| Chlum | |
|---|---|
 Torzo paláce | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | po roce 1276 |
| Přestavba | 2. polovina 15. století |
| Zánik | 1628 |
| Stavebník | Bleh z Chlumu |
| Další majitelé | Slavatové z Chlumu a Košumberka aj. |
| Poloha | |
| Adresa | východní okraj vsi Chlum, Zbýšov, Česko Česko |
| Souřadnice | 49°47′10,68″ s. š., 15°22′10,56″ v. d. |
  Chlum | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 34910/2-1011 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zřícenina hradu Chlum stojí ve vsi Chlum, která se nachází zhruba 3 km jihovýchodně od Zbýšova v okrese Kutná Hora. Zbytky hradu se nalézají při východním okraji Chlumu na nevelké ostrožně nad rybníkem napájeným Chlumským potokem v nadmořské výšce 460 metrů. Pozůstatky hradu jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie
Hrad byl vybudován na místě hradiště ve druhé polovině 13. století nejspíše předkem rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka Blehem, či později jeho syny. Tento starý český rod, který přesídlil z Litoměřicka do Čáslavského kraje v první polovině 13. století vlastnil hrad téměř 300 let. V 15. století byl hrad rozšířen a opevněn. Během třicetileté války byl několikrát poničen císařským vojskem a poté zpustl. Kámen z hradu byl použit jako stavební materiál při obnově poničené vsi.[2]
Stavební podoba
Podobu předhradí neznáme, protože bylo zničeno vesnickou zástavbou. Z jeho opevnění se dochoval krátký úsek valu u jihozápadní bašty vnitřního hradu.
Pravidelné hradní jádro obklopoval příkop a mohutný val před ním, který byl hlavní složkou dělostřeleckého opevnění ze druhé poloviny 15. století. Na čelní straně byl zesílen dvěma okrouhlými zemními baštami a menší homolovitou baštou na severovýchodní straně. Na severní straně bylo opevnění zesíleno druhou linií valu založenou níže ve svahu. Ze zástavby jádra, která zřejmě obepínala celý jeho obvod, se dochoval jen fragment východního palácového křídla s otiskem roubené komory a valenými klenbami zaklenutý suterén jižního paláce. Mezi východním a jižním palácovým křídlem vedlo spojovací křidélko.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-03-18]. Identifikátor záznamu 146651 : Hrad Chlum, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Chlum, s. 38–39.
Literatura
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Chlum, s. 208–209.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Čáslavsko. Svazek XII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 331 s. Kapitola Chlum hrad, s. 210–213.
- ČERMÁK, Kliment. Památky z hradu u Chlumu. Památky archaeologické a místopisné. 1902, roč. 20, čís. 3–4, s. 215–220; Tab. XXXII. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chlum na Wikimedia Commons - Chlum na webu Hrady.cz
- KROBOVÁ, Adriana. Chlum: Kolébka mocného rodu Slavatů [online]. Český rozhlas, 2012-10-21 [cit. 2017-09-10]. (Po stopách dávných hradů a tvrzí středních Čech). Vložené audio s citacemi Augusta Sedláčka a komentáři Tomáše Durdíka. Dostupné online.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Chlum_(hrad,_okres_Kutná_Hora) |
