Chomout

Postroj tažného koně s chomoutem a postraňky
Nejstarší evropské vyobrazení chomoutu (kolem 800)
Dva chomouty s držadly

Chomout je část postroje tažných zvířat pro jejich zapřažení do pluhu, povozu nebo do kočáru. Chomout v porovnání s pouhým jařmem umožnil daleko lepší využití tažné síly zvířat a v Evropě – spolu s dalšími technickými novinkami – způsobil ve středověku revoluci v efektivitě obdělávání půdy.[1]

Popis

Chomout tvoří dva dřevěné nebo železné oblouky, spojené do oválného tvaru () a potažené kůží. Potah bývá vycpán koudelí nebo slámou, aby chomout zvíře netlačil. Koním se chomout navléká přes hlavu, což u hovězího dobytka není kvůli rohům možné. Oblouky chomoutu pro hovězí dobytek proto bývají spojeny jen nahoře, navlékají se na krk zvířete shora a dole svazují řemenem. Po stranách chomoutu jsou oka, na něž se připojuje oj nebo postranní tažné řemeny.

Historie a význam

České slovo chomout (podobně jako německé Kumt nebo Kummet, polské chomąto a praslovanské chomǫtъ) pochází patrně z mongolského chomt, množné číslo chomut, takže do východní a střední Evropy přišel zřejmě z východu.[2] Nejstarší doklady o chomoutech pocházejí ze severní Číny ze třetího století n. l. Do Evropy přišel v 9.–10. století, rozšířil se do 12. století a nahradil zde starší jho (jařmo). Protože zejména koně netlačil ani neškrtil jako některé dřívější postroje, mohli vyvinout až pětinásobně větší tažnou sílu a kůň také táhne o polovinu rychleji než vůl. Chomout tak umožnil podstatně hlubší orbu, což se projevilo na podstatném zvýšení zemědělských výnosů.

Metaforické užití

Chomout – podobně jako starší jho a jařmo – znamená zapřažení do těžké práce, jehož se zvíře nemůže zbavit. Od slova jařmo pochází sloveso ujařmit a také jho se dnes užívá jako metafora poddanosti a zapřažení. Proto se chomout dnes nejčastěji vyskytuje při svatbě a navléká ženichovi na krk jako znamení ztracené svobody. Slovo se používá také jako nadávka pro hloupého, nešikovného člověka: „Ty jsi ale chomout!“

Odkazy

Reference

  1. Riddle, John M., A History of the Middle Ages, 300–1500, Rowman & Littlefield, 2008.
  2. V. Machek, Etymologický slovník. Praha 1970, heslo Chomout.

Literatura

  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Chomout. Sv. 4, str. 1380

Související články

Externí odkazy


Zdroj datcs.wikipedia.org
Originálcs.wikipedia.org/wiki/Chomout
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.