 Curtisia dentata | |
|---|---|
 Curtisia dentata | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | dřínotvaré (Cornales) |
| Čeleď | Curtisiaceae |
| Rod | Curtisia |
| Binomické jméno | |
| Curtisia dentata (Burm.f.) C.A.Sm., 1951 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Curtisia dentata je jediný zástupce čeledi Curtisiaceae vyšších dvouděložných rostlin. Je to stálezelený strom se vstřícnými kožovitými listy a čtyřčetnými květy uspořádanými v latách. Plodem je peckovice. Druh se vyskytuje v jižní Africe.
Popis
Curtisia dentata je stálezelený strom se vstřícnými kožovitými listy bez palistů. Dorůstá výšky 2 až 12 nebo i 20 metrů. Kůra je v mládí hladká a šedá, ve stáří je tmavá a podélně rozpukaná. Listy jsou až 10 cm dlouhé, vejčité, na okraji řídce zubaté, na líci lesklé, na rubu červenavě plstnaté, se zpeřenou žilnatinou. Květy jsou oboupohlavné, kompletně čtyřčetné, ve vrcholové latě. Kalich je srostlý, korunní lístky jsou volné. Koruna je špinavě bílá nebo hnědavá. Tyčinky jsou 4. Semeník je spodní, srostlý ze 4 plodolistů a se 4 komůrkami a s jedinou vrcholovou čnělkou. Plodem je kulovitá asi 1 cm velká bělavá peckovice se 4 semeny a zbytkem kalicha na vrcholu.[2][3]
-
Větévky s listy -
Větévka s plody -
Detail vrcholu mladé rostliny
Rozšíření
Druh se vyskytuje pouze v Jihoafrické republice a Svazijsku. Roste v původních klimaxových lesích, na travnatých svazích kopců a v křovité pobřežní vegetaci v nadmořské výšce 0 až 1800 m. Nejčastěji rostou pospolu s nohoplodem Podocarpus latifolius a olivovníkem Olea capensis.[3]
Ekologické interakce
Květy neprodukují nektar a nejsou vonné. Bylo zjištěno, že rostlina je silně samosprašná. Semena jsou šířena ptáky, netopýry, opicemi i divokými prasaty vyhledávajícími hořké plody.[3]
Taxonomie
Curtisiaceae tvoří sesterskou větev s čeledí Grubbiaceae.[4] V minulosti byl rod často řazen do čeledi dřínovité (Cornaceae).
Význam
Strom je pod jménem assegai velmi populární v místní lidové medicíně. Používá se kůra, sloužící k ošetřování průjmů a žaludečních potíží, k čištění krve a jako afrodiziakum. Dřevo je červenavé, pevné, tvrdé ale nepříliš trvanlivé. Bylo vyhledáváno již od koloniálních dob a letité stromy se staly vzácnými. Plody jsou jedlé ale hořké.[3][5]
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].
- ↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Curtisiaceae [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-01-03.
- ↑ a b c d PlantZAfrica.com: Curtisia dentata [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-15.
- ↑ STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
- ↑ Dendrologie online: Curtisia dentata [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Curtisia dentata na Wikimedia Commons 
Taxon Curtisia dentata ve Wikidruzích
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Curtisiaceae |
