| Chorvatsko-bosňácká válka | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Válka v Jugoslávii, Válka v Bosně a Hercegovině | |||
 Ve směru hodinových ručiček zprava nahoře: pozůstatky Starého Mostu v Mostaru, nahrazený lanovým mostem; francouzský dělostřelecký oddíl IFOR na hlídce poblíž Mostaru; chorvatský válečný památník ve Vitezu; památník bosenské války ve Starém Vitezu; pohled na Novi Travnik během války | |||
| Trvání | 18. října 1992 – 23. února 1994 (1 rok, 4 měsíce a 5 dnů) | ||
| Místo | Bosna a Hercegovina, zejména střední Bosna a podél řeky Neretva. | ||
| Výsledek | Washingtonská dohoda
| ||
| Změny území | Vytvoření Federace Bosny a Hercegoviny. V době Washingtonské dohody představovalo území ovládané HVO 13 % Bosny a Hercegoviny. 21 % kontrolovala ARBiH. | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| Síla | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
.svg)
Chorvatsko-bosňácká válka byl konflikt mezi Republikou Bosna a Hercegovina a Chorvatskou republikou Herceg-Bosna, podporovanou Chorvatskem. Konflikt trval od 18. října 1992 do 23. února 1994.[4] Bývá označován jako „válka ve válce“, protože byl součástí větší bosenské války. Na počátku spolu Armáda Republiky Bosna a Hercegovina a Chorvatská rada obrany (HVO) bojovaly v alianci proti Jugoslávské lidové armádě (JNA) a Armádě Republiky srbské (VRS). Do konce roku 1992 však napětí mezi Bosňáky a bosenskými Chorvaty vzrostlo. K prvním ozbrojeným incidentům mezi nimi došlo v říjnu 1992 ve střední Bosně. Vojenská aliance pokračovala až do začátku roku 1993, kdy se většinou rozpadla a oba bývalí spojenci se zapojili do otevřeného konfliktu.
Chorvatsko-bosňácká válka eskalovala ve střední Bosně a brzy se rozšířila do Hercegoviny, přičemž většina bojů se odehrávala v těchto dvou oblastech. Válka se obecně skládala ze sporadických konfliktů s četnými krátkými příměřími. Mezi Bosňáky a Chorvaty se však nejednalo o totální válku a v jiných regionech zůstali spojenci – především v Bihaći, Sarajevu a Tešanji. Během války navrhlo mezinárodní společenství několik mírových plánů, ale každý z nich selhal. 23. února 1994 bylo dohodnuto trvalé příměří a 18. března 1994 byla ve Washingtonu podepsána dohoda o ukončení nepřátelských akcí, do té doby měla Chorvatská rada obrany značné územní ztráty. Dohoda vedla k založení Federace Bosny a Hercegoviny a obnovení společných operací proti srbským silám, což pomohlo změnit vojenskou rovnováhu a ukončit bosenskou válku.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odsoudil 17 bosenských Chorvatů, šest z nich za účast s chorvatským prezidentem Franjo Tuđmanem a dalšími nejvyššími chorvatskými představiteli ve společném zločinném podniku, který se snažil anektovat nebo kontrolovat většinu chorvatských částí Bosny a Hercegoviny a etnicky je vyčistit od Bosňáků.[5] Dva bosenští představitelé byli rovněž odsouzeni za válečné zločiny spáchané během konfliktu. ICTY rozhodl, že Chorvatsko má celkovou kontrolu nad Chorvatskou radou obrany a že chorvatská armáda vstoupila do Bosny, čímž se konflikt stal mezinárodním.[6]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ ICTY: Hadžihasanović & Kubura Case Information Sheet
- ↑ CIA 1993, s. 28.
- ↑ CIA 1993, s. 25.
- ↑ Bosnian War European history [1992–1995] [online]. [cit. 2021-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 November 2021. (anglicky) Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Statement of the Office of the Prosecutor in relation to the judgement in the case Prosecutor vs. Jadranko Prlić et al. | International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia [online]. [cit. 2021-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-07-11. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ ICTY. JUDGEMENT, Prosecutor vs. Kordic and Cerkez, p. 5, 39 [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-01. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Chorvatsko-bosňácká_válka |
