Cesta mágů

Cesta mágů (1927, Journey of the Magi) je báseň anglického básníka T. S. Eliota (1888–1965), kterou napsal v roce 1927. Je jednou z pěti básní, kterými Eliot přispěl do série 38 pamfletů různých autorů, kterou nazvali Ariel poems. Cesta mágů byla uveřejněna v srpnu 1927 a byla osmou v pořadí v této sbírce, doplněná ilustracemi amerického umělce Edwarda McKnighta Kauffera (1890–1954).^[1]

Báseň je psána z pohledu jednoho z mágů, který ve třech slokách popisuje svůj pohled na cestu, kterou se rozhodli podstoupit. Nejprve popisuje cestu jako takovou, včetně obtíží a pochybností, kterými byli vystaveni. V druhé sloce, plné obrazů a metafor odkazujících na Krista, je popsáno dosažení cíle cesty, jehož plné pochopení přichází následně ve třetí sloce, kde je vykreslen kontrast mezi "světem mágů" a setkáním s narozeným Kristem. Báseň byla napsána krátce poté, co byl T. S. Eliot pokřtěn v anglikánské církvi, a vzhledem k množství autobiografických referencí lze v básni vidět i Eliotovo vlastní obrácení.^[2]

Ukázka

Chladnou z toho pouť jsme měli,

prostě ten nejhorší čas v roce

na cestu, a tak dlouhou cestu:

stezky zrádné a počasí drsné,

vprostřed nejhlubší zimy.

A velbloudi podráždění, s bolavými nohami, vzdorovití,

uléhali do tajícího sněhu.

Byly chvíle, kdy jsme si stýskali

po letních palácích na stráních, po terasách

a po hebkých dívkách nosících sorbet.^[3]

Reference

Externí odkazy

• T. S. Eliot: Cesta mágů (český překlad básně)

Autoritní data	MBW: b73b5112-e2fe-46be-840f-195ce3976b1c