| Citrín | |
|---|---|
.jpg) Krystaly citrínu (Rusko) | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | SiO2 |
| Identifikace | |
| Barva | žlutý, zlatožlutý |
| Vzhled krystalu | sloupcovitě protažené krystalová |
| Soustava | trigonální |
| Tvrdost | 7 |
| Lesk | skelný |
| Štěpnost | neštěpný |
| Index lomu | nω = 1,543–1,545 nε = 1,552–1,554 |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 2,65[1] g ⋅ cm−3 |
| Ostatní | lom nerovný až lasturnatý |
Citrín je žlutá, zlatožlutá až žlutozelená varianta křemene. Zbarvení také odpovídá název, který je odvozen od slova „citrón“.
Původ zabarvení stále nebyl uspokojivě vyřešen. U části citrínů je barva způsobena malým množstvím hlinitých iontů ve struktuře - obdobně jako u záhnědy, ale mechanizmus vzniku zabarvení je odlišný. Naopak dlouho uznávaná teorie o zbarvení vlivem trojmocného železa ve struktuře byla prokázána jako nepravdivá. Zbarvení železem je vždy oranžové a nikoliv žluté, zlaté či žlutozelené, jako u pravých citrínů.[2]
Podle definice nejsou křemeny s povlaky či inkluzemi oxidů železa (hematit, limonit) považovány za citrín.
Popis a užití
V přírodě nacházené citríny tíhnou k bledým odstínům žluté, někdy s kouřovým či lehce nazelenalým zabarvením. Sytost tónů kamene je ovlivňovaná množstvím barevných center – s jejich narůstajícím množstvím se barva prohlubuje. Citrín se na trhu objevuje od nejníže ceněných citrónových odstínů po drahé zlatooranžové a nádherně zlatohnědé variace. Sytě oranžové kameny s červenými odlesky se označují jako „madeiry“ a samozřejmě patří k nejžádanějším. K dražším se řadí i tzv. „palmeiry“, které zaujmou oranžově jantarovým zbarvením. Některé přírodní citríny mohou přecházet do záhnědy či mohou srůstat se záhnědami.
Přírodní, bledě žlutý citrín je obvykle vzácný; většina citrínů na trhu jsou tepelně upravované ametysty. Vypálený ametyst má typicky oranžové zbarvení. Navíc použité ametysty obvykle pochází z vulkanických geod v Brazílii a Uruguayi, ale pravé citríny se v podobných geodách nikdy nevyskytují. Žíhané ametysty nebo synteticky vyrobené křemeny dopované Fe3+ vykazují dichroizmus, přírodní citríny ho však nemají.
Citrín se používal jako náhražka topazu a někdy byl nazýván „brazilským topazem“.[1]
Naleziště
Citríny v drahokamové kvalitě se nacházejí jen velmi vzácně. Nejlepší materiál se nalézá v Brazílii, Španělsku, na Madagaskaru a na území bývalého Sovětského svazu.[1] U nás se nachází na západní Moravě, zejména v okolí Bobrůvky, Rousměrova a Kněževse i na Vysočině.[3][4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Hallová, C.: Drahé kameny, Vydavatelstvo Osveta, 2000
- ↑ SCHMETZER, K. Thermal stability of yellow colour and colour centres in natural citrine. Neues Jahrbuch für Mineralogie Monatshefte. Roč. 1988, čís. 2, s. 71–80.
- ↑ ONLINE, Drahé Kameny. Kněževes - obec na Vysočině, naleziště drahých kamenů a minerálů. drahekamenyonline.cz [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online.
- ↑ Bouška, Vladimír, Kouřimský, Jiří: Drahé kameny kolem nás. SPN 1983
Literatura
- (slovensky) Cally Hallová: Drahé kameny, Osveta, Martin 2000, ISBN 80-8063-033-X
- Ottův slovník naučný – svazek 2, str. 899 – heslo Citrín
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu citrín na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo citrín ve Wikislovníku- Citrín na mindat.org (anglicky)
- Podvody s minerály (anglicky)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Citrín |
