| Claus de Werve | |
|---|---|
 | |
| Narození | 6. března 1380 Haarlem |
| Úmrtí | 8. října 1439 (ve věku 59 let) Dijon |
| Povolání | sochař |
| Mecenáš | Filip II. Burgundský |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Claus (Claux) de Werve (6. března 1380, Haarlem – 8. října 1439, Dijon) byl nizozemský sochař činný v dílně Clause Slutera v Dijonu, po roce 1406 ve službách burgundských vévodů Jeana Dobrého a Filipa Smělého.
Život a dílo
Claus de Werve byl synovcem Clause Slutera a jeho hlavním asistentem. Do Sluterovy dílny v Dijonu přijel jako šestnáctiletý sochařský tovaryš a podílel se na nejslavnějším Sluterově díle, tzv. Mojžíšově studně v kartuziánském klášteře Champmol poblíž Dijonu. Po Sluterově smrti roku 1406 působil ve službách vévody Jeana Dobrého a jeho syna Filipa Smělého jako "tailleur d'ymages et varlet de chambre".
V letech 1406–1410 dokončil náhrobek Filipa Smělého v Champmol (nyní Musée Archéologique, Dijon), na kterém postupně pracovali sochaři Jean de Marville a Claus Sluter. Je považován za autora postav truchlících mnichů, vytvořených z alabastru. Jejich pojetí se vyznačuje individualizací postav mnichů a expresivním podáním drapérií, které již předznamenává renesanci.[1]
Roku 1408 Claus de Werve cestoval do Savojska na pozvání vévody Amadea VIII a pravděpodobně pracoval v Sainte-Chapelle v Chambéry. V letech 1400–1412 pobýval v Paříži a roku 1414 pracoval na votivní skupině postav s centrální Nejsvětější Trojicí pro Maison du Miroir v Dijonu (později zničeno). Roku 1418 Claus de Werve vážně onemocněl. Sochařovi nebo jeho dílně se připisuje několik soch, které se dosud zachovaly nebo byly dokumentovány v církevních stavbách v Burgundsku a okolí. Claus de Werve zemřel roku 1439 a v Burgundském vévodství ho jako dvorní sochař vystřídal Juan de la Huerta.[2]
Známá díla
- Mojžíšova studna, kartuziánský klášter Champmol u Dijonu (pomocné práce, pravděpodobně autorem šesti plačících andělů)[3]
- Náhrobek Filipa Smělého – většina postav truchlících mnichů (2 figury připisovány Clausi Sluterovi, samotnou figuru Filipa Smělého vytvořili Jean de Marville a Claus Sluter)
Připsáno Clausi de Werve
- oltář se scénami Umučení (1430) v kostele St. Vincent de Bessey-les-Citeaux
- Sv. Michael, Pohřební památník opata Aimé de Chalon, bývalého opatství Saint-Pierre v Baume-les-Messieurs 5
- Zvěstování Panny Marie, měkký oolitický kámen, dříve polychromovaný, 128 × 47 × 31 cm, Musée Baron-Martin
- Madona s dítětem, určené pro klášter klarisek v Poligny, v současné době v Metropolitním muzeu umění v New Yorku[4]
- Kristus v hrobě, Katedrála v Langres, restaurováno a nově instalováno v katedrále v roce 2008[5]
- Skupina Zvěstování určená pro benediktinské opatství, Saint-Seine-l'Abbaye (Côte-d'Or)
- Sochy Panny Marie a svatého Jana určené pro Kalvárii v kostele Saint-Denis v Nuits-Saint-Georges, v současné době ve farním kostele Premeaux-Prissey (Côte-d'Or)
- Socha Panny Marie s dítětem, farní kostel Saint-Aignan v Rouvres-sous-Meilly
- Madona s dítětem, kolem 1415–1420, vápenec, Auxonne, kostel Notre-Dame
- Sv. Pavel, Metropolitní muzeum, New York (okruh Clause de Werve)[6]
-
Oltářní obraz, Bessey les Citeaux -
Sv. Michael, Pohřební památník opata Aimé de Chalon -
Sv. Pavel, Metropolitní muzeum, New York -
Madona s dítětem, Metropolitní muzeum, New York
.JPG)
Reference
- ↑ Khan Academy: Claus Sluter and Claus de Werve, Mourners, from the Tomb of Philip the Bold
- ↑ Smart A, 1972, s. 108
- ↑ Encyklopedie Treccani: Werve, Claus de
- ↑ Metropolitan Museum: Virgin and Child, ca. 1415–17, Attributed to Claus de Werve
- ↑ Didier Rykner, Retour du Christ au tombeau de Claus de Werve à la cathédrale de Langres, La Tribune de l´Art, 29 août 2008
- ↑ Metropolitan Museum: Saint Paul, ca. 1420–30, Circle of Claus de Werve
Literatura
- Claus Sluter. Le Puits de Moïse, le tombeau de Philippe le Hardi, Dossier de l'art, no 203, janvier 2013
- Alastair Smart, The Renaissance and Mannerism Outside Italy, Thames and Hudson, London 1972
- Arthur Kleinclausz, Claus Sluter et la sculpture bourguignonne au xve siècle, 1905, Paris
Externí odkazy
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Claus_de_Werve |
