Dějiny Sovětského svazu 1953–1964

Dějiny Sovětského svazu 1953–1964 pokrývají dobu od smrti Josifa Stalina (1953) do politického svržení Nikity Chruščova (1964). V tomto jedenáctiletém období národní politiku v SSSR ovládla studená válka, včetně boje mezi USA a SSSR za globální rozšíření jejich příslušných socioekonomických systémů a ideologie, a obranu hegemonických sfér vlivu. Od poloviny 50. let, navzdory tomu, že Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS) odmítla stalinismus, politická kultura stalinismu – velmi mocného generálního tajemníka KSSS – zůstala na svém místě, i když oslabená.

Politika

Stalinovo bezprostřední dědictví

Po Stalinově smrti v březnu 1953 jej vystřídali Nikita Chruščov jako první tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) a Georgij Malenkov jako premiér Sovětského svazu. Ústřední postavou v období bezprostředně po Stalinovi byl však bývalý šéf státního bezpečnostního aparátu Lavrentij Berija.

Stalin v době smrti zanechal Sovětský svaz v nezáviděníhodném stavu. Nejméně 2,5 milionu lidí strádalo ve vězení a v pracovních táborech, věda a umění byly podrobeny socialistickému realismu a produktivita zemědělství jako celku byla mizivá. Země měla pouze jednu čtvrtinu dobytka ve srovnání s rokem 1928 a v některých oblastech bylo zvířat méně než na začátku první světové války. Soukromé pozemky představovaly nejméně tři čtvrtiny produkce masa, mléčných výrobků a produkčních výstupů. Životní úroveň byla nízká a spotřební zboží vzácné. Moskva byla také pozoruhodně izolovaná a bez přátel na mezinárodní scéně; Východní Evropa kromě Jugoslávie byla držena pod sovětským jhem vojenskou okupací a brzy po Stalinově smrti vypukly v některých zemích východního bloku protesty a povstání. Čína vzdala poctu zesnulému sovětskému vůdci, ale držela řadu zášti, která brzy přešla do varu.^[1][2] Spojené státy měly vojenské základny a jaderné bombardovací letouny obklopující Sovětský svaz ze tří stran a americká letadla pravidelně přelétávala sovětské území na průzkumné mise a na padácích vysazovala agenty. Přestože sovětské úřady mnoho z těchto letadel sestřelily a spoustu agentů spadlých na jejich půdu zajaly, psychologický účinek byl nesmírný.

Americké obavy ze sovětských vojenských a zejména jaderných schopností byly silné a silně přehnané; Jediný sovětský těžký bombardér, Tu-4, byl přímou kopií B-29 a neměl žádné dispozice, jak se dostat nad Spojené státy, kromě jednosměrné sebevražedné mise a sovětský jaderný arzenál obsahoval jen hrstku zbraní.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Odkazy

Reference

Dějiny Sovětského svazu (chronologicky)
1917–1927 • 1927–1953 • 1953–1964 • 1964–1982 • 1982–1991