| čamorština | |
|---|---|
 | |
| Počet mluvčích | 58 000 |
| Písmo | latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | Guam |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | ch |
| ISO 639-2 | není |
| ISO 639-3 | cha |
| Ethnologue | cha |
| Wikipedie | |
| ch.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chamorro (též čamorština) je mateřský jazyk Chamorrů na Severních Marianách a na Guamu. Ačkoliv je zde angličtina mnohem rozšířenější, obyvatelé stále používají i tento jazyk. Používán je také na vlastním území Spojených států imigranty a jejich potomky.
Etymologie mnoha slov tohoto jazyka má kořeny ve španělštině,[1] což vede k záměnám se španělskou kreolštinou, chamorro se používá obdobně jako mikronéština. Může však být oprávněně považována za smíšený anglo-hispánský jazyk vzniklý z kontaktu a v rámci kreolizačního procesu na Marianských ostrovech. Moderní chamorro používá ze španělštiny mnoho výpůjček, zvláště členů, číslovek a předložek.
Na Marianách žije asi 50 000 až 75 000 mluvčích tohoto jazyka.[2] Na Severních Marianách je stále používaná i v domácím prostředí. Na Guamu její používání rychle upadá ve prospěch angličtiny.
Mluvčí v posledních letech chamorro odmítali a u mladších generací je menší pravděpodobnost, že budou jazyk umět. Vliv angličtiny způsobil ohrožení tohoto jazyka. Na Guamu se počet mluvčích v posledních desetiletích zmenšil, zatímco mladí na Severních Marianách chamorro stále užívají. Tento jev se přičítá tomu, že americká vláda podporuje užívání angličtiny.
Jazyková klasifikace
Chamorro nepatří ani k mikronéské, ani polynéské jazykové skupině; podobně jako palauština může tvořit samostatnou větev malajsko-polynéských jazyků. Původ domorodých národů proto není jasný. Analýza databáze austronéských jazyků[3] předpokládá, že 85 % slovní zásoby čamorštiny je nejblíže širší středovýchoní malajsko-polynéské jazykové skupině.
Příklady
Číslovky
| Chamorro | Česky |
| håcha | jeden |
| hugua | dva |
| tulu | tři |
| fåtfat | čtyři |
| lima | pět |
| gunom | šest |
| fiti | sedm |
| guåloʼ | osm |
| sigua | devět |
| månot | deset |
Pozdravy
| Chamorro | Česky |
| Håfa adai. | Dobrý den. |
| Håfa tatatmanu hao? | Jak se máte? |
| Håyi na'ån-mu? | Jak se jmenujete? |
| Si Bruce yu'. | Já jsem Bruce. |
| Ñåhlang yu'. | Mám hlad. |
| Adiós! | Na shledanou! |
| Buenas días! | Dobré ráno! |
| Buenas tatdes! | Dobré odpoledne! |
| Buenas noches! | Dobrou noc! |
| Esta agupa'. | Uvidíme se zítra. |
| Si Yu'us ma'ase. | Děkuji. |
| Buen probechu! | Není zač! |
Vzorový text
Otče náš (modlitba Páně):
- Tåtån-måmi niʼ gaige Hao gi langet,
- u matuna i naʼån-mu,
- u mamailaʼ i gobietno-mu,
- u mafaʼtinas i pintoʼ-mu,
- asi gi tanoʼ komu gi langet.
- Nåʼi ham påʼgo nu i kada haʼåni na agon-måmi,
- ya un asiʼi ham nu i diben-måmi,
- taiguihi i in asisiʼi i dumidibi ham siha,
- ya chaʼmu ham pumopoʼlo na in fambasnak gi tentasion,
- lao naʼfanlibre ham nu i tailayi. Åmen.
Všeobecná deklarace lidských práv
chamorro |
Manmåfañågu todu i taotao siha manlibettao yan mamårehu gi diknidåt yan direcho siha, manmånå'i siha nu hinasso yan konsiensia ya debi di u fanafa'maolek. |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Reference
- ↑ Rafael Rodríguez-Ponga, Del español al chamorro: Lenguas en contacto en el Pacífico. Madrid, Ediciones Gondo, 2009, www.edicionesgondo.com
- ↑ AGER, Simon. Omniglot, the online encyclopedia of writing systems & languages [online]. [cit. 2022-08-05]. Kapitola Chamorro (Finu' Chamoru / Fino' CHamoru). (anglicky)
- ↑ Austronesian Basic Vocabulary Database; Chamorro [online]. [cit. 2022-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-12-12. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu čamorština na Wikimedia Commons
|
Slovníkové heslo čamorština ve Wikislovníku
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Chamorro |
