 Chrpa modrá | |
|---|---|
 Chrpa modrá (Centaurea cyanus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
| Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
| Rod | chrpa (Centaurea) |
| Binomické jméno | |
| Centaurea cyanus L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chrpa modrá (Centaurea cyanus) je léčivá rostlina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae).
Synonyma
- Centaurea cyanocephala Velen., 1891[1]
- C. pulchra DC., 1837[1]
- C. segetalis Salisb., 1796[1]
- C. umbrosa Huet a Reut., 1856[1]
- Cyanus segetum Hill, 1762[1] – chrpa modrák
- Jacea segetum (Hill) Lam., 1778[1]
- Leucacantha cyanus (L.) Nieuwl. a Lunell, 1917[1]
Lidové názvy
- charpa, charba – Morava, východní Čechy
- charva – Valašsko
- modrák, modráček – jihozápadní Čechy
- blavatek – Těšínsko (z polštiny)
- kornblúme – (z němčiny)
- vondrák – Rakovnicko[2]
- jesenec
Popis
Chrpa polní (C. cyanus) je jednoletá nebo ozimá bylina vysoká až 90 cm. Lodyhy jsou přímé a větvené, hranaté a měkce chlupaté. Listy jsou lysé, střídavé, kopinatého tvaru, zubaté až peřenoklanné. Květní úbory jsou jednotlivě na konci větviček lodyhy. Květní úbory mají v průměru 2 až 3 cm, okrajové květy jsou tmavě modré a trubkovité, ve středu jsou purpurově terčové. Kvete od června do září. Plodem jsou nedělené a celokrajné nažky. Počet chromozomů je 2n = 24.
Stanoviště
Chrpa modrá bývala dost obtížným plevelem, zvláště v obilovinách. Po masivním používání herbicidů se stala vzácným druhem, který přežíval pouze na jiných synantropních stanovištích, která nebyla chemicky ošetřována (rumiště, okraje cest…). V dnešní době je už častějším druhem, který můžeme často najít v masovém množství na okrajích polí, podél cest nebo na slunných stráních. Preferuje kypré, lehké a výživné půdy, půdy s nízkou hladinou spodní vody a slabě kyselou půdní reakcí. Nejčastěji roste ve společenstvech třídy Secalietea, diagnostický druh svazu Aphanion.
Areál rozšíření
Původní areál výskytu byla snad jižní Evropa a jihozápadní Asie. Synantropně se pak rozšířil do celé Evropy, západní a střední Asii. Adventivně zavlečena do Severní a Jižní Ameriky a Austrálie. V ČR je prokazatelně nepůvodním druhem, který byl sem zavlečen v době kamenné s obilím. Je tedy považován za archeofyt.
V ČR se vyskytuje roztroušeně především v nížinách a pahorkatinách. Nejvýše byla nalezena u Račína a Radostína v nadmořské výšce 640 m n. m.
Ochrana druhu
Druh nepatří mezi chráněné, ale je zapsán v Červeném seznamu ohrožených rostlin ČR v kategorii C4a jako druh „zasluhující další pozornost“. V Červeném seznamu ohrožených rostlin SR je zařazen do kategorie méně ohrožených druhů.[3]
Použití a význam
Chrpa polní je významnou medonosnou rostlinou. Stala se také objektem zájmu šlechtitelů a její plnokvěté formy se jako letničky pěstují na zahradách.
V léčitelství se používá květ (Flos cyani) buď samostatný nebo i s kalichem (Flos cyani cum calyce). Sbírají se za slunečného dne, buď sytě modré paprsky úborů nebo celé úbory a suší se v tenkých vrstvách v průvanu při teplotě kolem 35 stupňů bez přístupu světla. Droga se v lidovém léčitelství používá ke zmenšování otoků, má účinky močopudné a žlučopudné a k čištění krve. K tomuto účelu se připravuje nálev ze lžičky sušené drogy a šálku vody.
V současnosti se však nejčastěji užívá při zánětlivých a hnisavých očních chorobách, jiný význam v současné medicíně nemá. Sytého barviva se používá k obarvení některých léků a také čajových směsí. Zájem o ni projevuje též kosmetický průmysl.
Často se pěstuje pro vazbu do suchých květin.
Ve Francii se modrá chrpa používá jako symbol připomínající válečné veterány (bleuet de France), stejně jako vlčí mák v zemích Commonwealthu na Den válečných veteránů upomíná na divoce rostoucí květy mezi zákopy první světové války.
V Anglii se tradičně nosí jako butoniéra (květina do klopy saka) u tzv. harrowianů (absolventů Harrow School).
Účinné látky
Obsahuje fenylpropanoidní a alkaloidní látky. Z fenylprapanů např. flavonoidy apigenin a cyanin, z alkaloidů např. indolové alkaloidy.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g Zdroj: W3TROPICOS. Dostupné přes: http://mobot.mobot.org/W3T/Search/vast.html Archivováno 6. 6. 2017 na Wayback Machine..
- ↑ Český jazykový atlas. Díl 2. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0574-9. Heslo chrpa modrák, s. 251, 252.
- ↑ CENTAUREA CYANUS L. – chrpa modrá / nevädza poľná | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-12-24]. Dostupné online.
Literatura
- Štěpánek J. (2002): Centaurea L. In: Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
- Pyšek P. et al. (2002): Catalogue of alien plants of the Czech Republic, Preslia 74: 97-186. Česká botanická společnost, Praha
Související články
Externí odkazy
Galerie chrpa polní na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu chrpa polní na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo chrpa polní ve Wikislovníku
Taxon Centaurea cyanus ve Wikidruzích- Botany.cz
- rostliny.prirodou.cz
- Květena ČR
- Atlas plevelů
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Cyanus_segetum |
