Chmýr (pappus) jsou lehké štětiny nebo chlupy, které mají napomáhat rozšiřování zralých semen větrem (tzv. anemochorie).
Popis
Chmýr vzniká při postupném vývinu a dozrávání semen přeměnou kališních lístků ve štětiny nebo v chlupy. Ty pak setrvávají na semenech některých rostlin (nejčastěji nažek) a slouží jako padák při rozšiřování plodů větrem.
Mezi chmýr se počítají i dlouhé chlupy (trichomy) např. u semen vrby (Salix), topolu (Populus) nebo bavlníku (Gossypium). Jsou to jednoduché jednobuněčné výrůstky na pokožce rostliny, které plní funkci chmýru.
Rozdělení
Chmýr může být tvarově různý; čím je tvarově složitější, tím poskytuje větší plochu, do které se může vítr opřít. Dělí se do několika druhů:
- utvořený z jednoduchých paprsků, např. pampeliška (Taraxacum),
- jednořadý, např. jestřábník (Hieracium),
- dvouřadý, např. chrpa (Centaurea),
- víceřadý, např. škarda (Crepis),
- utvořený z pérovitých paprsků, např. pcháč (Cirsium).
Význam
- Chmýr slouží nejen k rozšiřovaní rostlin větrem, je také prospěšný při dopadu semene do vody, protože slouží jako záchranné plovací zařízení do doby, než se semeno dostane na pevnou půdu.
- Chmýr některých velice drobných a lehkých semen slouží po navlhnutí k přilepení semínka k podkladu do doby, než se semínko ukotví kořínkem – příkladem jsou semena tilandsie (Tilandsia; česky též kykatka).
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chmýr na Wikimedia Commons - botanika.bf.jcu.cz
- botanika.wendys.cz
- www.sci.muni.cz
- www.zones.sk
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Chmýr |
