Klinopád

Klinopád
Klinopád obecný
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď	hluchavkovité (Lamiaceae)
Podčeleď	Nepetoideae
Rod	klinopád (Clinopodium) L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klinopád (Clinopodium) je rod rostlin z čeledi hluchavkovitých. Je do něho v různých pojetích řazeno okolo 150 druhů vyskytujících se v Eurasii, Africe a obou Amerikách. Některé z nich jsou používány jako léčivé nebo okrasné rostliny.

Taxonomie

Název rodu byl uveřejněn Linném v knize Species plantarum roku 1753. Patří do podčeledi Nepetoideae, tribu Menthae a subtribu Menthinae; jeho lektotypem je klinopád obecný (Clinopodium vulgare). Je součástí taxonomicky obtížné skupiny rodů Calamintha – Satureja – Micromeria – Acinos – Clinopodium, mezi nimiž docházelo v minulosti k mnoha přesunům. O jejich vzájemné příbuzenské vazbě a o přesném systematickém vymezení se stále diskutuje a otazníky nebyly pravděpodobně dosud definitivně vyřešeny. Otázkou je také zahrnutí zhruba 40 druhů vyskytujících se výhradně ve Střední a Jižní Americe, které dle fylogenetických studií formují samostatný klad v rámci rodu a někteří autoři je vydělují do samostatného rodu Gardoquia. Jiné zdroje pojímají naopak rod velmi široce a zahrnují do něho mnoho drobnějších rodů včetně kompletních rodů Calamintha, Acinos a několika dalších.^[1]

Vybraní zástupci

• Clinopodium abchasicum – teprve v roce 2013 popsaný nový druh ze Zakavkazska
• Clinopodium acinos (syn. Acinos arvensis) – pamětník rolní
• Clinopodium alpinum (syn. Acinos alpinus) – hory střední a jihovýchodní Evropy
• Clinopodium bolivianum – vysoké hory západu Jižní Ameriky^[2]
• Clinopodium grandiflorum (syn. Calamintha grandiflora, marulka velkokvětá) – Středomoří
• Clinopodium menthifolium (syn. Calamintha menthifolia, Satureja menthifolia) – marulka lesní; Středomoří
• Clinopodium nepeta – marulka šantovitá (syn. Calamintha nepeta); Evropa, Středomoří^[3]
• Clinopodium nubigenum – centrální a severní Andy^[4]
• Clinopodium serpyllifolium (syn. Micromeria fruticosa) – Středomoří, Malá Asie
• Clinopodium simense – Etiopie, hory východní tropické Afriky
• Clinopodium vulgare – klinopád obecný; Evropa, Amerika

Synonyma

Popis a rozšíření

Jsou to obvykle vytrvalé byliny, mimo české území i polokeře a keře, často aromatické. Listy jsou vstřícné, obvykle jednoduché, celokrajné nebo zubaté. Květy jsou v zásadě oboupohlavné, uspořádané v krátkých vstřícných vidlanech nebo lichopřeslenech, rozlišené na srostlý trubkovitý kalich s pěti laloky a dvoupyskatou korunu. Ze čtyř tyčinek jsou někdy dvě přeměněny na jalová staminodia, u funkčně samičích květů jsou někdy zcela zakrnělé. Plody jsou tvrdky.^[1]

Chápeme-li rod široce, pak se jeho zástupci přirozeně vyskytují v mírných, subtropických i tropických oblastech na všech kontinentech s výjimkou Austrálie a Antarktidy. Chybí též v subarktické Severní Americe, v jižní Africe, v Brazílii, na ruském Dálném východě nebo v Grónsku. Jejich obvyklým biotopem jsou světlé lesy a lesní lemy, sušší širokolisté trávníky nebo středomořská či vysokohorská křovinná vegetace.

Česká květena

Původním druhem v české květeně je klinopád obecný (Clinopodium vulgare). Tato vytrvalá, někdy na bázích dřevnatějící bylina s bílými nebo růžovofialovými květy vyrůstá roztroušeně až hojně na většině území ČR, převážně v teplomilných doubravách, světlejších dubohabřinách, vápnomilných bučinách a suťových lesích, na pasekách, v lesních lemech, křovinách nebo širokolistých suchých trávnících.^[5] Na sutích, skalních výchozech a v málo zapojených suchých trávnících roste též pamětník rolní (Clinopodium acinos), řazený ale českými zdroji zpravidla do samostatného rodu.^[6] Další druhy zde příležitostně zplaňují z kultury.

Význam

Některé druhy jsou pro větší obsah aromatických silic využívány v tradiční medicíně, například Clinopodium bolivianum v Andách^[2]; natí marulky šantovité (Clinopodium nepeta) se v Itálii aromatizují likéry nebo se využívá jako koření.^[3] Další jsou pěstovány jako okrasné trvalky, například marulka velkokvětá (Clinopodium grandiflorum).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bergminzen na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu klinopád na Wikimedia Commons