 CondylarthraStratigrafický výskyt: Paleocén až Eocén | |
|---|---|
 Arctocyon, zástupce skupiny | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Podtřída | placentálové (Placentalia) |
| Řád | Condylarthra Cope, 1881 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Condylarthra, česky prakopytníci, je vymřelý řád placentálních savců, který žil v paleocénu a eocénu. Byli to všežravci, kteří žili v hustých lesích. Měli malý mozek a pětiprsté končetiny. Největší zástupci této skupiny byli velikosti ovce a ti nejmenší byli velcí zhruba jako zajíc. Nejstarší zástupci skupiny se objevují přibližně jen 610 000 let po dopadu planetky na konci křídy, tedy v nejstarším paleocénu.[1]
Paleobiologie
Detailní výzkum mozkovny druhu Carsioptychus coarctatus ukazuje, že tito relativně primitivní paleocenní savci již měli vyspělé smysly, ale jejich inteligence byla ještě spíše nízká (což dokládá relativní velikost mozkovny a jejich EQ).[2]
Evoluce
V průběhu hromadného vymírání na konci křídy před 66 miliony let sice velké množství savčích druhů vyhynulo (v Severní Americe to mohlo být až kolem 93 %), dostatečné množství však přežilo (mezi nimi i zástupci kladu Condylarthra) a na počátku paleogénu začala významná evoluční radiace v nyní již uprázdněných ekosystémech. Savci začali zabírat niky uvolněné vyhynulými dinosaury a v průběhu stovek tisíc až jednotek milionů let vytvořili větší a specializovanější formy. V prvních tisíciletích až desítkách tisíc let po dopadu planetky do oblasti dnešního Mexického zálivu přežila tzv. post-apokalyptická savčí fauna, zahrnující obvykle nejodolnější formy savců. Z nich se později vyvinuli předkové všech současných savčích vývojových linií, od rejsků přes primáty až po kytovce.[3]
Výzkum na lokalitě Corall Bluffs v Coloradu dokázal, že tito savci se začali rozvíjet již řádově stovky tisíciletí po dopadu planetky Chicxulub na konci křídy před 66 miliony let. Rody jako Ectoconus byly navíc vůbec prvními tvory po katastrofě K-Pg, kteří dorostli výraznějších rozměrů (kolem 50 kg).[4]
Taxonomie
Taxonomie tohoto řádu je velmi problematická. Není jasné s jakým dalším savčím řádem je skupina Condylarthra příbuzná. Někteří odborníci si dokonce myslí, že skupina Condylarthra je uměle vytvořený shluk více nepříbuzných skupin[5] (viz parafyletismus).
- čeleď Arctocyonidae
- čeleď Periptychidae
- čeleď Hyopsodontidae
- podčeleď Tricuspiodontinae
- rod Litomylus
- rod Paratricuspiodon
- rod Tricuspiodon
- rod Aletodon
- rod Decoredon
- rod Dipavali
- rod Dorraletes
- rod Haplaletes
- rod Haplomylus
- rod Hyopsodus
- rod Louisina
- rod Microhyus
- rod Midiagnus
- rod Oxyprimus
- rod Palasiodon
- rod Paschatherium
- rod Utemylus
- rod Yuodon
- podčeleď Tricuspiodontinae
- čeleď Mioclaenidae
- čeleď Phenacodontidae
- podčeleď Meniscotheriinae
- rod Ectocion
- rod Meniscotherium
- rod Orthaspidotherium
- rod Pleuraspidotherium
- rod Almogaver
- rod Copecion
- rod Eodesmatodon
- rod Phenacodus
- podčeleď Meniscotheriinae
- čeleď Didolodontidae
- čeleď Sparnotheriodontidae
- rod Tingamarra ?
- rod Protungulatum
- rod Kharmerungulatum
Odkazy
Reference
- ↑ Lucas N. Weaver, Jordan W. Crowell, Stephen G. B. Chester & Tyler R. Lyson (2024). Skull of a new periptychid mammal from the lower Paleocene Denver Formation of Colorado (Corral Bluffs, El Paso County). Journal of Mammalian Evolution. 31: 16. doi: https://doi.org/10.1007/s10914-024-09716-5
- ↑ Joe Cameron, Sarah L. Shelley, Thomas E. Williamson & Stephen L. Brusatte (2018). The brain and inner ear of the early Paleocene 'condylarth' Carsioptychus coarctatus: Implications for early placental mammal neurosensory biology and behavior. The Anatomical Record. doi: https://doi.org/10.1002/ar.23903
- ↑ SOCHA, Vladimír. Jak si savci vedli při katastrofě na konci křídy. OSEL.cz [online]. 7. července 2022. Dostupné online. (česky)
- ↑ http://www.osel.cz/10900-kdyz-savci-prevzali-vladu-nad-zemi.html
- ↑ Thewissen, J. G. M. (1990). Evolution of Paleocene and Eocene Phenacodontidae (Mammalia, Condylarthra). Papers on Paleontology. 29. Museum of Paleontology, The University of Michigan. OCLC 742731818
Literatura
- Marisol Montellano-Ballesteros, Richard C. Fox, and Craig S. Scott (2021). A new, "dwarfed" species of the phenacodontid "condylarth" Ectocion from the late Paleocene of Alberta, Canada, and its implications. Canadian Journal of Earth Sciences (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1139/cjes-2019-0234
- Ornella C. Bertrand, Sarah L. Shelley, John R. Wible, Thomas E. Williamson, Luke T. Holbrook, Stephen G.B. Chester, Ian B. Butler & Stephen L. Brusatte (2019). Virtual endocranial and inner ear endocasts of the Paleocene 'condylarth' Chriacus: new insight into the neurosensory system and evolution of early placental mammals. Journal of Anatomy (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1111/joa.13084
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Condylarthra na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Condylarthra |
