| Dřevěnice | |
|---|---|
 Roubenky | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jičín |
| Obec s rozšířenou působností | Jičín (správní obvod) |
| Okres | Jičín |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°27′8″ s. š., 15°26′50″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 300 (2024)[1] |
| Rozloha | 5,18 km²[2] |
| Katastrální území | Dřevěnice |
| Nadmořská výška | 310 m n. m. |
| PSČ | 507 13 |
| Počet domů | 116 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Dřevěnice 56 507 13 Železnice ou.drevenice@tiscali.cz |
| Starostka | Bc. Barbora Veberová |
| Oficiální web: www | |
  Dřevěnice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 573337 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dřevěnice je obec v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Včetně části Dolánky v obci žije 300[1] obyvatel. V obci se od roku 1954 počátkem srpna pod záštitou ČOV každoročně koná největší volejbalový turnaje v Česku.
Historie
První písemné zprávy pocházejí z roku 1387 o vsi Dolany (nynější část Dolánky) a z roku 1388, kdy se připomíná Jan z Dřevěnice[4]. Ves rozšířil Havel z Dřevěnice v letech 1429–1454, pravděpodobně již majitel tvrze. Výslovně se tvrz se dvorem a vsí připomíná až roku 1511, kdy ji získal nejvyšší zemský sudí Jindřich Berka z Dubé na Dřevěnici. Ten zde zemřel roku 1541 a nápisový kámen s jeho erbem z nadpraží portálu (považovaný za náhrobník) je vsazen do renesanční budovy tvrze, přestavěné později na mlékárnu a sýpku. Jindřichův syn Zdeněk Leopold Berka z Dubé s manželkou Alenou ze Šelmberka přestavěli tvrz a založili zde rodinu, v níž se narodil pozdější pražský arcibiskup Zbyněk Berka z Dubé. Leopold ves Dřevěnici s tvrzí i dvorem roku 1560 prodal svému švagrovi Petrovi ze Šelmberka. Pozdějšími majiteli byli Jan Rudolf Trčka z Lípy, který Dřevěnici připojil k panství Kumburk, po něm Albrecht z Valdštejna a Rudolf z Tiefenbachu, který nechal tvrz zpustnout. Šternberkové vlastnili kumburské panství v letech 1663–1710 a dali do průčelí tvrze vsadit svůj erb[5]. Trauttmansdorffové získali panství v roce 1710. Byli to zároveň poslední majitelé panství včetně pivovaru, které vlastnili až do roku 1945.
Pivovar a sýrárna
V roce 1511 Jindřich Berka z Dubé vybudoval v obci pivovar. V letech 1621 – 1634 byl pivovar modernizován a postaveny nové sklepy. K pivovaru patřily chmelnice a dva rybníky, ze kterých se používal led na chlazení piva. Trauttmansdorffové vařili až třicet tisíc hektolitrů piva ročně. Po konfiskaci v roce 1945 byl majetek rodu rozparcelován. V roce 1948 získaly pivovar s budovami Mlékárenské závody v Jičíně. Pivovar ukončil provoz a začal se zde vyrábět sýr. Hospodářské budovy původního dvora převzaly Drůbežářské závody z Jaroměře a vybudovaly zde velkokapacitní výkrmny brojlerů. V roce 1994 získala tento majetek společnost MAVE ze Soběraze.
V roce 1993 byl jičínský mlékárenský závod společně s provozy v Dřevěnici a Kruhu u Jilemnice privatizován a od roku 2000 provozoval činnost pod názvem Krkonošské sýrárny a.s. Jičín. V roce 2001 byl provoz v Dřevěnici zmodernizován. V roce 2005 koupila sýrárnu v obci společnost Alimpex a.s. Postupně byla výroba sýrů ukončena a zůstal zde velkosklad mléčných výrobků.[6]
V roce 1964 byla obec připojena k sousední Radimi, ale v roce 1990, na základě hlasování občanů, se opět stala samostatnou obcí.[7]
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 536 | 562 | 552 | 519 | 497 | 435 | 358 | 278 | 268 | 216 | 204 | 192 | 163 | 163 | 209 |
| Počet domů | 54 | 55 | 56 | 56 | 70 | 71 | 73 | 71 | 63 | 56 | 54 | 70 | 72 | 79 | 79 |
Části obce
- Dřevěnice
- Dolánky
Společnost
Obec má vlastní veřejný vodovod postavený v roce 1997 s vodojem z roku 2015. Pro požární účely slouží menší požární nádrž, rekonstruovaná v roce 2017 i oba rybníky. Sbor dobrovolných hasičů byl založen v obci v roce 1892. Má vlastní prapor a vede již více než jedno století kroniku.
V roce 2001 proběhla v obci plynofikace. Kanalizaci s mechanicko-biologickou čistírnou odpadních vod vybudovala obec v roce 2014. Veřejné osvětlení celé obce bylo rekonstruováno v roce 2014.
Dřevěné roubenky většinou slouží jako rekreační objekty. V obci stojí celkem šestnáct původních roubených stavení a byly postaveny tři nové roubenky. Obcí protéká potok Tužínský potok. Kolem roku 2022 probíhala revitalizace rybníka Hlíza jako retenční nádrže.
Krajinu kolem obce lze využít k cykloturistice. V obci jsou dva soukromé penziony a dva kempy. Je zde také rozšířeno chataření a chalupaření. Obec leží na hranicích Českého ráje a její západní výběžek sousedí s vesnickou památkovou zónou Studeňany. V blízkosti obce stojí zřícenina hradu Kumburk. [7]
Volejbalová Dřevěnice
Oddíl TJ Sokol Dřevěnice oslavil v roce 2013 devadesát let od svého založení. Sportovní areál se v obci začal budovat již v padesátých letech dvacátého století. Na počátku jednadvacátého století jej tvoří deset antukových kurtů na hraní volejbalu a dva kurty na plážový volejbal. Během let byla vybudována klubovna se sociálním zařízením a ubytováním.[7] Obec je proslulá největším volejbalovým turnajem v České republice, který se koná od roku 1954 každoročně počátkem srpna pod záštitou ČOV. Hraje se pod otevřeným nebem na deseti antukových kurtech a účastní se ho i týmy české extraligy nebo hosté ze zahraničí. V roce 1987 byla zaznamenána rekordní účast 589 družstev.[10][11]
Pamětihodnosti
- Hospoda Na Špici
- Tvrz Dřevěnice – původně gotická tvrz Berků z Dubé byla několikrát přestavována, počátkem 20. století zcela přestavěna pro hospodářské účely (drůbežárna a poté mlékárna)
- Raně barokní socha Panny Marie Vítězné z roku 1626. Původně byla postavena nad vesnicí na návrší. V roce 1986 byla opravena a přemístěna do centra obce. Je památkově chráněna.
- Sloup se sochou Svatého Václava z roku 1735 – byl opravován v letech 1848, 1891, 1929 a 2011. Od roku 1958 je objekt památkově chráněn.
- Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1705 je umístěna ve výklenku malé kapličky blízko bývalé mlékárny. Byla několikrát opravována. Proběhla její kompletní rekonstrukce a kulturní nemovitou památkou.
- Kamenný kříž stojící na západním okraji obce byl také kompletně opraven. Kulturní nemovitou památkou byl prohlášen v roce 2019.
- Další památky místního významu byly většinou opravovány mezi lety 2010–2016.
- Pískovcová socha Nejsvětější Trojice na podstavci stojí v zahradě roubené stavby čp. 40 byla postavena v roce 1896 z fundace Johanky Kudrové, která ke konci svého života zdědila větší majetek.
- Kamenný kříž z roku 1862, který stojí na čtyřhranném podstavci na rozcestí do Dolánek.
- Čtyřhranný kámen byl postaven jako vzpomínka na krvavou srážku zdejších protestantů s císařskou jízdou v roce 1634. Lze ho nalézt v lese mezi Dřevěnicí a obcí Stav.
- Pomník padlým obětem I. světové války 1914 – 1918 tvoří pískovcový obelisk se sochou na čtverhranném podstavci a byl umístěn a odhalen 4. září 1921 před volejbalovým areálem. Vytvořil jej Josef Frýba z Vojic.
- Dřevěná zvonička se zvonem z roku 1918 stojí u u cesty na malé návrší přibližně v centru obce
- Uprostřed areálu TJ Sokol Dřevěnice byla postavena novodobá plastikan na které jsou pamětní desky vítězů mužské kategorie Volejbalové Dřevěnice.[7]
Rodáci
- Zbyněk Berka z Dubé pražský arcibiskup a velmistr Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou
Galerie
-
Bývalá tvrz -
Krucifix -
Kamenný kříž v Dolánkách -
Pomník sv. Václava -
Obecní úřad -
Roubenky čp. 13, 14, 15
,_bo%C5%BE%C3%AD_muka.jpg)
,_obecn%C3%AD_%C3%BA%C5%99ad.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Antonín Profous, Místní jména v Čechách I, s. 465 [1]
- ↑ Šimek 1989, s. 101
- ↑ Historie pivovaru ve Dřevěnici. www.drevenice.org [online]. [cit. 2023-08-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d www.obcepro.cz [online]. [cit. 2023-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Volejbalová Dřevěnice. volejbalovadrevenice.cz [online]. [cit. 2023-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.volleycountry.com [online]. [cit. 2013-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-04.
Literatura
- ŠIMEK, Tomáš (ed.) a kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 101
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dřevěnice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Dřevěnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Dřevěnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Dřevěnice |
