| Chanovice | |
|---|---|
.JPG) pohled od severovýchodu | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční barokní |
| Výstavba | 13. století |
| Přestavba | 1780 1. polovina 19. století |
| Další majitelé | Chanovští z Dlouhé Vsi |
| Poloha | |
| Adresa | Chanovice, Česko Česko |
| Souřadnice | 49°24′18,86″ s. š., 13°42′54,61″ v. d. |
  Chanovice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 47255/4-2974 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chanovice jsou tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné obci v okrese Klatovy. Několik století sloužil jako sídlo rodu Chanovských z Dlouhé Vsi a dalších šlechtických rodin. Ve dvacátém století byla v zámku zřízena škola a dvůr využívalo jednotné zemědělské družstvo.[1] Zámecký areál je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.[2]
Historie
Předchůdcem chanovického zámku byla tvrz postavená koncem třináctého století.[3] První písemná zmínka o ní však pochází až z roku 1542, kdy si ji jako společný majetek nechali spolu s dvorem a vesnicí zapsat do desk zemských bratři Petr, Jiří, Mořic a Adam Chanovští z Dlouhé Vsi.[4] Některý z příslušníků jejich rodu nechal starou gotickou tvrz přestavět v renesančním slohu.[3] Bratři se později o majetek rozdělili, takže Chanovice se Svéradicemi zůstaly Jiřímu, který obě vesnice roku 1554 prodal bratru Adamovi. Ten roku 1589 Chanovice věnoval synu Petrovi. Petr zemřel roku 1600, a přežil tak otce jen o dva roky. Zůstal po něm nezletilý syn Jan Jindřich, jehož poručníci koupili zpět dědem Adamem prodaný dvorec v Chanovicích. Od Jana statek získal strýc Kryštof. Během stavovského povstání v roce 1618 zámek přepadl Zdeněk Ježovský z Lub a sebral zde oves, který vydal oddílům stavovského vojska.[5]
Po Kryštofově smrti získal Chanovice opět Jan Jindřich, kterému patřily až do smrti dne 29. července 1656. Poručníkem sirotků se stal strýc Jan Vilém, ale zámek v dospělosti převzal Jan Vilém zvaný mladší, syn zemřelého Kryštofa. Po smrti Jan Viléma mladšího zámek zdědil syn František Václav a po něm vnuk Václav Josef, který panství prodal hraběti Ferdinandu Jáchymu Rumerskirchovi. Jeho potomkům zámek patřil až do roku 1793.[5] V roce 1780 vyhořel, ale majitelé ho nechali opravit a při té příležitosti barokně upravit fásády.[3] V roce 1793 zámek od Ferdinanda Kryštofa Rumerskircha koupil Josef Wietschel. Po něm se majitelem stal Josef Elsenwanger a v roce 1803 jej prodal Josefovi Milickému a od roku 1811 zámek patřil plzeňské rodině Becherů.[4] Poslední větší úpravy interiérů proběhly v letech 1811–1838.[6]
Na konci dvacátého století zámecký areál získala a opravila obec Chanovice. V zámecké budově jsou umístěné základní škola se školní jídelnou, knihovna, expozice věnované lidovým řemeslům a historii zámku. Přilehlý zemědělský dvůr byl upraven pro kulturní (koncertní a výstavní síň) a sportovní využití (tělocvična), ubytování a garáže.[1]
Stavební podoba
| Rok | Počet návštěvníků |
|---|---|
| 2015 | 21 000 |
| 2016 | 38 600 |
| 2017 | 31 500 |
Nepravidelná zámecká budova s jedním až dvěma patry obklopuje čtvercový dvůr.[4] K památkově chráněnému areálu patří také hospodářský dvůr, přilehlý park a ohradní zeď.[3] V parku stojí gloriet s trojbokým štítem a hrotitými okny.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Současné využití zámeckého areálu [online]. Obec Chanovice [cit. 2019-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-03-06]. Identifikátor záznamu 159810 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-03-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Chanovice – zámek, s. 81–82.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Chanovice – tvrz, s. 270.
- ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Chanovice, s. 486.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Chanovice na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Chanovice_(zámek) |
