Cesta k věčné spáse byl kancionál brněnské diecéze římskokatolické církve, jehož úplné vydání vyšlo postupně ve třech svazcích v letech 1912, 1913 a 1915. O jeho sestavení bylo rozhodnuto v roce 1904, i když se předtím uvažovalo také o převzetí Holainova kancionálu používaného v olomoucké arcidiecézi. Uspořádal jej ThDr. Karel Eichler ve spolupráci s Jakubem Pavelkou, Františkem Musilem a dalšími spolupracovníky. Celé dílo bylo dokončeno roku 1907 a schváleno v letech 1908 až 1909. Z úplného vydání vyšla také řada výtahů různého rozsahu, například pro obecné a měšťanské školy (v letech 1910, 1911, 1921, 1932, 1936 a 1946) a pro střední školy (roku 1910).
Stejně jako další obdobné kancionály (v Čechách to byl Český kancionál, v olomoucké arcidiecézi Boží cesta) byla Cesta k věčné spáse uspořádána podle liturgických období a obsahovala také tzv. mešní písně. Po druhé světové válce byla nahrazena Cyrilometodějským kancionálem.
Externí odkazy
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
---|---|
Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Cesta_k_věčné_spáse |