| Chrám svatého Václava | |
|---|---|
.jpg) | |
| Místo | |
| Stát | Česko Česko |
| Kraj | olomoucký |
| Okres | Olomouc |
| Obec | Luká |
| Lokalita | Střemeníčko |
| Souřadnice | 49°40′52,3″ s. š., 16°55′48,78″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | Pravoslavná církev v Českých zemích a na Slovensku |
| Diecéze | Eparchie olomoucko-brněnská |
| Farnost | Pravoslavná církevní obec v Řimicích |
| Status | filiální chrám |
| Současný majitel | Pravoslavná církevní obec v Řimicích |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Datum posvěcení | 17. 5. 1937 |
| Světitel | biskup Gorazd (Matěj Pavlík) |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Andrej Kolomacký |
| Výstavba | 1936–1937 |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chrám svatého Václava je pravoslavná sakrální stavba ve Střemeníčku, části obce Luká na Olomoucku. Jedná se o součást Pravoslavné církevní obce v Řimicích.[1] Chrám není památkově chráněn.
Historie
Ve 20. letech 20. století vznikla v Řimicích pravoslavná církevní obec. K té patřila také skupina pravoslavných věřících, žijících ve Střemeníčku a blízkém okolí, čítající několik desítek osob. Vzhledem k tomu, že pro tyto lidi bylo obtížné putovat na bohoslužby do Řimic (na vzdálenost zhruba deseti kilometrů), bylo rozhodnuto o výstavbě vlastního chrámu ve Střemeníčku. Stavba probíhala v letech 1936–1937 podle projektu archimandrity Andreje Kolomackého a byl na ní použit ušetřený stavební materiál ze stavby chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Chudobíně,[2] který byl dokončen nedlouho předtím. Základní kámen střemeníčského chrámu byl položen a požehnán 3. května 1936,[2][3] svěcení chrámu vykonal biskup Gorazd v květnu 1937,[3] různé dodělávky však probíhaly až do roku 1939.[4] Šlo zejména o malířskou výzdobu interiéru, která je rovněž dílem archimandrity Andreje Kolomackého. Střemeníčko nikdy nebylo zamýšleno jako místo, kde by přímo sídlila duchovní správa. Vždy šlo pouze o tzv. filiální církevní obec, kam duchovní dojížděli. Případně zde sloužili penzionovaní duchovní, či duchovní, kteří z různých důvodů neměli přímo svou vlastní farnost a v duchovní správě pouze dle svých možností vypomáhali.[pozn. 1] Kostelnickou službu vykonával do roku 1942 Josef Mlčoch, který byl v rámci nacistických represí po zabití Reinharda Heydricha odvlečen na nucené práce a v listopadu 1942 tragicky zahynul.[pozn. 2] Po osvobození Československa se kostelnické služby v chrámu ujala jeho příbuzná Marie Mlčochová.[2] V roce 1947 začala být duchovní správa filiální obce obstarávána z Vilémova u Litovle, později z Chudobína, a posléze opět začal dojíždět duchovní z Řimic. Společenství věřících ve Střemeníčku postupně početně sláblo, a začátkem 21. století zde ustaly pravidelné bohoslužby. Stále je však dodržována tradice sloužit zde liturgii v den chrámového svátku ("na pouť") v den sv. Václava.[4]
Stavební podoba
Chrám sv. Václava je poměrně nevelká stavba, postavená na půdorysu čtverce, z nějž do tří stran vybíhají půlkruhové apsidy, z nichž jedna obsahuje oltářní prostor. Ze čtvrté strany je přistavěna čtvercová předsíň, převýšená v průčelí arkádou, která sloužila pro zavěšení zvonů (zvon je zde nyní pouze jeden). V interiéru je od lodi oltářní prostor oddělen jednoduchým ikonostasem, jehož autorem byl rovněž Andrej Kolomacký.[4]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Pravoslavný duchovní může dle zvyklostí sloužit pouze jednu liturgii za den. Může tedy být problematické, když má na starosti více míst, kde se slouží bohoslužby. Pověření ke slavení bohoslužeb v chrámu ve Střemeníčku měl například v letech 1941–1942 (tedy do nacistického zákazu české pravoslavné církve) o. Rudolf Vladimír Hacar, kněz, který neměl svou farnost, ale byl de facto úředníkem při eparchiální radě[5] a sekretářem biskupa Gorazda (Pavlíka). Vypomáhal zde také penzionovaný duchovní Alois Václav Šnoflák.[2]
- ↑ Dostal propustku z nuceného nasazení k účasti na pohřbu tchýně, na nádraží v Olomouci se snažil za každou cenu stihnout přípoj.[2] Proto vyskočil z ještě dojíždějícího, brzdícího vlaku. Dopadl však na betonový sloupek u trati, což mu způsobilo závažná poranění. Byl dopraven do nemocnice, kde zakrátko zemřel.
Reference
- ↑ Olomoucko-brněnská eparchie: Adresář církevních obcí a monastýrů olomoucko-brněnské eparchie. Dostupné online.
- ↑ a b c d e RACLAVSKÝ, Libor. Historie kaple svatého Václava ve Střemeníčku. In: Olomoucko-brněnská eparchie 70 let. Sborník k 70. výročí Olomoucko-brněnské eparchie Pravoslavné církve v českých zemích. Olomouc: [s.n.], 2020.
- ↑ a b Hrady.cz, Pravoslavný chrám sv. Václava, Střemeníčko. Dostupné online.
- ↑ a b c CHAMLAROVÁ, Petra. Pravoslavné církevní památky na Moravě. Brno, 2018 [cit. 13. 7. 2023]. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Taťána Juříčková, PhD.. s. 33–34. Dostupné online.
- ↑ JINDRA, Martin. Česká pravoslavná církev od Mnichova po obnovu v roce 1945. Ústav pro studium totalitních režimů. Praha 2015, s. 175
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Václava na Wikimedia Commons - Turistika.cz: Střemeníčko (Luká) - chrám sv. Václava
- Hrady.cz: pravoslavný chrám sv. Václava
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Chrám_svatého_Václava_(Střemeníčko) |
