Claudiova buňka

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Claudiovy buňky jsou podpůrné buňky v rámci Cortiho orgánu v hlemýždi. Tyto buňky sahají od Hensenových buněk až po spirální výběžek epitelu a vytváří vnější vrstvu sulcus spiralis internus. Kryjí Boettcherovy buňky, k nimž jsou spojeny pomocí spoje fascia occludens.^[1] Jsou v přímém kontaktu s Endolymfou v hlemýždi, konkrétně z části Scala media, tím, jako jedny z mnoha typů buněk lemují endolymfatický prostor ucha.^[2] Mezi jednotlivými Claudovými buňkami jsou těsné spoje, které zabraňují průtoku endolymfy mezi nimi.

Claudiovy buňky (Claudius cells) jsou pojmenovány podle Friedricha Matthia Claudiua.

V jejich cytoplazmě se vyskytuje malý počet organel, tvoří podporu pro Hensenovy buňky a sousedí s buňkami Deitersovými buňkami (falangové).^[3]

Funkce

Jejich funkce ještě nebyla potvrzena, avšak se domnívá,^[kdo?] že napomáhají v udržování složení hemolymfy transportem iontů a absorpční aktivitou,^[4] jelikož se zjistilo, že dokáží absorbovat Na+ skrz epiteliální sodíkový kanál (ENaC).^[5]

Reference