
- Subgenus Ebneria (Backeb.) D.R.Hunt
- Cereus adelmarii
- Cereus aethiops
- Cereus estevesii
- Cereus haageanus
- Cereus kroenleinii
- Cereus phatnospermus
- Cereus saddianus
- Cereus spegazzinii
- Subgenus Mirabella (F.Ritter) N.P.Taylor
- Cereus albicaulis
- Cereus mirabella
- Subgenus Oblongicarpi (Croizat) D.R.Hunt & N.P.Taylor
- Cereus fricii
- Cereus horrispinus
- Cereus huilunchu
- Cereus mortensenii
- Cereus repandus
Galerie
-
Lemairova publikace Iconographie descriptive des cactées z let 1841 – 7. -
Cereus uruguayanus v křovinném porostu, Uruguay -
Vyšší rostliny Cereus jamacaru. -
Letorosty mohou být odděleny zaškrcením. -
Cereus forbesii. -
Noční květy Cereus jamacaru. -
Plodící cereusy ve výsadbě. -
Plody Cereus repandus jsou jedlé. -
Různé formy monstrozních cereusů. -
Často pěstovaná forma označovaná jako Cereus peruvianus f. monstrosa. -
-
-
-
-
-
-
-
Cereus repandus (Syn. Cereus peruvianus) -
-
Cereus validus (Syn. Cereus forbesii)
Odkazy
Literatura
- Anderson, Edward F.: The Cactus Family, Timber Press, Oregon, 2001. ISBN 0-88192-498-9
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cereus na Wikimedia Commons - Columnar cacti – Cereus
- Cactiguide Cereus
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Cereus_(rod) |
